Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

VYDÁNÍ: 11-12/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Oficiální statistika vymezuje v oblasti životních podmínek obyvatel několik pravidelně v mezinárodním měřítku vydávaných indikátorů. V České republice jsou potřebná data pro jejich výpočet získávána ze šetření Životní podmínky, které je každoročně realizované ČSÚ jakožto národní verze evropského zjišťování EU-SILC. Z něj lze vedle životních podmínek českých domácností zkoumat také jejich příjmovou situaci. Jedním z hlavních výstupních ukazatelů v oblasti životní úrovně je mezinárodně srovnatelná evropská míra ohrožení příjmovou chudobou, která vyjadřuje podíl osob s příjmy pod hranicí příjmové chudoby.
Tato se stanovuje z příjmů domácností jako 60 % mediánu (prostředního příjmu populace), při zohlednění složení domácností co do počtu a věku jejích členů. Osoby v domácnostech, které disponují příjmem nižším, než je hodnota národně stanovené hranice příjmové chudoby, se označují za osoby ohrožené příjmovou chudobou. Dlouhodobě se tato míra v České republice pohybuje na úrovni devět až deset procent.

Ukazatel míry materiální deprivace

Vedle tohoto na příjmech založeného indikátoru se pravidelně sleduje evropský ukazatel míry materiální deprivace, jenž udává podíl osob, které žijí v materiálně deprivovaných domácnostech. Za takové jsou považovány domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři z devíti zkoumaných položek: auto, pračka, barevná televize, telefon, dostatečně vytápět byt, jíst maso každý druhý den, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 700 Kč (pro rok 2015) a včasné platby za bydlení včetně splácení půjček. Osob v takových domácnostech je v České republice z dlouhodobého hlediska kolem pěti až šesti procent.
V neposlední řadě se pak v rámci této základní sady indikátorů sleduje podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, který je v České republice necelých sedm procent.

Evropský ukazatel chudoby

Jedním z hlavních výstupních ukazatelů v oblasti životní úrovně je mezinárodně srovnatelná evropská míra ohrožení příjmovou chudobou, která vyjadřuje podíl osob s příjmy pod hranicí příjmové chudoby.

Osoby ohrožené příjmovou chudobou

Všechna tato tři hlediska pak kombinuje souhrnný indikátor míry ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením měřící situaci, kdy je osoba vystavena alespoň jednomu ze tří výše jmenovaných jevů. Tento indikátor dosahuje v České republice dlouhodobě hodnoty kolem 14 % a je také sledován a srovnáván i na mezinárodní úrovni v rámci hodnocení sociální situace v jednotlivých evropských zemích.
Kromě výše uvedených statistických ukazatelů existuje samozřejmě i celá řada alternativních přístupů, jak hodnotit životní úroveň obyvatel. Především stav chudoby může být definován velmi různými způsoby a v mnohem širším pojetí. Za chudobu lze vedle nedostatečné výše příjmů považovat například i finanční neschopnost uhradit některé výdaje nebo také subjektivní vnímání osob, které samy sebe považují za chudé. Takovéto definice chudoby však nejsou oficiální statistikou přímo sledované v mezinárodně srovnatelné podobě. Při využití různých konceptů tak může být za chudé označen jak nižší, tak i výrazně vyšší podíl populace. Vždy záleží na konkrétní (v rámci daného výzkumu nebo studie použité) definici.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Co se děje před šetřením ČSÚ v domácnostech?

ilustrativní fotka

Výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zvané SILC, které Český statistický úřad provádí pravidelně od vstupu naší země do Evropské unie, probíhá letos již po patnácté.

Jak se bydlí v Unii

ilustrativní fotka

V některých evropských státech mají lidé ve věku 65 a více let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, výhodu. Bydlí totiž ve svém. Kterých zemí se to v roce 2015 týkalo a jak na tom byli senioři v ČR, ukazují data Eurostatu a ČSÚ.

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Ilustrační foto

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Lidé v regionech soudržnosti se potýkají s více typy ohrožení

Ilustrační foto

Dá se chudoba vyčíslit? Ano, například pomocí čtyř indikátorů. V Evropské unii se počítají za všechny členské země i za regiony soudržnosti NUTS2. V České republice se v období 2014 až 2016 potýkalo se dvěma a více typy ohrožení chudobou v průměru 4,9 % osob.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje

ilustrativní obrázek

Podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než dvě třetiny mediánu byl v roce 2010 již v České republice vyšší než ve většině zemí západní Evropy. Houževnatě opakované mýty o tom, jak je česká společnost rovnostářská, jsou tak definitivně statisticky vyvráceny. Neplatí také, že pouze lidé bez práce mohou být chudí.

Chudí mají nadprůměrné náklady na bydlení

Ilustrační foto

Průměrné čisté peněžní příjmy za rok 2011 činily v přepočtu na osobu 147,5 tis. Kč. U domácností pod hranicí chudoby nebyly ani poloviční a u materiálně deprivovaných dosáhly zhruba dvou třetin průměru. Přesto platily tyto domácnosti za bydlení více než průměrné částky. Častěji totiž využívaly nejnákladnější formy bydlení – nájmy.