Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

VYDÁNÍ: 02/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Po druhé světové válce se na celkové spotřebě potravin rozhodujícím způsobem podílelo pouze několik druhů základních potravin s převahou potravin rostlinného původu. V roce 1950 dosáhla svého maxima v České republice spotřeba obilovin v hodnotě mouky (154,5 kg/ obyv.), žitné mouky (55,5 kg/ obyv.), chleba (87,4 kg/obyv.) a brambor (145,9 kg/ obyv.). Z potravin živočišného původu v roce 1951 to pak byla spotřeba kravského konzumního mléka (187,6 kg/obyv.).
Nezanedbatelnou součástí tehdejšího jídelníčku byla tuzemská zelenina a ovoce. Poválečné období charakterizuje spotřeba surovinových potravin, omezená nabídka potravinových výrobků, v důsledku i nižší konzumace potravinových aditiv, barviv a konzervačních látek. Výživově nadměrná byla spotřeba moučných a sacharidových jídel.

Výpočet spotřeby potravin je založen na roční bilanční metodě

Problematika výpočtu je diferencována podle jednotlivých druhů potravin, resp. surovin a není možné ji unifikovat. Kromě dat ČSÚ (o výrobě, zásobách z produkčních statistik zemědělství, lesnictví, průmyslu, dat o samozásobení, podrobných údajů o exportu a importu statistiky zahraničního obchodu) je třeba čerpat informace z řady externích zdrojů, a to z institucí, oborových svazů, ale i od majoritních producentů. V rámci kalkulace je nutné zohlednit nepotravinářské využití části produkce, pracovat s množstvím přepočtových koeficientů (například výmelnost mouky, jatečná výtěžnost, podíly surovin v importovaných a exportovaných potravinářských výrobcích, přepočet spotřeby ovoce a zeleniny na hodnotu čerstvého apod.). Bilanční způsob výpočtu napovídá, že publikovaná data není možné interpretovat jako množství potravin, které jsme zkonzumovali, jak se často dovídáme ze sdělovacích prostředků. Součástí uváděných hodnot jsou totiž i potravinové ztráty a potravinový odpad.

Spotřebu potravin ovlivnil nový životní styl

S rozvojem socialistického zemědělství došlo postupně k nárůstu živočišné produkce a její spotřeby. Ta kulminovala koncem 80. a ještě začátkem 90. let maximální spotřebou vepřového masa (50,0 kg/obyv. v roce 1990) a hovězího masa (30,7 kg/obyv. v roce 1987), mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (259,6 kg/obyv. v roce 1989), vajec (340 ks/obyv. v letech 1988 a 1990), tuků a olejů celkem (28,8 kg/obyv. v roce 1989). Maximální byla i spotřeba cukru (44,0 kg/obyv. v roce 1990).

Vybrané potraviny s klesajícím trendem spotřeby

Vybrané potraviny s klesajícím trendem spotřeby

Z výživového hlediska byla nadměrná konzumace červeného masa, jehož podíl činil více než 80 % celkové spotřeby masa, ale také živočišných tuků a cukru. Pozitivní však byla rostoucí spotřeba mléčných výrobků a sýrů. Od začátku 70. let začala stoupat spotřeba ovoce a zeleniny, přestože nabídka jižního ovoce a některých druhů zeleniny byla limitovaná.
Politické, ekonomické a sociokulturní změny 90. let spotřebu potravin velmi výrazně ovlivnily. Na spotřebu působila řada faktorů. Zásadní byla například cenová liberalizace spojená s růstem cen, dále vývoj příjmů obyvatelstva a jejich diferenciace, ceny substitučních potravin, možnosti importu a dostupnost potravin a produktů či omezení samozásobení. Nezanedbatelnou roli sehrála reklama a výživová doporučení. Na spotřebu potravin působila i změna stravovacích návyků, životního stylu a turismus.
Po roce 1989 stoupá spotřeba (uvedena je hodnota a rok maximální spotřeby) pšeničného pečiva (57,2 kg/ obyv., 2011), trvanlivého pečiva (10,7 kg/obyv., 2011), těstovin (7,6 kg/ obyv., 2013), rýže (6,5 kg/ obyv., 2015), luštěnin (3,0 kg/obyv., 2015), drůbežího masa (26,1 kg/obyv., 2005), sýrů (13,7 kg/obyv., 2007), ostatních mléčných výrobků (33,2 kg/obyv., 2012), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,2 kg/obyv., 2014), ovoce v hodnotě čerstvého (90,4 kg/obyv., 2009) zejména nárůstem spotřeby jižního ovoce (37,3 kg/obyv., 2010), zeleniny (86,4 kg/obyv., 2014) opět v závislosti na importu.
Široká škála druhů nabízených potravin a potravinových výrobků stlačila spotřebu některých základních potravin poválečné maximální spotřeby do spotřeby minimální, tj. kravského konzumního mléka, brambor, žitné mouky, přičemž mléko a mouka pšeničná se staly ve větší míře surovinou pro rozvinutý mlékárenský a pekárenský průmysl.

