Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

V roce 2015 pracovalo v ČR celkem 4 631 tis. osob ve věku 25 až 64 let. Od roku 1995 se jejich počet zvýšil o 540 tis. Přitom výrazně klesl počet osob v tomto věku se základním vzděláním, a to o 322 tis. Snížil se také počet pracujících se středním vzděláním bez maturity (především vyučení) – o více než 158 tis.

Pracujících s maturitou přibylo ve všech krajích

Za poslední dvě desetiletí vzrostl počet pracujících s maturitou – o 407 tis. Hlavně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním (absolventi magisterského a bakalářského studia a vyšších odborných škol). Celkový počet 25–64letých pracujících s terciárním (vysokoškolským) vzděláním dosáhl v roce 2015 již 1 113 tis. Zvýšil se tak o 613 tis. Tento přírůstek je mnohem vyšší než nárůst celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v hodnoceném období.
Celorepublikový pokles počtu pracujících se základním vzděláním na třetinu stavu ve výchozím roce 1995 se projevil ve všech krajích. Mimořádně se snížil počet těchto osob v krajích Olomouckém, Zlínském a Jihočeském. Ve většině krajů se za dvacet let snížil i počet pracujících se středním vzděláním bez maturity, zejména v Moravskoslezském kraji a v hl. m. Praze, kde pouze necelá pětina pracujících s obvyklým bydlištěm v hlavním městě neměla maturitu nebo terciární vzdělání.
Naopak počet pracujících se středním vzděláním s maturitou se zvýšil ve všech čtrnácti krajích na 1,1–1,4násobek stavu v roce 1995. Relativně nejvíce vzrostl jejich počet v krajích Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském a v Kraji Vysočina. Při celkovém růstu počtu pracujících vysokoškoláků v ČR (index 2015/1995 dosáhl 2,2) mimořádně vzrostl jejich počet ve Středočeském kraji (index 3,6). Relativně nejnižší přírůstek byl zaznamenán v krajích Karlovarském, Jihočeském a v hl. m. Praze.

Počet 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání*) a podle krajů obvyklého bydliště v roce 2015 (v tis.)

Počet 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání*) a podle krajů obvyklého bydliště v roce 2015 (v tis.)

Rozdíly v počtu vysokoškoláků

Při obecně rychlém růstu úrovně formálního vzdělání však přetrvávají značné rozdíly v podílu jednotlivých stupňů formálního vzdělání pracujících na zaměstnanosti v krajích. Podíl pracujících se základním vzděláním, resp. bez vzdělání, je ve většině krajů již velmi nízký. Ve dvou krajích regionu Severozápad je však stále relativně vysoký. V Ústeckém kraji dosahoval v roce 2015 více než 7 % všech zaměstnaných ve věku 25–64 let. V Karlovarském kraji se dokonce blížil 9 %. V deseti krajích byla stále nejčetnější skupina pracujících se středním vzděláním bez maturity, především vyučených. Nižší než celostátní průměr je jejich zastoupení zejména ve dvou krajích, a to v Jihomoravském kraji a v Praze. Srovnatelné za všechny kraje jsou podíly pracujících se středním vzděláním s maturitou.
V hodnoceném období byl nejvýznamnějším faktorem všeobecný růst počtu osob s terciárním vzděláním. Přesto přetrvávají značné rozdíly v zastoupení této skupiny pracujících v jednotlivých krajích. Ve dvanácti krajích byl podíl vysokoškoláků nižší než průměrný údaj za celou ČR. Výjimkou je kraj Jihomoravský a zejména Praha. V Praze jsou absolventi terciárního vzdělání dokonce nejčetnější skupinou pracujících, převyšují jak počet pracujících s maturitou, tak počet pracujících bez maturity. Naproti tomu v regionu Severozápad je podíl pracujících vysokoškoláků s bydlištěm v tomto regionu téměř třikrát nižší než v Praze. Velmi nízký je i v Kraji Vysočina.

