Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

VYDÁNÍ: 01/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vliv automobilového průmyslu na českou ekonomiku stále roste a je významnou složkou její proexportní orientace. Zatímco v EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů je významnou součástí ekonomiky mnoha států, a to platí v plné míře i pro Českou republiku. Do automobilového průmyslu ovšem nepatří pouze výroba osobních automobilů, ale také nákladních a speciálních aut, motorů, přívěsů, karoserií nebo dílů.
Mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů v tuzemsku patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, kolínská TPCA a nošovická Hyundai. Nákladní automobily jsou historicky spjaty se značkami Tatra a Avia. Na výrobu autobusů se orientují společnosti Iveco (dříve Karosa) a SOR. Do výroby motorových vozidel také spadá výroba přívěsů a návěsů, v této oblasti patří mezi nejvýznamnější podniky PANAV a Schwarzmüller.
V automobilovém prostředí v České republice figuruje i mnoho významných dodavatelů, kteří se zaměřují především na výrobu dílů, elektronického zařízení a ostatních příslušenství pro motorová vozidla. Kromě toho má výroba automobilů vliv také na další odvětví průmyslu, například strojírenství, výrobu elektrických zařízení, gumárenství či zpracování plastů.

Meziroční tempo růstu tržeb z průmyslové činnosti v běžných cenách
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Meziroční tempo růstu tržeb z průmyslové činnosti v běžných cenách Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Významné odvětví, významný zaměstnavatel

Výroba motorových vozidel je páteří českého zpracovatelského průmyslu. Ze statistik národních účtů vyplývá, že automobilový průmysl se podílí na celkové tuzemské produkci jednou desetinou a na celkové produkci ve zpracovatelském průmyslu jednou čtvrtinou. V odvětví byla vytvořena v roce 2015 hrubá přidaná hodnota ve výši 213,7 mld. Kč, což tvořilo 5 % celkové hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. Pro srovnání uveďme, že to je pětkrát vyšší podíl, než byl v roce 1995. Podíl hrubé přidané hodnoty tohoto odvětví na zpracovatelském průmyslu byl 19 %, oproti roku 1995 je to o 13 procentních bodů více.
Význam automobilového průmyslu však nelze redukovat pouze na výkonové ukazatele, neboť toto odvětví hraje též významnou roli z hlediska zaměstnanosti. V roce 2015 bylo v tomto odvětví podle statistik národních účtů zaměstnáno 175,5 tis. osob, čímž se automobilový průmysl podílel na celkové zaměstnanosti národního hospodářství 4 %. I v této oblasti jsou hodnoty z roku 2015 oproti roku 1995 více než dvojnásobné.

Co je automobilový průmysl?

Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE automobilovým průmyslem rozumí oddíl s kódem 29, který se dělí na tři skupiny. První skupina zahrnuje výrobu motorových vozidel pro přepravu osob nebo nákladu (kód CZ-NACE 29.1). Druhá obsahuje zejména výrobu karosérií přívěsů a návěsů (kód 29.2) a v poslední skupině jsou výrobci, kteří se zaměřují na výrobu dílů a příslušenství do motorových vozidel (kód 29.3).
Podle výsledků strukturální podnikové statistiky průmyslu za rok 2014 samotná výroba osobních a nákladních aut převažuje u 9 % podniků působících v automobilovém průmyslu, naopak nejvíce jich působí v oblasti výroby dílů a příslušenství (73 %), u zbylých 18 % převažuje výroba karosérií návěsů a přívěsů.
Pokud bychom se však na jednotlivé skupiny podívali měřítkem zaměstnanosti nebo přidané hodnoty, dominance se částečně proměňují. Z hlediska zaměstnanosti i výkonových ukazatelů je pro automobilový průmysl význam druhé skupiny minimální. Z pohledu počtu zaměstnaných osob je nejvlivnější především třetí skupina, ve které jich je soustředěno 75 %. Podle podílu na přidané hodnotě jsou téměř rovnocenné skupiny 29.1 a 29.3. Konkrétně se 46 % na přidané hodnotě podílejí firmy zaměřující se na výrobu motorových vozidel pro přepravu osob nebo nákladu a 53 % podniky specializující se na výrobu dílů a příslušenství.

