Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

VYDÁNÍ: 02/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

V roce 2014 obyvatelé České republiky chodili k lékaři průměrně 11krát ročně, což je mezi členskými zeměmi EU řadí na třetí místo v četnosti návštěv ordinací. Od roku 2009 se četnost jejich návštěv zmenšila jen nepatrně. Mezi uvedenými roky se v 19 zemích, za něž jsou k dispozici data pro srovnání, zvýšila četnost návštěv lékařů v sedmi z nich. Největší relativní nárůst zaznamenali v Irsku, kde na začátku období připadly průměrně na jednoho obyvatele necelé čtyři návštěvy lékařů ročně a o pět let později to již bylo téměř šest návštěv za rok. Častěji začali chodit k lékařům také v Německu a Litvě, naopak lékaře v roce 2014 ve srovnání s rokem 2009 vyhledávali méně například obyvatelé Lucemburska či Slovenska. V Estonsku, Lotyšsku, Slovinsku či Finsku nezaznamenali žádné změny.
Asi nikoho nepřekvapí, že průměrný počet návštěv zubního lékaře je výrazně nižší než počet návštěv praktického lékaře. V Rumunsku a na Kypru jde průměrný obyvatel na prohlídku chrupu jednou za dva roky, oproti tomu v Nizozemsku sedí průměrný obyvatel v zubařském křesle 2,6krát ročně. Ve všech zemích jsou v péči o svůj chrup pečlivější ženy, které chodí k zubařům častěji než muži. A zatímco praktického lékaře navštěvují lidé věku 55–64 let častěji než osoby mladší 35 let, v případě zubařů je tomu naopak.

Jednodenní hospitalizace v Česku? Zatím jen výjimečně

Mezi 25 členskými zeměmi EU, za které jsou k dispozici jak údaje o jednodenních, tak i o vícedenních hospitalizacích, byla v uplynulých letech pouze v Nizozemsku, Velké Británii a v Irsku zaznamenána převaha jednodenních hospitalizací nad vícedenními. Oproti tomu v Litvě, Maďarsku, Slovinsku či ve Švédsku bylo dlouhodobých hospitalizací 10krát více než jednodenních, v České republice to pak bylo 30krát více a v Německu dokonce 37krát více.

Výdaje na zdravotní péči

Celkem nejvíce peněz na zdravotní péči vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko, kde výdaje představovaly asi 11 % HDP, zatímco v Česku to bylo zhruba 7,5 %. V poměru k HDP měly ve sledovaném období nejnižší výdaje na zdravotnictví v Rumunsku (5,1 %), Lotyšsku, Estonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 %).
Ve většině členských zemí Evropské unie se v roce 2014 více než polovina peněz vyčleněných na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce to bylo v Portugalsku (66 %) a na Kypru (65 %). Naopak nejméně v České republice (47 %). Po léčbě a rehabilitaci představovaly v členských státech největší náklady zpravidla výdaje na zdravotní zboží. Ty reprezentovaly často alespoň čtvrtinu výdajů na zdravotnictví, ale i zde byly mezi zeměmi velké rozdíly. V České republice, kde více než 30 % rozpočtu šlo na blíže neupřesněné ostatní výdaje, to u lékařského zboží bylo méně než 20 %.
Z pohledu výše vydaných peněz na zdraví jednoho obyvatele na tom podle Eurostatu bylo nejlépe Lucembursko s v přepočtu 151 tis. Kč a Švédsko s 135 tis. Kč. V České republice to bylo 30,4 tis. Kč. V devíti členských státech EU28 byly výdaje na zdravotnictví nižší než 1 000 eur (27 tis. Kč) na obyvatele. Velmi špatně dopadly Bulharsko s 505 eury a Rumunsko s 388 eury. Více na http://bit.ly/2kz40G1 a http://bit.ly/2kTMrnH.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Světový den mozku

Mgr. Vladimíra Kalnická

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

ilustrativní fotka

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Co se dělo v evropských regionech v uplynulých pěti letech

ilustrační foto

Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.

Kolik vydělávají sestry a porodní asistentky

ilustrativní fotka

Sestry a porodní asistentky, které pracují v organizacích za plat, jsou na tom lépe než jejich kolegyně pobírající mzdu. Medián jejich platů byl již v roce 2012 o 7 tis. Kč vyšší než medián v mzdové sféře. Tento rozdíl dosáhl v roce 2015 dokonce 8 tis. Kč.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Zahraniční obchod se zdravím

Jaroslav Novák

S rozvojem cestovního ruchu neoddělitelně souvisí i poskytování zdravotní péče. Vedle její nutné, více či méně nahodilé složky se zvyšuje význam tzv. zdravotní turistiky.

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Rekordní účet domácností za zdraví

ilustrační foto

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.