Na vysoké škole jsem se statistikou válčil, teď mám data rád

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ačkoli pro ministra zemědělství Mariana Jurečku nebyla statistika oblíbeným předmětem, dnes má data v oblibě. Využívá je denně ke své práci. Tvrdí, že data jsou pro státní správu velkou výzvou.

ČSÚ na začátku března zveřejnil předběžné výsledky souhrnného zemědělského účtu za rok 2016. Podle dat se českému zemědělství vloni ekonomicky dařilo. Co říkáte prezentovaným výsledkům?

Udělaly mi radost. Loňský rok byl nadprůměrně příhodný z hlediska počasí. Průměrné výnosy se za posledních dvacet let dramaticky zvýšily. Roste efektivita rostlinné výroby. Nepatrný pokles živočišné výroby vzhledem k vývoji cen považuji za obrovský úspěch. Poklesy máme jen u prasat a drůbeže, celkové počty skotu, ovcí a koz nám rostou. Přitom loňský rok začal být kvůli propadu cen a suchu v roce 2015 složitý a mohl skončit pro mnoho zemědělců skoro fatálně.

Dotace do zemědělství se od roku 2000 čtyřnásobně zvýšily. Bez dotací by to nešlo?

Nešlo. Máme poměrně velký strukturální dluh. Za posledních třicet až čtyřicet let se do mnoha zemědělských oblastí dostatečně neinvestovalo. Obecně nejsem příznivcem dotací. Kdyby to šlo změnit, ponechal bych dotace jen pro horské a podhorské oblasti. Zemědělství by se obešlo i bez dotací, ale muselo by to platit pro všechny. Jak pro EU, tak pro naši konkurenci na jiných kontinentech.

Co konkrétně jste formou dotací podporovali?

Největší část tvoří platby, které platíme zemědělcům v rámci druhého pilíře Programu rozvoje venkova a do takzvaných přírodně znevýhodněných oblastí, ve kterých zemědělcům kompenzujeme finanční ztráty. Potom vyplácíme platby na environmentální opatření, když podporujeme hospodaření například v chráněné krajinné oblasti. Spadá do toho i celé ekologické zemědělství, kam směřují velké částky. Nicméně nejvyšší podpora je v prvním pilíři, kam spadají platby za plochu, takzvané sapsové platby základní, které se změnily. Už nejde o jednu částka za hektar, dotace se skládají z více plateb, přičemž stále platí základní platba za hektar. Pokud chce zemědělec další peníze, musí splňovat ještě jiné podmínky, například pěstovat takzvané citlivé komodity, jako jsou ovoce nebo zelenina.

 

Ing. Marian Jurečka Ing. Marian Jurečka

Ministr zemědělství České republiky, poslanec Parlamentu České republiky, zastupitel Olomouckého kraje, 1. místopředseda KDU-ČSL. Vystudoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, obor rostlinolékařství (specializace ochrana rostlin). Farmaří na rodinném statku v Rokytnici u Přerova, působil také jako obchodní zástupce a rostlinolékař. Je ženatý a s manželkou vychovává pět synů.

Dokážou naši zemědělci konkurovat levnějšímu dovozu ze zahraničí?

Dokážou. Jako národ máme tendenci být hodně sebekritičtí. Když cestuji po světě, uvědomuji si, že naše zemědělství a potravinářství drží krok se světovou špičkou. Například jsme největší producenti potravinářského máku na světě. Jsme na třetím místě v produkci špičkového chmele. Pokud jde o kvalitu užitkovosti hospodářských zvířat, například mléčných krav a masného skotu, patříme dnes do první desítky. To jsou výsledky, které vidíme v kontrolách užitkovosti. České zemědělství se nemá za co stydět. Máme samozřejmě rezervy, v mnoha oblastech je možné se zlepšit, ale to je přirozený vývoj.

Jak se změnila zemědělská politika od doby vašeho nástupu do funkce ministra?

Po mém nástupu na Ministerstvo jsme první rok strávili nastavováním Společné zemědělské politiky, nových pravidel a nových priorit. Po období 2007 až 2013, kdy byla politika nastavena tak, že zemědělec dostal šest tisíc korun na hektar a mohl si dělat, co chtěl, se nám podařilo situaci změnit. Zemědělci se totiž do té doby výrazně přeorientovali na tržní plodiny, jako jsou pšenice, řepka, kukuřice a sladovnický ječmen. Pěstovali tyto čtyři plodiny a přestávali pěstovat zeleninu. Opouštěli také živočišnou výrobu. Změnili jsme to tím, že jsme nemalou část peněz začali vyčleňovat na takzvané citlivé komodity, kam patří ovoce, zelenina, brambory, cukrovka, chmel a sektor živočišné výroby. Statistika ukázala, že za poslední tři roky se začalo chování zemědělců měnit.

Statistická data také dokládají úbytek podílu zemědělské půdy v České republice.

Je to jev, ze kterého žádnou radost nemám. Velká část tohoto úbytku souvisí s rozšiřováním plochy lesů. Ta je dnes nejvyšší v naší historii. Za posledních sto let se plocha lesů zdvojnásobila. Na některých půdách není vhodné zemědělsky hospodařit, jsou to například lokality ohrožené erozí v povodňových oblastech. Zde chceme vysazovat les, místa už máme vytipována. Velký úbytek půdy jde také na vrub výstavby například průmyslových areálů nebo rodinných domů. Po zpřísnění podmínek se rychlost ubývání zemědělské půdy začíná zpomalovat. V opatřeních chci dále pokračovat, protože stále čtyřicet procent úbytku souvisí s výstavbou rodinných domů. Na příští rok chceme finančně podpořit demolice starých domů, aby lidé byli ekonomicky motivovaní nestavět jen na zelené louce a obnovovali stavení na jejich původních místech. Další chystaná opatření se budou týkat zemědělských brownfieldů, míst, kde stávala zemědělská družstva a kde jsou ekologické zátěže.

