Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

VYDÁNÍ: 11-12/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

Na přelomu let 2015–2016 byl výkon české ekonomiky již zotavený z recese. Ve 2. čtvrtletí 2016 míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let poklesla na 4,1 % a ČR vykázala absolutně nejnižší úroveň nezaměstnanosti v celé EU28.

Ročníky v letech 1958–2014

Ročníky v letech 1958–2014

Trh práce jako multifaktorový fenomén

Trh práce můžeme vidět jako dynamický systém, který je ovlivňován ekonomickými, demografickými, politickými i jinými vlivy. Vedle výkonu ekonomiky zde mohou působit faktory jako: politika zaměstnanosti (důchodový věk), systém vzdělávání, příjmová situace, hlídání dětí, vzdělání, zdravotní stav, profese, lokalita, případně i saldo migrace apod.
Demografické hledisko není zanedbatelné. Populaci v ekonomicky aktivním věku můžeme považovat za rezervoár pracovní síly. Do pracovního trhu se zapojují lidé, kteří ukončili vzdělávací proces. Ti, kteří dosáhli důchodového věku ho na druhé straně postupně opouštějí. Věková struktura populace se však mění. Záporná bilance přírůstků lidí v produktivním věku, která je velkým problémem pro tzv. průběžný důchodový systém už nyní, bude dříve nebo později ovlivňovat i pracovní trh.

Prodlužování důchodového věku u vybraných ročníků

Prodlužování důchodového věku u vybraných ročníků

Model vývoje ekonomicky aktivní populace

Rozhodování o zapojení či opuštění pracovního trhu je individuální. Nelze jej proto úplně přesně namodelovat. Vycházejme tedy ze zjednodušujícího konceptu představujícího teoretickou pracovní sílu v produktivním věku mezi 20. rokem života a důchodovým věkem.
Pro srovnání vlivu prodlužování navrhovaného ještě „nezastropovaného“ důchodového věku a stavu kolem roku 2003, kdy odcházely do důchodu ročníky 1942 u mužů (61 let + 2 měsíce) a 1945 u žen (58 let žena s 1 dítětem), byla provedena modelace také zvlášť pro ženy a muže.

Ekonomicky aktivní populace v období 2000–2014

Ekonomicky aktivní populace v období 2000–2014

Výpočet „síly“ ročníku

Pro výpočet „síly“ ročníku použijeme počet dětí ve věku 0–1 roku. Počet dětí v následujícím roce n + 1, tj. ve věku 1–2 roky, bude vycházet ze stavu 0–1letých v předchozím roce „n“. Saldo migrace a úmrtnost zanedbáme. Pokud tedy vidíme, že dětí ve věku 0–1 roku v roce 1974 bylo 190 876, je předpoklad, že přibližně toto množství lidí se zapojilo do pracovního trhu v roce 1994 ve věku 20 let. Důchodového věku dosáhnou v 66 letech + 6 měsíců, tj. v letech 2040–2041.

Vývoj počtů pracovních míst a uchazečů

Vývoj počtů pracovních míst a uchazečů

V době recese kulminovala populační křivka

Populační vlna v 70. letech byla vystřídána poklesem, který pokračoval až do roku 1999, kdy bylo například evidováno oproti roku 1974 pouze 46,7 % dětí. Podíl dívek v dětské populaci se v období 1958–2014 pohyboval v rozmezí 48,2 až 49,3 %, nikdy nepřekročil polovinu, neboť se rodí více chlapců než dívek.
V grafech jsou porovnávány stavy v produktivním věku. Pro muže i ženy je patrná kulminace v době vrcholící ekonomické recese (2008–2010). Je patrné, že prodloužení důchodového věku mělo potenciál zadržet na pracovním trhu poměrně znatelné množství ekonomicky aktivní populace, zejména žen. Z původního počtu 92 985 dívek a 97 891 chlapců (1974) se „nezastropovaného“ důchodového věku dožije 83 911 (90,2 %) žen a 78 070 (79,8 %) mužů. To znamená o 7,5 p. b. mužů a 5,1 p. b. žen méně než při zmíněném důchodovém věku 61/58.
V době ekonomické recese tak byl pracovní trh pod dvojím tlakem. Ekonomika negenerovala dostatek pracovních míst a zároveň kulminovala populační křivka. Ekonomické oživení po roce 2014 se již potkává s poklesem počtu lidí v produktivním věku a to i navzdory prodloužení důchodového věku.
Z tabulky Vývoj počtů pracovních míst a uchazečů je patrný přírůstek uchazečů při stagnující nabídce pracovních míst 2012–2013. V tomto období již populační „vrchol“ ustupuje. V roce 2014 přibylo asi 23 tis. volných pracovních míst a ubylo 55 tis. uchazečů.
Za současnou extrémně nízkou nezaměstnaností můžeme se vší pravděpodobností hledat kombinaci různých vlivů. V první řadě je nutné zvýraznit význam ekonomického růstu. Na druhé straně je patrné, že současný demografický vývoj nahrává uvolnění tlaku na pracovní trh, kdy snižování stavu domácí ekonomicky aktivní populace napomáhá vysoké míře zaměstnanosti.