Podíl pracujících na zaměstnanosti 25–64letých v ČR podle kraje pracoviště (v %)

Podíl pracujících na zaměstnanosti 25–64letých v ČR podle kraje pracoviště (v %)

Velký počet pracujících do Prahy dojíždí

Mezikrajská dojížďka nemá obecně významnější dopad na celkový počet pracujících ve většině krajů republiky. Výjimkou je migrace za prací mezi Středočeským krajem a hl. m. Prahou. Aktivní saldo dojížďky do Prahy z ostatních krajů republiky činilo v roce 2015 více než 136 tis. Naopak celkový počet pracujících na území Středočeského kraje byl o 87 tis. nižší než počet pracujících s obvyklým byd­lištěm na území tohoto kraje. Tyto údaje jsou absolutně podstatně vyšší než obdobná data za oba kraje zjištěná v roce 2005. Vedle masivní dojížďky mezi Prahou a Středočeským krajem stojí za pozornost i poměrně vysoká vyjížďka za zaměstnáním do Prahy z Ústeckého kraje. Vyšší počet dojíždějících než vyjíždějících se projevuje i na úrovni zaměstnanosti v Jihomoravském kraji.
Díky dojížďce tak pracovalo na území hlavního města celkem 738 tis. osob, tj. 16 % všech 25–64letých pracujících v republice. Významný vliv má dojížďka do zaměstnání do Prahy ve skupině pracujících s terciárním stupněm vzdělání. Čisté saldo dojížďky osob s tímto stupněm vzdělání dosahovalo v Praze téměř 59 tis. osob. V roce 2015 tak pracovalo na území hlavního města téměř 28 % všech 25–64letých osob s vysokoškolským vzděláním.
Dojížďka vysokoškoláků zvyšuje počet pracujících zejména v hl. m. Praze.
Struktura pracujících v hl. m. Praze se oproti ostatním krajům republiky značně liší. Podíl pracujících s terciárním stupněm vzdělání zde dosáhl v roce 2015 celkem 41,9 %. Nadprůměrné zastoupení mají i ve velkých městech jako Plzeň a Ostrava, kde představují přibližně 30 % všech pracujících na území města. Nejvyšší podíl pracujících s terciárním vzděláním byl v roce 2015 zaznamenán v Brně, kde dosáhl dokonce 42,6 %.

Struktura 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání v krajích svého obvyklého bydliště v roce 2015 (v %)

Struktura 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání v krajích svého obvyklého bydliště v roce 2015 (v %)

Do ciziny vyjíždějí vyučení a maturanti

Kromě mezikrajské dojížďky má v některých krajích určitý vliv i vyjížďka za prací do zahraničí. Tito pracující jsou ve výběrovém šetření ČSÚ zachyceni pouze zčásti. V řadě případů nemohli být kontaktováni. V souboru jsou proto zastoupeni především tzv. pendleři, kteří vyjíždějí do ciziny denně nebo v kratších cyklech. Vyjížďka 25–64letých za prací do ciziny je významnější v krajích Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském. Vesměs jde o pracovníky, kteří našli své uplatnění v sousedním Německu, resp. Rakousku.
Vzdělanostní skladba těchto osob je však poněkud jiná, než je tomu u mezikrajské dojížďky. Téměř polovina z nich jsou pracující se středním vzděláním bez maturity. Spolu s pracujícími se středním vzděláním s maturitou dosahují 80 % z celkového počtu vyjíždějících za prací do ciziny.

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Z webu ČSÚ doporučujeme: Zaměstnanost, nezaměstnanost
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

Zaměstnanost mladých  do dvaceti let je minimální

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

České školství očima OECD

České školství očima OECD

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Vzdělávat se má smysl, a to hlavně kvůli práci

Třetině Čechů ve věku 18–69 let nestačí dosažené vzdělání a nové znalosti získávají v kurzech a na seminářích. Tento trend potvrdilo šetření o vzdělávání dospělých, které v letech 2011 a 2012 zrealizoval ČSÚ.

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.