Neziskové instituce v makroekonomice

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické. Metodika nezahrnuje do produkce, a tím i do přidané hodnoty, výsledky dobrovolnické práce. V ukazatelích výroby chybí práce v oblasti sociálních služeb, životního prostředí, péče o děti a práce vykonané v odborných asociacích či profesních organizacích, která je vykonávána dobrovolně, tedy není placena.
Naštěstí statistika nabízí i další údaje, které standardní konvenční přístupy překonávají, a způsoby měření a povahu výsledných dat více přizpůsobuje specifikám daných institucí. Těmito produkty jsou zejména tzv. satelitní účty, které makroekonomické údaje národních účtů představují a doplňují o další důležité informace. Stejně tak je tomu i v případě neziskových institucí. Již od roku 2007 ČSÚ nabízí uživatelům údaje Satelitního účtu neziskových institucí (SÚNI). Dostupná časová řada v současnosti zahrnuje již desetiletou periodu od roku 2005 do roku 2014.
A v čem je tedy hlavní přidaná hodnota SÚNI? Významným příspěvkem je nejen úplnost pokrytí neziskových institucí, které jsou jinak zařazeny hned v několika ekonomických sektorech, ale zejména právě ocenění práce dobrovolníků. Je to důležité, neboť z ekonomického pohledu je práce dobrovolníků významným vstupem do činnosti neziskových institucí. Absence pozorovatelné platby za práci vytváří přirozený problém s oceněním. Druhým podstatným prvkem SÚNI je ucelenost obrazu o neziskových institucích. Nicméně je třeba přiznat, že počet skutečně aktivních neziskových institucí je nejistý, a to vzhledem k menší dostupnosti informací o ukončení jejich činnosti. V SÚNI lze také sledovat zdroje financování činnosti všech neziskových institucí, rozsah zapojení do peněžního a naturálního rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti, finanční situaci neziskových institucí a mnoho dalších aspektů souvisejících s jejich aktivitami .

Autor: , ředitel odboru vládních a finančních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vývoj počtu neziskových institucí

Ilustrační foto

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů

Dobrovolníci v Česku

Ilustrační foto

Na každého Čecha ve věku 15–60 let připadalo v roce 2014 průměrně 7,2 hodiny
za rok dobrovolnické práce. Skuteční dobrovolníci však odpracovali 49,6 hodin za rok.

Církev dostává nejvíce

ilustrativní fotka

Dary od domácností, firem i z veřejných zdrojů používají neziskové instituce na financování svého provozu. Pokud do tohoto balíčku započteme i přijaté členské příspěvky, pak nejvíce příspěvků na provoz dostávají církevní instituce.

Význam neziskových institucí v ČR roste

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

ilustrativní fotka

Podle posledního výběrového šetření kanadského statistického úřadu odpracují v průměru Kanaďané bez nároku na odměnu 154 hodin za rok. To v celkovém součtu znamená, že vykonají práci jednoho milionu osob pracujících na plný úvazek.

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Ilustrační foto

Přestože převážná část neziskových institucí nemá zaměstnance a práci v nich vykonávají dobrovolníci, podílejí se i ony na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Potvrzují to data ze Satelitního účtu neziskových institucí.