Odvětví úspěšně překonalo ekonomickou krizi

Automobilové odvětví má v ČR dlouhou historii, vždy patřilo mezi ta důležitá v českém průmyslu. Jeho vliv na domácí ekonomiku stále roste. Odvětví úspěšně překonalo ekonomickou krizi a od roku 2009 průmyslová produkce roste výrazně rychlejším tempem než průmysl jako celek. Drobný útlum nastal pouze mezi roky 2012 a 2013.
Obdobný trend bychom nalezli také u tržeb. Meziroční tempo růstu u tuzemských tržeb jde ruku v ruce s přímým vývozem, avšak se dvěma výjimkami. První byl rok 2009, kdy propad vývozu výrazně stáhl úroveň celkových tržeb a tuzemské tržby rostly výrazně více. Opačný stav pak nastal v roce 2014, kdy tuzemské tržby meziročně klesaly a tržby z přímého vývozu se naopak pohybovaly ve výrazně kladných číslech.

Prodaná produkce osobních automobilů na 1 000 obyvatel

Prodaná produkce osobních automobilů na 1 000 obyvatel

Zaměstnanost a mzdy

Automobilový průmysl má podstatný podíl také na zaměstnanosti. Počet zaměstnaných osob v tomto odvětví kontinuálně rostl až do počátku roku 2008, kdy byl jeden z nejvyšších. V důsledku hospodářské krize následoval výrazný propad, ale od konce roku 2009 lze pozorovat opět pozvolný nárůst. Podíl osob zaměstnaných v automobilovém průmyslu na celkovém počtu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v roce 2000 činil 8 %, v roce 2016 byl již více než 13% a dosáhl svého zatím absolutního maxima.
Průměrná mzda v automobilovém průmyslu v čase roste a je vyšší než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu jako takovém. Navíc tento rozdíl se od roku 2009 neustále zvyšuje. Zatímco v roce 2009 byla průměrná mzda v automobilovém průmyslu zhruba o 3 000 Kč vyšší, v roce 2016 činil tento rozdíl téměř 5 500 Kč. Z relativního hlediska jde o rozdíl o více než 19 %.
Celkový pohled na výrobu automobilů doplní statistika průmyslových výrobků a služeb (na evropské úrovni známá jako Prodcom), která sleduje jako hlavní ukazatel prodanou produkci výrobních podniků. V roce 2015 se v České republice vyrobilo 1,3 mil. osobních automobilů, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 %. V Evropské unii jako celku se v roce 2015 vyrobilo 15,9 mil. osobních automobilů a podíl České republiky činil 8 %. Pro srovnání z hlediska počtu obyvatel představuje Česká republika 2 % obyvatelstva EU28.
Česká republika má v rámci EU28 výrazně nadprůměrný podíl vyrobených osobních automobilů na obyvatele. V EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.

Hlavní exportní trhy českého automobilového průmyslu (v %)

Hlavní exportní trhy českého automobilového průmyslu (v %)

Dopad na bilanci zahraničního obchodu

Velká část tuzemské produkce se vyváží, a to především do zemí Evropské unie, zejména pak do Německa, Spojeného království, Francie a Slovenska. Přímo české podniky v automobilovém průmyslu vyvážejí zhruba tři čtvrtiny své produkce.
Podle přeshraniční statistiky zahraničního obchodu činil v roce 2015 export tuzemského automobilového průmyslu (bez motocyklů) 825 mld. Kč. V prvních deseti měsících roku 2016 pak 749 mld. Kč. Význam tohoto odvětví na celkovém exportu roste také relativně, ještě v roce 2013 tvořil 19 % celkového vývozu a v prvních deseti měsících roku 2016 se na vývozu celkem podílel téměř 23 %. Export automobilového průmyslu má ve svém důsledku významně kladný dopad na zahraniční obchodní bilanci České republiky.

Průmysl pohledem strukturální statistiky

V pojetí roční podnikové strukturální statistiky je průmysl definován sekcemi B až E klasifikace CZ-NACE. Konkrétně jde o těžbu a dobývání, zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a zásobování vodou společně s činnostmi souvisejícími s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Podíváme-li se na český průmysl a na jeho mezinárodně srovnatelné ukazatele z pohledu přidané hodnoty v nákladech na výrobní činitele (dále jen přidaná hodnota) nebo počtu zaměstnaných osob za rok 2014, vidíme, že výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů českému průmyslu dominuje (s téměř 16% podílem na přidané hodnotě průmyslu celkem a s 11 % zaměstnanými v rámci českého průmyslu).
Druhým největším odvětvím z hlediska přidané hodnoty je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s podílem 12,2 %. V energetice ale pracuje pouze 2,5 % zaměstnaných osob průmyslu celkem. Na třetím a čtvrtém místě se nachází odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení s podílem na přidané hodnotě průmyslu celkem 9,3 %, resp. 8,3 %.

