Stejné ceny, stejné váhy

VYDÁNÍ: 11-12/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti. Dnes si vysvětlíme koncept (skutečně) stálých cen, který býval používán dříve, než většina makroekonomických statistik přešla na koncept srovnatelných cen. Je jednodušší a intuitivně snadno pochopitelný. Tím, jak jsou si oba termíny v češtině podobné (stálé vs. srovnatelné ceny), bývají bohužel často zaměňovány. Rozdíl mezi nimi je však podstatný. Při používání anglických názvů k takové záměně nedochází: stálé ceny se označují jako constant prices a srovnatelné jako chain-linked volumes.
Koncept srovnatelných cen stojí na převodu složek ukazatele (hodnoty hrušek a traktorů) do cen předchozího roku. Jinými slovy, každý rok je reálný růst odhadován pomocí struktury ekonomiky v předchozím roce a váhy se tak z roku na rok mění (tak jako relativní ceny). Vzpomeňme si na náš příklad v minulém čísle: podíl hrušek byl jednou 33 %, jindy 40 %. Koncept stálých cen naopak předpokládá, že se váhy nemění (třeba i jen po určitou dobu) a jsou stejné jako v jednom vybraném (bazickém) roce, například 2010.

Ukažme si tento rozdíl na našem příkladu. Představme si, že převedeme ve všech letech produkci traktorů a hrušek do stálých cen roku 2010. Ve všech letech tedy předpokládáme, že hrušky a traktory stojí stejně jako v roce 2010. Jak vidíme v tabulce A, celková produkce ve stálých cenách 2010 ve všech letech se rovná součtu traktorů a hrušek. Problém s neaditivností zde není.
Z hodnot produkce ve stálých cenách roku 2010 (tabulka A) pak už lze snadno vypočítat meziroční reálný růst celkové produkce (tabulka B). Postup známe: stačí porovnat dva roky mezi sebou. Například reálný růst mezi lety 2011 a 2012 je roven
494 / 275 = 1,80.
Pokud tento výsledek porovnáme s reálným růstem vypočítaným v minulém článku pro stejný rok pomocí konceptu srovnatelných cen (1,75), zjistíme, že odhady se od sebe liší, i když původní data byla stejná. Důvodem je právě to, že v případě stálých cen se vše vztahuje k jednomu roku. Změny struktury z roku na rok se ve stálých cenách do výpočtu reálného růstu celkové produkce nepromítají.
Který výsledek je správný? Rostla reálně celková produkce 1,80krát nebo 1,75krát? Odpověď není jednoduchá, oba výsledky jsou správně. Záleží na tom, který koncept si vybereme a který je pak dlouhodobě a konzistentně v celé časové řadě používán. Tam, kde lze očekávat významné strukturální změny, bývá vhodnější používat koncept srovnatelných cen. Naopak v případě relativně stálých homogenních ukazatelů a při snaze vyhnout se problému neaditivnosti lze používat koncept stálých cen a v pravidelných intervalech aktualizovat váhy (bazický rok už nebude 2010, ale třeba 2015).
Důležitou roli hraje také praktická stránka věci a potřeby uživatelů. Někdy je lepší zvolit koncept stálých cen už jen proto, že není třeba čelit neaditivnosti.
Národní účty v České republice přešly na koncept srovnatelných cen před více než deseti lety. Jiné statistiky jsou i nadále postaveny na konceptu stálých cen, jako například index průmyslové produkce.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Trable s „koláči“

ilustrativní fotka

Koláčové grafy jsou jedním z nejlepších způsobů, jak znázornit strukturu celku. „Koláče“ se používají jako dobrá pomůcka k vysvětlení polovin, třetin, čtvrtin…, podílů…, procent. Intuitivně každý chápe, že jeden celý koláč je jeden celek. Že představuje 100 % a lze ho rozdělit na různě velké dílky, z nichž lze sestavit zase jen jeden koláč (pokud někdo kousek nesní). Občas se však stává, že se při prezentaci údajů používají koláčové grafy nevhodně, nebo dokonce nesprávně. Uveďme tři příklady.

Měřítko u sloupcových grafů

Ilustrační foto

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Zdánlivé slovíčkaření: odhady, predikce a měření

ilustrativní fotka

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Vývoj indexů cen nových bytů v Praze nepřekvapuje, ceny rostou

ilustrativní fotka

Ceny nových bytů v Praze sleduje ČSÚ již přes deset let. Poprvé je začal zveřejňovat v polovině června 2011. Úřad pravidelně publikuje index čtvrtletně 75. den po skončení kalendářního období.

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

ilustrační foto

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Neaditivnost zřetězených cen

Při vysvětlování termínu neaditivnost časových řad se vraťme k příkladům z posledních dvou článků.

Řetězení a srovnatelné ceny (referenčního roku)

Ilustrační foto

V minulém vydání časopisu Statistika&My jsme se věnovali rozdílu mezi reálným a nominálním vývojem. Spolu s ním souvisí i pojmy řetězení a srovnatelné ceny referenčního roku.

Stálé ceny a reálná změna

ilustrační foto

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistika není evidence

ilustrativní obrázek

Co je to statistika? Když potlačíme hluboce zakořeněné nutkání začít zpívat nesmrtelné písně z pohádky Princové jsou na draka, je asi pro většinu lidí „statistika“ pouze synonymem pro jakékoliv „číslo“. To by však bylo až příliš jednoduché.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Rozdíl mezi HPH a HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Procentní bod a procento

Ilustrační foto

V analýzách a komentářích se tu a tam objevuje pojem „procentní bod“.

Jak funguje princip akrualizace

ilustrativní obrázek

V prvních dnech nového roku jsou vždy zveřejňovány informace o tom, jak si vedl státní rozpočet v uplynulém roce. Je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výsledné saldo rozpočtu za předchozí rok. Tyto velmi včasné údaje vypovídají o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly.