Církev dostává nejvíce

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Dary od domácností, firem i z veřejných zdrojů používají neziskové instituce na financování svého provozu. Pokud do tohoto balíčku započteme i přijaté členské příspěvky, pak nejvíce příspěvků na provoz dostávají církevní instituce.

Z velkých neziskových institucí poskytly v roce 2014 nejvíce darů obecně prospěšné společnosti nebo ústavy. Celkem 97,6 % z těchto darů šlo ve formě finanční pomoci do zahraničí. Sem patří dary takových neziskových institucí, jako jsou Člověk v tísni nebo ADRA.

Dary poskytnuté neziskovými institucemi v období 2011 až 2014

Dary poskytnuté neziskovými institucemi v období 2011 až 2014

Na druhém místě žebříčku poskytování darů se umístily nadace a nadační fondy. Většinu z nich (62,5 %) věnovaly jiným nepodnikatelským právnickým osobám a zhruba 36 % pak přímo fyzickým osobám. Podíl naturálních darů byl ovšem nízký, činil pouze 10,7 %. Naopak malé nadace a nadační fondy, ve kterých pracuje maximálně devět zaměstnanců, věnovaly přes jednu třetinu darů (30,4 %) v naturáliích. Například na zdravotní pomůcky, služby ve zdravotnictví a vzdělávání přispěly dary v hodnotě 380,8 mil. Kč. Nejméně darů poskytly pobočné spolky, a to ve výši 2,1 mil. Kč.
ČSÚ šetří pouze jednou za pět let malé neziskové instituce, ve kterých pracuje nejvíce 9 zaměstnanců. V roce 2012 poskytla malá sdružení dary ve výši 631,7 mil. Kč, celkem 95,4 % jejich darů směřovalo do zahraničí. Naturální dary pak měly hodnotu celkem 529,5 mil. Kč. Jednalo se hlavně o ošacení (48,6 %), zdravotní pomůcky a potraviny.

Přijaté příspěvky (dary) určené na provoz neziskových institucí v roce 2014 (v %)

Přijaté příspěvky (dary) určené na provoz neziskových institucí v roce 2014 (v %)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Neziskové instituce v makroekonomice

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Vývoj počtu neziskových institucí

Ilustrační foto

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů

Dobrovolníci v Česku

Ilustrační foto

Na každého Čecha ve věku 15–60 let připadalo v roce 2014 průměrně 7,2 hodiny
za rok dobrovolnické práce. Skuteční dobrovolníci však odpracovali 49,6 hodin za rok.

Význam neziskových institucí v ČR roste

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

ilustrativní fotka

Podle posledního výběrového šetření kanadského statistického úřadu odpracují v průměru Kanaďané bez nároku na odměnu 154 hodin za rok. To v celkovém součtu znamená, že vykonají práci jednoho milionu osob pracujících na plný úvazek.

Statistické ocenění majetku v církevních restitucích

Český statistický úřad pro potřeby statistiky národních účtů České republiky každoročně oceňuje majetek a závazky v národním hospodářství včetně prvního odhadu probíhajících církevních restitucí. Zveřejněná čísla zaregistrovala média, která poukázala na rozdíl mezi oceněním církevního majetku ČSÚ a oceněním uvedeným v zákoně č. 428/2012 Sb. Tento článek je určen pro základní pochopení rozdílnosti výpočtů a orientaci v metodice a přístupu ČSÚ k oceňování majetku.

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Ilustrační foto

Přestože převážná část neziskových institucí nemá zaměstnance a práci v nich vykonávají dobrovolníci, podílejí se i ony na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Potvrzují to data ze Satelitního účtu neziskových institucí.