Nejvíce cizinců podniká v Praze

VYDÁNÍ: 02/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco po vstupu ČR do EU v roce 2004 u nás tvořili cizinci zaměstnanci i živnostníci asi 4 %, v roce 2015 dosáhl již jejich podíl 8,1 %. Více než tři čtvrtiny cizinců-
-zaměstnanců tvořili občané ze zemí Evropské unie. Nejvíce u nás podnikalo Vietnamců.

Ke konci roku 2015 pobývalo podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie na území ČR legálně asi 468 tis. cizinců. Přitom více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Tato kategorie v posledních letech viditelně roste. Cizinci hrají důležitou roli na domácím trhu práce, zejména v některých odvětvích národního hospodářství.
Údaje o cizincích-zaměstnancích eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), o cizincích s živnostenským oprávněním shromažďuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V roce 2015 činil podle údajů obou ministerstev počet cizinců (zaměstnanců i živnostníků) 407 106 osob. Podíl zahraničních pracovníků z celkového počtu zaměstnaných v ČR tak vzrostl na 8,1 %.

Cizinci evidovaní úřady práce podle sekcí klasifikace ekonomických činností v letech 2008–2015 *)

 

Cizinci evidovaní úřady práce podle sekcí klasifikace ekonomických činností v letech 2008–2015*)

Mezi cizinci-zaměstnanci převažují muži

Podle údajů MPSV dosáhl počet cizinců evidovaných úřady práce 323 244 osob. Většinu z nich (75,8 %) tvořili občané EU, kterých výrazně přibylo. Naopak počty občanů třetích zemí se po několikaletém poklesu (od roku 2009) zvýšily méně významně. Mezi cizinci-zaměstnanci viditelně převažují muži (63,6 %), zejména u občanů EU (67,1 %). Mezi občany třetích zemí je jejich podíl jen mírně vyšší než zastoupení žen (53,7 %).
Z hlediska členění podle státního občanství mají mezi občany EU28 nejvyšší zastoupení občané Slovenska (150 317). Následují občané Polska (24 982), Rumunska (22 861) a Bulharska (21 240). Ve srovnání s rokem 2011, tj. s posledním rokem, za který byly dostupné přesné statistiky MPSV, jejich počty významně vzrostly. Pokud jde o cizince z třetích zemí, nejpočetněji jsou zastoupeni občané Ukrajiny (41 847), následováni občany Ruské federace (6 703), Vietnamu (5 098), Moldavska (2 501) a Mongolska (2 482). I v této skupině cizinců je patrný meziroční nárůst, přičemž nejvíce se v absolutních hodnotách zvýšily počty občanů Ukrajiny a Ruska.

Cizinci evidovaní úřady práce podle klasifikace zaměstnání v letech 2008–2015 ¹)

Cizinci evidovaní úřady práce podle klasifikace zaměstnání v letech 2008–2015

Nejvíce cizinců je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu

Téměř tři desetiny cizinců-zaměstnanců pracují ve zpracovatelském průmyslu. V tomto odvětví pracovala v roce 2015 téměř jedna třetina zaměstnanců ze zemí EU a více než pětina z celkového počtu zaměstnanců ze třetích zemí. Dalším odvětvím, které se v posledních letech dostává do popředí, jsou administrativní a podpůrné činnosti s13,7 %. Většina zde pracujících cizinců (80,3 %) připadala na občany EU. Ve stavebnictví bylo zaměstnáno 10,3 % cizinců z celkového počtu evidovaných úřady práce, ve velkoobchodě a maloobchodě jich pracovalo 10,7 % a i tady měli převahu občané z Unie. V roce 2015 pracovala ve stavebnictví více než jedna desetina (12,5 %) z celkového počtu cizinců-zaměstnanců z třetích zemí. Odpovídající podíl za cizince-občany EU činil 13,1 %. V odvětví velkoobchod a maloobchod bylo zaměstnáno 10,1 % z celkového počtu cizinců z EU a 12,8 % z celkového počtu cizinců-zaměstnanců pocházejících z třetích zemí.
Oproti tomu odvětvím s nejnižším zastoupením zaměstnaných cizinců zůstávala veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, kde jejich podíl dosáhl pouhá 2,4 %.
Podíváme-li se na zaměstnané cizince z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání KZAM-ISCO, nejvíce jich najdeme ve třídě 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Zde bylo v roce 2015 zaměstnáno 28,6 % z celkového počtu zahraničních pracovníků-zaměstnanců. Stěžejní část (71,5 %) tvořili občané EU. Druhou početně zastoupenou kategorií byla třída 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři (17,6 %). Také tady měli dominantní zastoupení cizinci-občané Unie (83,2 %).

Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství v letech 2004–2015 *)

Cizinci evidovaní úřady práce podle státního občanství v letech 2004–2015

V letech 2012 až 2014 klesl počet podnikajících cizinců

Navzdory ekonomické krizi počet cizinců-držitelů živnostenského oprávnění v ČR až do konce roku 2011 rostl, když dosáhl svého maxima (93 059). Více než pětinu z tohoto počtu (21,5 %) tvořili občané EU. Mezi roky 2012–2014 však počet podnikajících cizinců poklesl.
V roce 2015 byl počet cizinců s živnostenským oprávněním na přibližně stejné úrovni (83 862) jako v roce 2014 (83 569). Pořadí nejpočetnějších státních příslušností cizinců se oproti roku 2014 příliš nezměnilo. Nejpočetnější skupinou byli občané Vietnamu (22 928), i když jen s nepatrným odstupem od Ukrajinců (22 796). Obě skupiny cizinců však zaznamenaly mírný meziroční pokles (o 4,9 p. b., resp. o 3,6 p. b.). Na třetím místě se již tradičně umístili občané Slovenska (14 393). Na rozdíl od Vietnamců a Ukrajinců jich viditelně přibylo (o 900 osob, tj. o 6,7 p. b.). Mezi další početněji zastoupené skupiny z hlediska státního občanství (s více než 1 000 registrovaných osob) patřili v roce 2015 Němci (2 962), Rusové (2 367), Poláci (2 134), občané Velké Británie (1 473), Bulharska (1 458), USA (1 232) a Rumunska (1 053).
Obdobně jako u skupiny cizinců v postavení zaměstnanců, také mezi cizinci s živnostenským oprávněním tvoří většinu muži (69,1 % v roce 2015). Z hlediska regionálního rozmístění bylo v roce 2015, stejně jako v roce 2014, nejvíce cizinců s živnostenským oprávněním (35,4 %) registrováno na území hl. m. Prahy. Mezi dalšími atraktivními regiony se umístily kraje Středočeský (11,2 %), Ústecký (9,3 %), Moravskoslezský (8,2 %) a Plzeňský (6,6 %).

Cizinci s živnostenským oprávněním v letech 2008–2015

Cizinci s živnostenským oprávněním v letech 2008–2015

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Praze žije 37 % v ČR legálně pobývajících cizinců

ilustrativní fotka

Na konci roku 2017 pobývalo legálně na našem území celkem 526 811 cizinců. Více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Více než třetina cizinců žila v Praze, nejméně pak v Kraji Vysočina a Zlínském kraji.

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Už teď jsem v ráji

Murali Parsa, CSc.

Podívat se na život v České republice očima cizince je vždy zajímavé. Jak hodnotí rozdíly v české a indické kultuře Murali Parsa, odborný pracovník z oddělení koordinace šetření v domácnostech Českého statistického úřadu? Narodil se v jižní Indii a žije u nás desítky let.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Kam cizinci patří a kdo patří do cizinců?

Mgr. Daniel Chytil

Aktuální a přehledné výstupy za cizince naleznete na internetových stránkách ČSÚ v průřezových statistikách.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.

Za co u nás cizinci utrácejí?

ilustrační foto

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

Trvalých pobytů přibylo

Ilustrační foto

Počet cizinců s dlouhodobým nebo přechodným a trvalým pobytem byl v roce 2012 téměř vyrovnaný. Zatímco pro Vietnamce jsou typické trvalé pobyty, Slováci dávají přednost přechodným pobytům. Jen minimum cizinců má víza nad 90 dní, přičemž nejvíce jich mají občané Ruska.

Zaměstnanost cizinců se od roku 2002 zvýšila

Ilustrační foto

Za období 2002–2011 vzrostl počet zaměstnaných cizinců, tj. cizinců-zaměstnanců a držitelů živnostenského oprávnění, na území České republiky ze 167 652 na 310 921. Tento vývoj však nebyl plynulý, zasáhla do něj ekonomická krize. Nyní opět dochází ke změnám.

Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

Ilustrační foto

Česká republika zažila velkou přistěhovaleckou vlnu v letech 2005–2008, pak nastala stagnace. Přestože patří mezi postkomunistické země s vyšší imigrací, s podílem 4,1 % cizinců na obyvatelstvu je pod průměrem Evropské unie.