Počet lidí s depresí stoupl o pětinu

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle posledních odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se od roku 2005 zvýšil počet osob trpících depresemi o 18 %. V roce 2015 deprese trápily více než 4 % světové populace, tedy více než 300 mil. osob všech věkových skupin. Právě depresím se věnuje letošní Světový den zdraví, který připadá na 7. dubna. Jeho motto zní: Mluvme o depresi.

Trpět cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, prodělat infarkt či mrtvici, to už je dnes něco naprosto samozřejmého a každý o tom beze studu hovoří. Ovšem přiznat se k diagnóze deprese či jiné duševní nemoci vyžaduje stále velkou odvahu. Zkušenost s depresí má přitom každý 25. obyvatel naší planety.
Za stoupající počet osob s depresivními poruchami může podle Světové zdravotnické organizace nejen celkový růst populace, ale také stárnutí obyvatelstva, neboť u vyšších věkových skupin jsou deprese rozšířenější.
V současnosti patří poměrně široká skupina různých typů depresivních poruch mezi deset nejčastějších důvodů, proč jsou lidé ve špatném zdravotním stavu. Deprese je přitom jedním z největších rizikových faktorů, které vedou k sebevraždám, avšak nikoli jediným. To se týká zejména dospívajících a žen v reprodukčním věku. Každých 40 sekund někde na světě jeden člověk spáchá sebevraždu. Každoročně tak v důsledku sebevraždy zemře více než 800 tis. osob. Sebevraždy jsou druhou hlavní příčinou úmrtí mezi lidmi ve věku 15–29 let.
Chybnou diagnózu má polovina nemocných
Přestože jsou deprese velmi dobře ovlivnitelné vhodnou psychoterapií a především léky, které pomáhají vyrovnat hormonální hladinu v mozku, dostane se adekvátní péče pouze necelé polovině nemocných. V některých zemích je to dokonce méně než desetina.
Bez ohledu na příjmovou úroveň země WHO odhaduje, že zhruba polovina osob trpících depresí není správně diagnostikována a i ti, kteří mají správně stanovenou diagnózu, nejsou adekvátně léčeni.

Depresemi trpí více ženy

Deprese je duševní onemocnění způsobené nerovnováhou mozkových neurotransmiterů, především nedostatkem hormonů serotoninu či dopaminu. Postihuje více žen než mužů a projevuje se jedinec od jedince různě. Příznaky deprese jsou smutek, nedostatek energie, ztráta zájmu nebo radosti, pocity viny, nízké sebevědomí, narušený spánek a chuť a slabé soustředění. Mezi další znaky patří ztráta smyslu života, nespavost či nadměrná ospalost a malátnost, kdy i jednoduché činnosti vyžadují velkou námahu, přetrvávající smutná či úzkostná nálada, neklid, nadměrná podrážděnost, nezájem o sexuální život, bolesti hlavy, poruchy trávení, nadměrné přejídání či naopak nechutenství, myšlenky na smrt a pokusy o sebevraždu.

Riziko vzniku deprese zvyšuje chudoba, nezaměstnanost, užívání drog nebo bolestné životní události jako ztráta blízké osoby. V řadě případů ale deprese nemá žádný konkrétní externí spouštěč. Takto postižení lidé, kteří by podle svého okolí měli vést spokojený život, jsou pak často považováni za slabochy bez snahy překonávat překážky, které jim život klade.
Rozvinutá deprese se obvykle projevuje dlouhodobou sklíčeností, úzkostí, apatií, psychickým strádáním a narušením sociálního života postižených, kteří často nezvládají pracovní a rodinné povinnosti.
Nejvíc lidí s depresemi žije v jihovýchodní Asii (27 %) a v regionu západního Tichého oceánu (21 %), což je dáno i velkým počtem obyvatel v těchto částech světa zahrnujících Čínu a Indii.
Podíl Evropanů ve skupině depresivních osob zahrnuje přibližně 12 %. Nejméně zastoupeni jsou Afričané s pouhými 9 %. V České republice se podle WHO potýká s diagnostikovanými depresivními poruchami zhruba každý 20. obyvatel. Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V USA klesla střední délka života. Mohou za to i drogy

V USA klesla střední délka života. Mohou za to i drogy

Poprvé po více než 20 letech klesla v roce 2015 ve Spojených státech amerických střední délka života. Zatímco naposledy se tak stalo v roce 1993, kdy vrcholila epidemie HIV/AIDS, tentokrát lze hledat důvod v nárůstu užívání opiátových drog.

Neumíme žít s těmi, kdo se od nás liší

Neumíme žít s těmi, kdo se od nás liší

Přestože desetina světové populace trpí duševními poruchami, podle Světové zdravotnické organizace se z celkového počtu lékařů věnuje psychiatrii pouze každý stý. V praxi to znamená, že téměř polovina světové populace žije v zemích, kde je na 100 tis. osob méně než jeden psychiatr.