Výroba aut táhne víc slovenský než český průmysl

VYDÁNÍ: 01/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Mimořádně dynamický automobilový průmysl má na slovenské produkci průmyslu výrazně vyšší podíl než u nás. Jestliže Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, pak Slovenská se dá označit za královnu automobilového průmyslu.

Součástí Rychlé informace za průmysl, kterou vydává ČSÚ začátkem každého měsíce, je i graf, který srovnává vývoj průmyslové produkce v České republice, v sousedních zemích (na Slovensku, v Německu a v Rakousku) a v EU28. Ukazuje sezónně očištěný bazický index průmyslové produkce, tedy porovnání s průměrem roku 2010. V posledních letech je na něm vidět, jak se naši východní sousedé vzdalují od ostatních sledovaných zemí mílovými kroky. Proč tomu tak je a čím se od sebe liší český a slovenský průmysl?

Index průmyslové produkce – mezinárodní srovnání (průměr roku 2010 = 100, sezónně očištěno)

Index průmyslové produkce - mezinárodní srovnání (průměr roku 2010 = 100, sezónně očištěno)

Objem průmyslové produkce se v SR za 10 let zdvojnásobil

Když se podíváme na hodnoty v nejdelší dostupné časové řadě, která začíná lednem roku 2000, vidíme nejen globální ekonomickou krizi, která průmysl v našem regionu ovlivnila podstatným způsobem, ale především rozdílnou startovní pozici českého a slovenského průmyslu. Zatímco průmyslová produkce v České republice v roce 2000 dosahovala necelých 70 % produkce roku 2010 a 60 % produkce roku 2015, objem průmyslové produkce na Slovensku se mezi lety 2000 a 2010 zdvojnásobil. Podobně výrazně rostl i v dalších letech – v roce 2000 činil 53 % roku 2010 a necelých 40 % produkce roku 2015. Pokud porovnáme začátek časové řady se začátkem roku 2008, kdy vrcholila předkrizová konjunktura, pak vidíme, že český průmysl se nacházel v roce 2000 na 60 % úrovně roku 2008 a slovenský byl dokonce o více než polovinu menší (na 48 % úrovně roku 2008).
Ve velmi hrubém členění – podle hlavních průmyslových seskupení (HPS) – je struktura průmyslu v ČR a v SR na první pohled podobná. V podstatě kopíruje i celounijní průměr. Přes třetinu přidané hodnoty průmyslu (v pojetí krátkodobé statistiky jde o těžbu a dobývání, zpracovatelský průmysl a výrobu a rozvod elektřiny a plynu) tvoří HPS pro mezispotřebu. Na Slovensku je však silnější HPS pro mezispotřebu a HPS pro dlouhodobou spotřebu. Naopak menší podíl zaujímá HPS pro investice.
Navážeme-li na oba zmíněné úhly pohledu (vývoj od roku 2000 a hrubou strukturu průmyslu) a vezmeme-li si na pomoc strukturální podnikovou statistiku a ukazatel tržeb (v běžných cenách), uvidíme zajímavé změny ve struktuře průmyslů v čase. V obou zemích jasně dominuje zpracovatelský průmysl, byť výrazněji na Slovensku. Pět nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu je shodných. Na prvním místě je v obou zemích s velkým předstihem výroba motorových vozidel (kromě motocyklů).
Zásadní rozdíl je v nárůstu podílu automobilového průmyslu na Slovensku. Zatímco ještě v roce 2006 byl jeho podíl na tržbách průmyslu celkem v ČR i v SR prakticky srovnatelný, resp. se lišil o 2 p. b., v roce 2016 už rozdíl činil osm procentních bodů. V České republice se v roce 2014 podílela výroba motorových vozidel na celkových tržbách průmyslu 19 %, na Slovensku to bylo 27 % a za posledních devět let se podíl navýšil přibližně o 10 p. b.