Autor: , oddělení statistiky práce
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Za zvýšení počtu obyvatel Prahy může migrace

ilustrativní fotka

Celkový počet obyvatel Prahy se mezi lety 2007 až 2017 zvýšil o téměř sedm procent. V absolutních číslech jde o navýšení o 82 tis. osob. Vliv na to mělo zejména přistěhování nejen Čechů, ale i cizinců.

Zaměstnanost v EU na rekordu

ilustrativní fotka

Úroveň zaměstnanosti i ekonomické aktivity ve většině zemí EU momentálně přesahuje předkrizové hodnoty. Česko se za posledních deset let posunulo mezi země s nejvyšší zaměstnaností.

Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

ilustrativní fotka

Od roku 2013 se snížil počet ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat, o 23,5 tis. a v období 1.–3. čtvrtletí roku 2017 dosáhl 124,8 tis. osob. Většina z nich (97 tis.)
již dříve pracovala.

Kterým agenturám práce v České republice rostou tržby

ilustrativní fotka

Služeb pracovních agentur nejvíce využívají průmyslové podniky zejména v automobilovém průmyslu. Při přepočtu na kmenové zaměstnance nejvíce agenturních pracovníků zaměstnává filmový průmysl.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Nezaměstnanost v Unii klesá

ilustrativní obrázek

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie meziročně klesla o 0,9 procentního bodu. 

Podíl volných míst je v Česku nejvyšší v Unii

ilustrativní fotka

Podíl volných pracovních míst se v České republice za poslední tři roky zvýšil o 2 p. b. To je nejvíce v EU.

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

ilustrativní obrázek

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Co přinesly nové údaje o vývoji obyvatelstva?

Ing. Josef Škrabal

Koncem března zveřejnil ČSÚ předběžné výsledky o vývoji počtu obyvatel v Česku v roce 2015. Podívejme se na ně v souvislosti s vývojem v předchozích letech.

Nové ukazatele nezaměstnanosti

ilustrativní fotka

Počátkem nového roku 2013 statistici mění pohled na českou nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná Českým statistickým úřadem, bude nově zveřejňována v měsíční periodicitě. Sloužit bude především pro mezinárodní srovnání.

Máme se bát rostoucího počtu důchodců?

Ing. Josef Škrabal

V poslední době se stále častěji píše o stárnutí obyvatelstva a někdy jsou s tím spojeny i další závěry, např. ten, že na důchody seniorů nebude mít v budoucnu kdo vydělávat.

Praha už není nejstarším krajem

ilustrativní fotka

Na konci roku 2014 mělo Česko 10 538 275 obyvatel, z nichž 7,06 mil. bylo v produktivním věku 15–64 let, 1,60 mil. tvořily děti do 15 let a zbývajících 1,88 mil. čítaly osoby ve věku 65 a více let. V jednotlivých krajích se průměrný věk obyvatel vyvíjel odlišným tempem. Zajímavě se proměnila pozice kraje hlavní město Praha.

Senioři v číslech

ilustrativní fotka

Podíl osob starších 65 let se za posledních deset let zvýšil, vzrostl i index stáří, který
v roce 2011 dosahoval hodnoty 110. V populaci seniorů převažují ženy, většinou vdovy.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

Stárnutí se nevyhneme

ilustrační foto

Po celou druhou polovinu 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace ani o něco vyšší úroveň plodnosti.