Některé dříve u nás produkované potraviny dnes z velké části dovážíme. Je vůbec možné, abychom byli v dnešní době soběstační?

Asi ne ze sta procent u všech komodit. Můj osobní zájem je, abychom v tom, co jsme tradičně schopní vyrábět díky našim znalostem a dobrým přírodním podmínkám, byli nejen soběstační, ale také schopní vyvážet. V současné době máme nadprodukci a vyvážíme komodity, jako jsou ječmenný slad, chmel, pivo, živá zvířata a v případě skotu mléko. Bylo by samozřejmě lepší, kdybychom nevyváželi zvířata, ale spíše zpracované potraviny.

Jak tohoto cíle chcete dosáhnout?

Tento cíl je součástí strategie 2030, kterou jsme připravili už v roce 2015. Popsali jsme indikátory a nastavili jednotlivé kroky tak, jak chceme postupovat, aby se sektor vyvíjel. Souvisí s tím i přenastavení finančních podpor jednotlivých komodit. Sledujeme otázky soběstačnosti, zaměstnanosti i pozitivních environmentálních dopadů z hlediska změny způsobu hospodaření. Zaměřujeme se na podporu investic, aby mohli zemědělci vytvářet produkty s přidanou hodnotou a nevytvářeli a nevyváželi tolik základních komodit, jako jsou obilí nebo olejniny.

Jak se bude podle vás vyvíjet zaměstnanost v rostlinné a živočišné výrobě s ohledem na technologické proměny v tomto sektoru?

Bez lidí nemůže zemědělství existovat. Možná řeknu něco troufalého, ale pokud budeme v naší strategii důslední, tak by se mohla v budoucnosti zaměstnanost ještě zvýšit. Kdybychom se chtěli přiblížit stoprocentní soběstačnosti v základních komoditách, museli bychom navýšit počet pracovníků o 42 tisíc.

Při stanovování cílů a jejich naplňování se neobejdete bez informací. Využíváte data ČSÚ? Jak jste na tom se statistikou?

Přiznám se, že na vysoké jsem se statistikou válčil. Nebyla to má úplně oblíbená zkouška u paní profesorky Stárkové na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Ale obecně mám data rád a moji kolegové to vědí. Říkám jim, nepište mi do podkladů omáčky, mně stačí grafy a tabulky, chci vidět trendy. Práce s daty, umět je vyhodnocovat a mít sebereflexi je pro státní správu velkou výzvou. Data jsou potřeba pro stanovování priorit, finančních nástrojů a pro jejich vyhodnocování. Snažíme se se statistickými daty Českého statistického úřadu a dalšími daty z administrativních zdrojů na Ministerstvu zemědělství pracovat. I když vše není ještě ideální, při pohledu na jiné resorty zjišťuji, že jsou daleko za námi.

Autor: , Šéfredaktor
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Českému zemědělství se vloni dařilo

Českému zemědělství se vloni dařilo

Ekonomický výsledek českého zemědělství ovlivnila především dobrá úroda. Produkce odvětví v běžných cenách v roce 2016 dosáhla hodnoty 129,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % více než v roce předchozím. Podnikatelský důchod se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu na 20,2 mld. Kč.

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

Spotřebu potravin sledují statistici téměř sto let

Zatímco v předválečném Československu sledovali statistici pouze 30 položek základních potravin, od roku 1950 už bylo jejich šetření mnohem podrobnější. Nepřetržitou časovou řadou dat za Českou republiku disponuje ČSÚ počínaje rokem 1948. Díky tomu je možné charakterizovat změny stravovacích zvyklostí.

Víno se pěstuje skoro v celé republice

Víno se pěstuje skoro v celé republice

Češi rádi pijí víno od domácích vinařů, zvyšuje se rozloha vinic i spotřeba vína. Od roku 1920 do roku 2015 se ztrojnásobila plocha vinic a spotřeba vína je od roku 1964 více než čtyřnásobná. Kde a jaké víno se u nás pěstuje, dokládají výsledky z evropského strukturálního šetření o vinicích.

Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

V posledních deseti letech se v ČR postavilo tolik nebytových budov, že by svou podlahovou plochou pokryly zhruba 190 Strahovských stadionů. Jelikož se mezi nebytové budovy nepočítají jen výrobní haly či multifunkční centra, stojí za to rozepsat se o nich detailněji.

Kraje mají své zemědělské „specializace“

Kraje mají své zemědělské „specializace“

Více než polovinu celorepublikové zemědělské produkce vytvářejí kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Kraj Vysočina. Obhospodařují dohromady přes polovinu orné půdy ČR – 54 %. Nejvyšší intenzita zemědělské výroby je však v Pardubickém kraji.

Vývoj osevních ploch a odhady sklizně

Vývoj osevních ploch a odhady sklizně

V průběhu sklizňového období zveřejňuje ČSÚ na základě statistického zjišťování čtyři odhady sklizně, a to v červenci, v srpnu, v září a v říjnu. Definitivní výsledky sklizně potom Úřad publikuje v únoru následujícího roku.