Index průmyslové produkce: rozdíly v dynamice průmyslu celkem a výroby motorových vozidel *) (výpočet založený na bazickém indexu, čtvrtletní kumulace, neočištěno)

Index průmyslové produkce: rozdíly v dynamice průmyslu celkem a výroby motorových vozidel *) (výpočet založený na bazickém indexu, čtvrtletní kumulace, neočištěno)

V roce 2014 utržily podniky ve zpracovatelském průmyslu na Slovensku 67 mld. eur a v ČR 150 mld. eur, což bylo 2,2krát více. V roce 2006 však byly české tržby ještě 3,1krát vyšší než slovenské a v roce 2014 zase o více než čtvrtinu vyšší než v roce 2006 (na Slovensku však byly vyšší o téměř 80 %).
V automobilovém průmyslu byly tržby v roce 2014 v České republice 1,7krát vyšší než na Slovensku, avšak v roce 2006 to ještě bylo 2,7krát. Zatímco v České republice byly tržby v automobilovém průmyslu v roce 2014 o 70 % vyšší než v roce 2006, na Slovensku to bylo o více než 170 %.
A nyní se vrátíme zpět k indexu průmyslové produkce. Štatistický úrad Slovenskej republiky sice publikuje pouze agregát za odvětví CZ-NACE 29 a 30 (výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení). Váha druhého jmenovaného odvětví je velmi malá, takže pro potřeby této analýzy je dobře použitelný.
V říjnu roku 2016 slovenský průmysl vykázal meziroční růst o 3,4 %, od počátku roku pak o 3,5 % (údaje očištěné od vlivu počtu pracovních dnů). Agregát výroba dopravních prostředků zaznamenal v prvních deseti měsících roku 2016 nejvýraznější růst, a to o 8,4 %.
Fakt, že za výrazným nárůstem průmyslové produkce na Slovensku stojí především výroba dopravních prostředků, demonstruje i graf, který srovnává dynamiku průmyslu České a Slovenské republiky celkem a dále pak dynamiku odvětví výroba motorových vozidel. Zejména v letech 2012 až 2014 byl rozdíl mezi nárůstem průmyslové produkce celkem a produkce automobilového průmyslu na Slovensku mnohem výraznější než v České republice.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky průmyslu
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Růst českého průmyslu pokračoval

ilustrační foto

Český průmysl se na počátku roku 2017 vyznačoval vysokou dynamikou, znatelně převyšující tempa předchozího roku a navazující spíše na velice úspěšný rok 2015. Ve 2. a 3. čtvrtletí 2017 je však již patrný pokles dynamiky.

Průmyslu se daří

ilustrativní fotka

Český průmysl má za sebou úspěšné 1. čtvrtletí roku 2017. Jeho výkon o téměř čtvrtinu překonal úroveň roku 2010 a téměř desetiprocentní růst nových průmyslových zakázek je pozitivním příslibem do dalších měsíců.

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

ilustrativní obrázek

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Páteří zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

Ilustrační obrázek

Vliv automobilového průmyslu na českou ekonomiku stále roste a je významnou složkou její proexportní orientace. Zatímco v EU28 připadá na 1 000 obyvatel 31 vyrobených osobních automobilů, v České republice je to 123.

Zůstane průmysl motorem růstu hospodářství?

Ing. Josef Vlášek

Zpomalování růstu průmyslové produkce ve 2. pololetí roku 2016 nastoluje otázky, jak si povede průmysl v letošním roce.

Průmysl vloni zpomalil, růst však nepřestal

Ilustrační foto

Příznivý vývoj průmyslu v ČR pokračoval i v prvních třech čtvrtletích roku 2016. Meziroční tempa růstu oproti roku 2015 zpomalila a v podstatě kopírovala vývoj v EU.

Průmysl v 1. čtvrtletí 2016

ilustrativní obrázek

V prvních třech měsících letošního roku evropský průmysl meziročně vzrostl, i když oproti roku 2015 se tempo růstu zmírnilo. Průmyslová produkce v ČR se meziročně zvýšila více než průměr EU28.

Není průmysl jako průmysl

Ilustrační obrázek

Více než 1,1 mil. lidí v České republice pracuje jako zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. O tom, jaké berou mzdy a jaké mohou využívat nemzdové benefity, rozhoduje odvětví, ve kterém pracují.

Vývoj českého průmyslu za posledních 10 let

ilustrační foto

Český průmysl se i v prvních 11 měsících roku 2015 udržel v dobré kondici. Meziročně se zvýšila produkce, zaměstnanost a přibyly nové zakázky.