Jaká je podpora vědy a výzkumu?

VYDÁNÍ: 02/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Základní informace zní, že výdaje na VaV v České republice rostou a v roce 2015 dosáhly rekordních 88,7 mld. Kč. Při bližším pohledu zjistíme, že čtyřprocentní meziroční nárůst byl tím nejmenším od roku 2010 a v podstatě stejnou měrou se o něj zasloužily podniky pod zahraniční kontrolou a Akademie věd ČR. V případě Akademie věd je nárůst zdůvodnitelný především výstavbou nových center excelence, od nichž si mnozí slibují vyvíjení činnosti, která věhlasem přesáhne hranice naší republiky. Na financování těchto center se většinově podílí Evropská unie, spoluúčast českého státu je patnáctiprocentní. Nová výzkumná centra vyrůstají i na půdě veřejných vysokých škol, zde se však s čerpáním dotací započalo dříve, takže poslední dva roky na vysokých školách dochází ke snižování přísunu financí z Evropské unie. I přes nárůst prostředků českého státu směřujících do vysokoškolského výzkumu jejich celkové výdaje na VaV stagnují. Jak na Akademii věd, tak na veřejných vysokých školách se zahraniční veřejné zdroje podílely na financování VaV v roce 2015 z 30 %. Pro Akademii věd je to historicky nejvyšší zaznamenaný podíl, když na vysokých školách byl v roce 2013 dokonce 37 %.

Výdaje na VaV v soukromých podnicích podle hlavních zdrojů financování, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

Výdaje na VaV v soukromých podnicích podle hlavních zdrojů financování, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

Podnikový výzkum táhnou zahraniční podniky

V případě podnikového výzkumu sílí význam podniků pod zahraniční kontrolou na úkor domácích podniků. Co do počtu subjektů provádějících u nás VaV sice výrazně vedou soukromé domácí podniky nad zahraničními v poměru 3:1, ale domácí podniky obvykle vynakládají na tuto činnost podstatně nižší částky, když čtyři pětiny z nich vynaložily v roce 2015 na VaV méně než 10 mil. Kč. V celkovém součtu výdaje na VaV soukromých domácích podniků meziročně poklesly asi o 700 mil. Kč, a to především „zásluhou“ malých a středních podniků, které jsou v rámci podnikového sektoru nejčastějšími příjemci veřejné podpory. Pokles výdajů na VaV těchto podniků v posledním sledovaném roce koresponduje se snižováním účelové podpory podnikového výzkumu po roce 2013. Naopak výdaje velkých podniků na VaV rostly, ať již se jednalo o podniky domácí, nebo pod zahraniční kontrolou. Nejvýrazněji se v posledních letech zvyšují výdaje na VaV velkých zahraničních podniků, které mají na našem území svá výzkumná a vývojová centra. Z dvaceti firem s největšími výdaji na VaV v roce 2015 jich mělo zahraničního vlastníka šestnáct.

Výdaje na VaV na veřejných a státních vysokých školách a Akademii věd ČR podle druhu výdajů, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

Výdaje na VaV na veřejných a státních vysokých školách a Akademii věd ČR podle druhu výdajů, 2010 až 2015 (v mld. Kč)