Výroba motorových vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů v EU28 v roce 2014**)

Výroba motorových vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů v EU28 v roce 2014**)

Při porovnání přidané hodnoty s EU28 (za některé malé země nebyly v době uzávěrky časopisu kompletní údaje k dispozici) se nejvíce struktuře našeho průmyslu blíží slovenská odvětví. Nejsilnějším je stejně jako v ČR výroba motorových vozidel. Na přidané hodnotě slovenského průmyslu celkem se toto odvětví v roce 2014 podílelo 17,2 % a zaměstnávalo více než 61 tis. osob. Rovněž druhé a třetí nejsilnější odvětví jsou v obou zemích shodná – jde o energetiku a kovodělný průmysl.
Jistou podobnost s Českou republikou lze vysledovat i u jiných států, jako jsou například Německo či Maďarsko. V obou těchto zemích je nejvýznamnějším odvětvím výroba motorových vozidel s podílem 15,2 % v případě Německa a 16,5 % u Maďarska.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zaujímá v německém průmyslu až čtvrté místo s podílem 6,9 %. V případě Maďarska jde pak o třetí největší odvětví s podílem 8,5 %. Na druhém místě se v Německu umístila výroba strojů a zařízení se zastoupením na přidané hodnotě 14,3 %. Třetím největším odvětvím je výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků s podílem 8,4 %. Podíl Německa na přidané hodnotě evropského průmyslu je však dominantní, v roce 2014 činil 28,1 %, zatímco podíl Maďarska byl pouze 1,1 % (pro srovnání: podíl ČR byl 2,0% a Slovenska 0,7%).
Zemí s druhým největším podílem (12,4 %) na přidané hodnotě průmyslu v EU28 celkem je Spojené království. Nejvýznamnějším odvětvím je zde však výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (s podílem 11,1 %), následuje potravinářský průmysl (9,6 %). Třetím největším průmyslem v rámci EU28 je italský, který se na průmyslové přidané hodnotě EU28 podílí 11,7 % těsně následovaný Francií (11,6 %). V Itálii je největším odvětvím strojírenství s podílem 13,2 %, druhým je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 10,5 %. Nejsilnější odvětví ve Francii představují energetika a potravinářství, které společně tvoří čtvrtinu francouzské přidané hodnoty v průmyslu.
V EU28 jako celku dominuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s podílem 10,4 %. V odvětví pracuje 3,7 % všech zaměstnaných osob v průmyslu, tj. 1,2 mil. osob. Druhým největším odvětvím je výroba strojů a zařízení, která tvoří 9,5 % průmyslové přidané hodnoty EU28 a 8,8 % zaměstnaných (2,9 mil. osob). Až na třetím místě se nachází výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (8,7 % přidané hodnoty EU28 a 7,1% zaměstnaných osob). Odvětví zaměstnává v celé Evropské unii téměř 2,4 mil. osob.

Autor: , oddělení statistiky průmyslu
Z webu ČSÚ doporučujeme: Průmysl, energetika
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Průmyslu se daří

Průmyslu se daří

Český průmysl má za sebou úspěšné 1. čtvrtletí roku 2017. Jeho výkon o téměř čtvrtinu překonal úroveň roku 2010 a téměř desetiprocentní růst nových průmyslových zakázek je pozitivním příslibem do dalších měsíců.

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Zpomalování růstu průmyslové produkce ve 2. pololetí roku 2016 nastoluje otázky, jak si povede průmysl v letošním roce.

Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

Mimořádně dynamický automobilový průmysl má na slovenské produkci průmyslu výrazně vyšší podíl než u nás. Jestliže Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, pak Slovenská se dá označit za královnu automobilového průmyslu.

Průmysl vloni zpomalil, růst však nepřestal

Průmysl vloni zpomalil, růst však nepřestal

Příznivý vývoj průmyslu v ČR pokračoval i v prvních třech čtvrtletích roku 2016. Meziroční tempa růstu oproti roku 2015 zpomalila a v podstatě kopírovala vývoj v EU.

Dovolené hýbou průmyslem

Dovolené hýbou průmyslem

Smyslem krátkodobých statistik vydávaných zpravidla v měsíční frekvenci je poskytnout informace o aktuálním trendu a popřípadě indikovat jeho změnu.

Průmysl v 1. čtvrtletí 2016

Průmysl v 1. čtvrtletí 2016

V prvních třech měsících letošního roku evropský průmysl meziročně vzrostl, i když oproti roku 2015 se tempo růstu zmírnilo. Průmyslová produkce v ČR se meziročně zvýšila více než průměr EU28.

Není průmysl jako průmysl

Není průmysl jako průmysl

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

Vývoj českého průmyslu za posledních 10 let

Vývoj českého průmyslu za posledních 10 let

Český průmysl se i v prvních 11 měsících roku 2015 udržel v dobré kondici. Meziročně se zvýšila produkce, zaměstnanost a přibyly nové zakázky.