Vývoj počtu neziskových institucí

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů – v roce 2014 jich vzniklo o polovinu méně než v jiných letech.
Místo občanských sdružení vznikly spolky, z organizační jednotky sdružení se staly pobočné spolky. Odborové organizace se nově sledují zvlášť. Obecně prospěšné společnosti už nemohou nadále vznikat, mohly se transformovat na ústavy, nadace nebo nadační fondy. Zájmová sdružení právnických osob už také nemohou nově vznikat, i když i nadále existují.
Největší skupinou neziskových institucí jsou spolky a pobočné spolky. Protože podle legislativy platné do konce roku 2013 neměly za povinnost nahlásit ukončení činnosti, je jejich počet velmi nadhodnocený, podle některých údajů dokonce o třetinu až polovinu. Bohužel ani transformace v roce 2014 tuto skutečnost nezměnila. Počet neaktivních spolků je odhadem pořád stejný.
Vyšší počet zaniklých subjektů v roce 2010 byl způsoben zánikem nadací, které nebyly rejstříkovými soudy přeregistrovány. Počet zaniklých subjektů v roce 2013 tvoří občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které nebyly zapsány Ministerstvem vnitra do nového registru občanských sdružení.

Vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016

Vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016

Z webu ČSÚ doporučujeme: Satelitní účet neziskových institucí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Neziskové instituce v makroekonomice

Neziskové instituce v makroekonomice

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Církev dostává nejvíce

Církev dostává nejvíce

Dary od domácností, firem i z veřejných zdrojů používají neziskové instituce na financování svého provozu. Pokud do tohoto balíčku započteme i přijaté členské příspěvky, pak nejvíce příspěvků na provoz dostávají církevní instituce.

Dobrovolníci v Česku

Dobrovolníci v Česku

Na každého Čecha ve věku 15–60 let připadalo v roce 2014 průměrně 7,2 hodiny
za rok dobrovolnické práce. Skuteční dobrovolníci však odpracovali 49,6 hodin za rok.

Význam neziskových institucí v ČR roste

Význam neziskových institucí v ČR roste

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

Podle posledního výběrového šetření kanadského statistického úřadu odpracují v průměru Kanaďané bez nároku na odměnu 154 hodin za rok. To v celkovém součtu znamená, že vykonají práci jednoho milionu osob pracujících na plný úvazek.

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Přestože převážná část neziskových institucí nemá zaměstnance a práci v nich vykonávají dobrovolníci, podílejí se i ony na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Potvrzují to data ze Satelitního účtu neziskových institucí.