Vybrané potraviny s rostoucím trendem spotřeby

Vybrané potraviny s rostoucím trendem spotřeby

 

Spotřeba potravin v roce 2015

V roce 2015 se celková spotřeba potravin na obyvatele meziročně zvýšila celkem o 12 kg a dosáhla 771 kg. Tento výsledek potvrzuje, že rok 2015 byl pro spotřebitele obzvlášť příznivý. Důvodem utrácení za potraviny byly i makroekonomické faktory: zvýšení průměrné nominální mzdy o 2,7 %, přírůstek zaměstnanosti o 1,4 % a nízká míra inflace (+0,3 %). Důležitou roli sehrál i pokles spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů, a to o 1,1 %. Důkazem zvýšené spotřeby byla i vyšší produkce komunálních odpadů o 2,0 %.
Na meziročním nárůstu celkové spotřeby potravin se podílela většina kalkulovaných skupin potravin. Spotřeba mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka se zvýšila o 5,8 kg a dosáhla 242,3 kg/obyv. Zkonzumovalo se více ovoce v hodnotě čerstvého (+4,3 kg, 82,4 kg/ obyv.), větší množství masa v hodnotě na kosti (+3,4 kg, 79,3 kg/ obyv.), dále obilovin v hodnotě mouky (+2,1 kg, 113,3 kg/obyv.). Spotřebovalo se více cukru (+1,9 kg, 33,6 kg/ obyv.), luštěnin (+0,3 kg, 3,0 kg/ obyv.), ale také ryb (+0,1 kg, 5,5 kg/obyv.) a olejů a tuků (+0,1 kg, 27,0 kg/obyv.).
K poklesu spotřeby došlo pouze u brambor o 3,8 kg na 66,3 kg/obyv. a zeleniny v hodnotě čerstvé o 1,6 kg na 84,8 kg/obyv.

Vybrané potraviny s maximem spotřeby v letech 1987 až 1990

Vybrané potraviny s maximem spotřeby v letech 1987 až 1990

 

Problematika potravinových ztrát a odpadů

V letech 1950–2015 činila průměrná roční spotřeba potravin na obyvatele ČR 745 kg. V roce 1965 byla minimální (686 kg) a v roce 1989 maximální (807 kg). Kolik potravin obyvatelé skutečně zkonzumovali z potravin určených pro lidskou potřebu v daném roce a kolik z nich činily ztráty a odpady, je otázka, na kterou zatím přesně odpovědět neumíme, neboť neexistuje žádné reprezentativní zjišťování. Tato problematika se však stále více dostává do popředí celosvětového zájmu. Odhady Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) hovoří až o jedné třetině ztrát a odpadů vyprodukovaných potravin.
V září roku 2015 na summitu OSN byl jako jeden z cílů udržitelného rozvoje přijat závazek snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu nebo spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Evropská unie a její členské státy se zavázaly ke splnění tohoto cíle, což s sebou přináší potřebu vyčíslení, tedy monitorování a výkaznictví.

Autor: , oddělení statistiky zemědělství a lesnictví
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chardonnay jen od Pálavy

ilustrativní fotka

Sklizňová plocha vinic v Jihomoravském kraji se od roku 1961 ztrojnásobila, současných téměř 15 tis. ha tvoří 93 % republikového celku. Téměř tři pětiny vinic v kraji jsou osázeny bílými odrůdami, na největší ploše jsou Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd jsou nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké.

Kolik ovoce vypěstujeme a sníme

Ilustrační foto

Nejoblíbenějším ovocem v České republice je tradičně jablko. Podle odhadů statistiků sklidí Češi na svých zahradách až 40 % z celkové sklizně jablek v ČR. Přesto se k nám jablka dovážejí ze zahraničí. Nejvíce jablek se pěstuje ve Středočeském kraji.

Světová populace konzumuje stále více masa

ilustrativní fotka

V roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kg masa za rok. Od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně.

Cena mléka jde nahoru, másla strmě vzrostla

ilustrativní obrázek

Po 23 měsících klesání ceny kravského mléka, kterou ČSÚ sleduje přímo u jeho výrobců, došlo k obratu. Od srpna 2016 do července 2017 se výkupní cena mléka šplhá kontinuálně vzhůru. Svého historického maxima z roku 2010 však ještě nedosáhla.

Inflace ve státech Evropské unie letos vzrostla

ilustrativní foto

Spotřebitelské ceny se ve všech členských zemích Evropské unie v dubnu zvýšily. Nejvíce vzrostly v pobaltských zemích, nejméně v Rumunsku, Irsku a na Slovensku.

Českému zemědělství se vloni dařilo

ilustrativní obrázek

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.

Na vysoké škole jsem se statistikou válčil, teď mám data rád

Ing.Marian_Jurečka_náhled

Ačkoli pro ministra zemědělství Mariana Jurečku nebyla statistika oblíbeným předmětem, dnes má data v oblibě. Využívá je denně ke své práci. Tvrdí, že data jsou pro státní správu velkou výzvou.

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.