Průmysl vloni zpomalil, růst však nepřestal

VYDÁNÍ: 01/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Příznivý vývoj průmyslu v ČR pokračoval i v prvních třech čtvrtletích roku 2016. Meziroční tempa růstu oproti roku 2015 zpomalila a v podstatě kopírovala vývoj v EU.

Přidaná hodnota v průmyslu v 1. až 3. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla v běžných cenách o 3,6 % na 925,7 mld. Kč (ve srovnání s tím za rok 2015 činil meziroční růst přidané hodnoty 5,0 %). Na rozdíl od předchozích let byl tedy růst přidané hodnoty v průmyslu zajišťován při stagnujících, resp. mírně klesajících výkonových ukazatelích, takřka výhradně vlivem snižování spotřeby materiálu a energie a nákladů na služby.

Nejvýznamněji rostl zpracovatelský průmysl

Celkově pozitivního vývoje bylo dosaženo především díky objemově nejvýznamnějšímu zpracovatelskému průmyslu. Přidaná hodnota v něm za tři čtvrtletí roku 2016 vzrostla o 4,8 %. Opět se potvrzuje, že se nadále daří výrobě automobilů, neboť ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů vzrostla přidaná hodnota vůbec nejvýrazněji, a to o 13,8 %.
Z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu dosáhla významného růstu též výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků i farmaceutických výrobků. Kromě zpracovatelského průmyslu se přidaná hodnota zvýšila i v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi, a to o 8,3 %.
Naproti tomu ve zbývajících sekcích průmyslu došlo k meziročnímu poklesu přidané hodnoty – v těžbě a dobývání o 11,7 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,3 %. Vzhledem k vyšší dynamice přidané hodnoty než výkonů v průmyslu celkem se podíl přidané hodnoty na výkonech zvýšil meziročně o 1,3 bodu na 24,7 % za 1. až 3. čtvrtletí 2016.

Vývoj přidané hodnoty a navazujících ukazatelů průmysl celkem (sekce B až E), změna oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku (v %)

Vývoj přidané hodnoty a navazujících ukazatelů průmysl celkem (sekce B až E), změna oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku (v %)

Spotřeba materiálu a energie a náklady na služby klesaly

V 1. až 3. čtvrtletí 2016 se proti stejnému období předchozího roku snížily spotřeba materiálu a energie a náklady na služby, a to o 3,4 %. Největších úspor bylo dosaženo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (–14,8 %); v rámci zpracovatelského průmyslu pak ve výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a slévárenství (–10,5 %).
Klesající spotřeba materiálu a energie (resp. i nákladů na služby), jakožto jediný faktor růstu přidané hodnoty, je charakteristická i pro výrobu elektrických zařízení, strojů a zařízení, ostatních dopravních prostředků a zařízení i základních farmaceutických výrobků a přípravků.
Vlivem nižšího objemu zpracovávané ropy v důsledku havárie výrazněji poklesla též ve výrobě koksu a rafinovaných ropných produktů. Tento faktor spolu s vývojem cen energií, který byl pro české energetické podniky nepříznivý, se výrazně promítl i do celkové dynamiky tržeb.
Celkové tržby dosáhly v průmyslu celkem v 1. až 3. čtvrtletí 2016 hodnoty 4 083,3 mld. Kč. Meziročně tak v běžných cenách poklesly o 2,2 %. Přitom k jejich růstu došlo výhradně ve zpracovatelském průmyslu, a to o 1,3 % (z toho opět nejvýrazněji ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů – o 9,9 %). Ve zbývajících sekcích průmyslu byl zaznamenán meziroční pokles tržeb: v těžbě a dobývání o 10,2 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 15,7 % a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 1,6 %.