Financování výzkumu a vývoje

Český stát používá na podporu VaV několik nástrojů. Výzkumné organizace (především veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy) dostávají od státu institucionální podporu určenou na dlouhodobý koncepční rozvoj. Dalším nástrojem je účelová podpora, která cílí na podporu konkrétních projektů a grantů a žádají o ni shodně subjekty veřejné i komerční sféry. Podniky mohou též získat od státu i tzv. nepřímou podporu, kdy se nejedná o finanční příspěvek, ale o slevu na dani z příjmů na vlastní projekty VaV. V roce 2015 přispěl český stát na VaV částkou 28,6 mld. Kč, což bylo asi o půl miliardy více než o rok dříve. Přibližně 85 % směřovalo na podporu institucí veřejného sektoru, když do roku 2012 to bývalo okolo 80 %. Za posledních 10 let napumpoval český stát do VaV téměř 250 mld. Kč, podniky za stejné období 316 mld. Kč a Evropská unie vyplatila subjektům provádějícím VaV na území České republiky 63 mld. Kč. Podnikatelské zdroje vzrostly od roku 2011 o 53 %, veřejné domácí zdroje o 9 %. Podnikatelské zdroje rostly od roku 2011 do roku 2014 každoročně o více než 10 %, v roce 2015 došlo ke zpomalení tempa růstu na 5 %. Přesto se jednalo o výrazně vyšší nárůst než v případě veřejných domácích zdrojů, který se v posledních letech pohybuje kolem 2 % ročně. Peníze podniků jsou nejvýznamnějším zdrojem financování VaV, v roce 2015 tvořily 51 % celkových výdajů na VaV na českém území. Podnikatelské zdroje zahrnují především finance, které podniky dávají na vlastní výzkum, 93 % z těchto peněz tak končí v podnikatelském sektoru. Na rozdíl od organizací veřejného sektoru, které provádějí převážně základní výzkum a bez státních peněz se neobejdou, jsou velké podniky na státní podpoře nezávislé a veřejné domácí zdroje se na jejich výdajích na VaV podílejí asi z 3 %.

Intenzita výzkumu a vývoje – podíl výdajů na VaV na HDP, 2015 (v %)

Intenzita výzkumu a vývoje – podíl výdajů na VaV na HDP, 2015 (v %)

Nárůst mezd

Největší položkou výdajů na VaV jsou mzdy, které v roce 2015 tvořily 44 % veškerých výdajů na VaV a od roku 2010 se zvýšily o 15 mld. Kč. Investiční výdaje zaznamenaly raketový nárůst mezi roky 2010 a 2012 v souvislosti s počátkem zmiňovaného čerpání strukturálních fondů EU. Po roce 2012 rostou výdaje na investice jen nepatrně (výjimkou jsou rozsáhlé investice na Akademii věd ČR), přičemž jejich podíl na celkových výdajích na VaV klesá, v roce 2015 to bylo 20 %, o tři procentní body méně než v roce 2012. Celkem dvě třetiny investičních výdajů na VaV se v roce 2015 spotřebovaly ve veřejném sektoru, především na budování nových výzkumných center, z nichž největší částka připadla na centra excelence. Naopak podniky v roce 2015 investovaly nejméně za poslední čtyři roky.

Jsme evropský průměr

Základním poměrovým ukazatelem statistiky VaV je podíl výdajů na VaV na HDP (tzv. intenzita VaV), jehož hodnota v České republice v roce 2015 i přes meziroční nárůst výdajů na VaV klesla z 1,97 % na 1,95 %. Poslední tři roky se držíme na úrovni průměru EU, který se pohybuje okolo 2 %. Pouze tři státy EU jsou nad hranicí 3 % (Švédsko, Rakousko a Dánsko), za nimiž v těsném odstupu následují Finsko a Německo. Obecně platí, že lépe si v tomto ukazateli stojí státy severní a západní Evropy. Naopak hůře na tom jsou jižní a východní Evropa, kde se hodnoty často pohybují jen kolem 1 % HDP. V celosvětovém srovnání se dává přes 4 % HDP na VaV v Jižní Koreji a Izraeli. Ve Spojených státech to jsou necelá 3 % a v Číně asi 2 % ročně.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Čerpání unijní podpory pro výzkum a vývoj není ideální

Václav Sojka_náhled

Údaje o výzkumu a vývoji za rok 2016 s sebou přinesly první po-krizový pokles celkových výdajů na výzkum a vývoj.

Automobilový průmysl táhne výzkum a vývoj v ČR

ilustrační foto

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % – nejvíce v historii – na celkových investicích do výzkumu a vývoje (VaV) provedeného v Česku. Dohromady bylo v podnicích na tuto činnost vynaloženo 49 mld. Kč – tj. téměř dvakrát více než před deseti lety.

Financování VaV ze státního rozpočtu stagnuje

ilustrativní fotka

Stát vydává v poměru k HDP na výzkum a vývoj (VaV) méně, než je průměr EU. Nejvíce finančních prostředků rozděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V podpoře podniků roste význam Technologické agentury.

Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

ilustrativní fotka

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

ilustrativní fotka

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.