Index průmyslové produkce v EU28, říjen 2016

Index průmyslové produkce v EU28, říjen 2016

Rozhodující váhu v průmyslu si nadále udržují velké podniky s 250 a více zaměstnanci. Podnikatelské subjekty této velikostní kategorie se v 1. až 3. čtvrtletí 2016 podílely na celkových tržbách 65,6 %, na celkových výkonech v průmyslu 67,7 %; podíl na přidané hodnotě činil 60,8 %.
Ve skupině malých a středních firem (podnikatelské subjekty v průmyslu s počtem zaměstnanců 0 až 249) ve sledovaném období přidaná hodnota vzrostla o 3,6 %. U ostatních sledovaných ukazatelů byl zaznamenán pokles o něco výraznější než u velkých podniků. Podíl malých a středních firem v průmyslu tedy momentálně stagnuje či spíše mírně klesá.
I přes obecně nižší váhu malých a středních firem existují průmyslová odvětví, kde je jejich podíl opravdu výrazný. Největší zastoupení mají ve výrobě oděvů (podíl na celkové přidané hodnotě daného odvětví za 1. až 3. čtvrtletí 2016 činil 90,3 %) a zpracování dřeva a ve výrobě dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků (podíl 80,6 %). Větší než dvoutřetinové zastoupení měly též ve výrobě nábytku, usní a souvisejících výrobků, tisku a rozmnožování nahraných nosičů, opravách a instalaci strojů a zařízení i ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Finanční ukazatele v průmyslu (v mld. Kč, běžné ceny)

Finanční ukazatele v průmyslu (v mld. Kč, běžné ceny)

V říjnu průmyslová produkce vzrostla jen mírně

Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů průmyslová produkce v ČR v říjnu 2016 meziročně stoupla jen mírně, a sice o 0,8 %. V kumulaci za leden až říjen vzrostla o 2,1 %. Naproti tomu rok 2015 byl ve znamení vysokých meziročních nárůstů a v kumulaci za leden až říjen produkce vzrostla o 5,6 %. Průmysl stále roste, nicméně tempo růstu zpomaluje.
Průmyslové podniky v roce 2016 zaznamenaly více nových zakázek. V říjnu sice zakázky meziročně poklesly o 1,6 %, v kumulaci od počátku roku se zvýšily o 3,5 %. Zakázky přibývají zejména ze zahraničí, v kumulaci za leden až říjen 2016 jich bylo o 5,2 % více než před rokem.
Průmyslová produkce v Evropské unii vzrostla v říjnu meziročně o 0,5 %. Česká republika se tak s nárůstem o 0,8 % nachází těsně nad průměrem EU28. Nejvyšší růst v říjnu letošního roku vykázal průmysl v Řecku, v Litvě a ve Slovinsku. Naopak nejvíce poklesla průmyslová produkce v porovnání se stejným obdobím roku 2015 v Irsku, na Maltě a v Lucembursku (údaje za Belgii, Kypr a Rakousko nejsou v době přípravy článku k dispozici).
V případě Řecka bylo vysoké tempo růstu průmyslové produkce ovlivněno především slabšími výsledky z října minulého roku. Řecký průmysl se v současné době nachází na 90 % průměru roku 2010, nicméně v posledních měsících začíná opět zvolna meziročně růst. Pro Litvu platí, že říjen bývá jejím nejsilnějším měsícem v roce. V říjnu 2016 Litva překonala výsledky úrovně produkce v roce 2010 o více než 40 %, a dosáhla tak na svou nejvyšší hodnotu od roku 2000 (od tehdy jsou údaje k dispozici). Meziroční pokles v Irsku (o 6,5 %) byl dán velmi silným rokem 2015, avšak i přesto byla průmyslová produkce v Irsku oproti průměru roku 2010 o více než polovinu vyšší.

Autor: , oddělení statistiky průmyslu
Z webu ČSÚ doporučujeme: Průmysl, energetika
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Zpomalování růstu průmyslové produkce ve 2. pololetí roku 2016 nastoluje otázky, jak si povede průmysl v letošním roce.

Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

Mimořádně dynamický automobilový průmysl má na slovenské produkci průmyslu výrazně vyšší podíl než u nás. Jestliže Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, pak Slovenská se dá označit za královnu automobilového průmyslu.

Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

Vliv automobilového průmyslu na českou ekonomiku stále roste a je významnou složkou její proexportní orientace. Zatímco v EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.