Význam neziskových institucí v ČR roste

VYDÁNÍ: 03/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Satelitní účet neziskových institucí (SÚNI) představuje doplněk sektorových účtů národního účetnictví. Obsahuje údaje za všechny neziskové instituce registrované v ČR a odhad za práci odpracovanou dobrovolníky. I když je podíl neziskových organizací na tvorbě HDP nízký, tvoří jen 1,74 %, i tak je neziskový sektor významnou složku ekonomiky. Hlavním důvodem jejich zakládání je buď dobročinná a charitativní činnost, anebo snaha podporovat určité skupiny osob v podnikání nebo v jiných oblastech politického a společenského života. Kromě nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností sem patří i sdružení a spolky, jako jsou například Sokol, dobrovolní hasiči, zahrádkáři, rybáři, včelaři, myslivci apod. Zahrnují také profesní komory, odborové svazy, politické strany a církevní organizace. ČSÚ satelitní účet neziskových institucí zveřejňuje vždy v říjnu, a to v návaznosti na údaje publikované v národním účetnictví v měsíci červnu. V říjnu 2016 zveřejnil Úřad údaje za rok 2014. Díky tomu, že SÚNI vychází z údajů národních účtů, obsahuje také vyčíslení hodnoty majetku, finančních aktiv a závazků neziskových institucí.

Přehled základních ukazatelů v SÚNI v roce 2014

Přehled základních ukazatelů v SÚNI v roce 2014

Do neziskových institucí patří i asociace pojišťoven a veřejné univerzity

Aby instituce mohla být považována za neziskovou, musí být organizací, tzn. právním subjektem. Dále musí být nezisková nebo zisk nerozdělující, vzniklé přebytky a zisky musí využívat na svou hlavní činnost a nesmí je přerozdělovat vlastníkům nebo akcionářům. Neziskové instituce musí být institucionálně odděleny od vládních. Nejsou tedy součástí vládního aparátu ani pověřeny výkonem státní moci. Musí být samosprávné, tzn. schopné samostatně řídit svou činnost. Jejich vznik, činnost a členství jsou dobrovolné. Veřejná debata se vedla o tom, zda mezi neziskové instituce zařadit také profesní komory. I když je členství v nich povinné, vykonávat příslušnou profesi je na dobrovolném rozhodnutí kaž­dého. Mezi neziskové instituce, kromě těch, které jsou zahrnuty v národních účtech v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem, spadají i takové, které patří do sektoru nefinančních podniků. Jedná se o tzv. tržní neziskové instituce poskytující služby podnikatelským subjektům, které je za tímto účelem založily a financují je převážně formou členských příspěvků. V sektoru finančních podniků splňují podmínky asociace pojišťoven a v sektoru vládních institucí pouze veřejné univerzity a asociace zdravotních pojišťoven. Údaje za tyto instituce ČSÚ získává z každoročního šetření.
Produkce neziskových institucí v roce 2014 činila 114 mld. Kč, z toho téměř polovinu tvořily veřejné vysoké školy. Poskytnuto bylo přes 54 % produkce bezplatně a dalších 17 % za netržní ceny. Zbylá část produkce se prodala za tržní ceny. Podíl neziskových institucí na HDP vzrostl z 1,45 % (82 mld. Kč) v roce 2005 na 1,74 % (114 mld.) v roce 2014. V neziskových institucích pracovalo v roce 2014 celkem 107 tis. zaměstnanců, z toho 51 tis. ve veřejných vysokých školách. Podíl na celkové zaměstnanosti ČR v roce 2014 byl 2,12 % (1,08 % bez vysokých škol). I když průměrná mzda zaměstnanců v SÚNI vyšla 26 575 Kč, po odečtení vysokých škol byla pod celostátním průměrem (pouze 22 458 Kč).

Zdroje financování neziskových institucí sloužících domácnostem v roce 2014 (v %)

Zdroje financování neziskových institucí sloužících domácnostem v roce 2014 (v %)

Neziskové instituce sloužící domácnostem

Důležitým ukazatelem v SÚNI jsou zdroje příjmů neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD). Kromě příjmů z prodeje vlastních výrobků a důchodů z vlastnictví jsou NISD financovány z ostatních sektorů. Tyto transfery tvoří 61,7 % z celkových příjmů neziskových institucí a lze je najít v položce národních účtů Běžné transfery pro NISD.
Transfery pro NISD jsou rozděleny podle sektorů v národním hospodářství. Největší příjmy (asi 50 %) mají neziskové instituce z vládního sektoru. Příspěvek domácností neziskovým institucím činí 32 %.
Ve zdrojích NISD je v transferech od sektoru domácností zahrnut i odhad za dobrovolnictví, členské příspěvky a individuální dárcovství. Zbytek transferů získávají neziskové instituce od nefinančních a finančních podniků (firemní dary a firemní dobrovolnictví).
Oproti roku 2013 se v roce 2014 snížily příjmy u transferů ze zahraničí o 18,3 %. Naopak vzrostly příjmy u transferů od obyvatelstva (o 6,9 %) a od vládních institucí (o 4 %).
Další důležitý zdroj financování neziskových institucí představují příjmy od ostatních neziskovek, hlavně nadací.
Největší produkci mají neziskové instituce v odvětvích vzdělávání (54 %, jsou zde zahrnuty i vysoké školy) a ostatní činnosti (25 %), kam spadají například profesní, podnikatelské nebo odborové svazy. V kulturní, zábavní a rekreační činnosti je jejich podíl produkce 10% a ve zdravotnictví a sociální péči 8%.
Jelikož jsou neziskové instituce zařazovány do klasifikace CZ-NACE podle převažující činnosti, účel, na který vynakládají své prostředky, lze zjistit až z klasifikace CZ-COPNI.
V roce 2014 šlo 52 % výdajů neziskových institucí na vzdělávání. Pokud ale vyloučíme vysoké školy, čísla už vypadají jinak – 35 % představuje rekreace a kultura, 14 % vzdělávání, 10 % sociální péče a 18 % služby jinde neuvedené. Více ZDE.

Klasifikace neziskových institucí podle ekonomické činnosti (CZ-NACE) a účelu (CZ-COPNI) v roce 2014 (v %)

Klasifikace neziskových institucí podle ekonomické činnosti (CZ-NACE) a účelu (CZ-COPNI) v roce 2014 (v %)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Neziskové instituce v makroekonomice

Neziskové instituce v makroekonomice

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Vývoj počtu neziskových institucí

Vývoj počtu neziskových institucí

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů

Dobrovolníci v Česku

Dobrovolníci v Česku

Na každého Čecha ve věku 15–60 let připadalo v roce 2014 průměrně 7,2 hodiny
za rok dobrovolnické práce. Skuteční dobrovolníci však odpracovali 49,6 hodin za rok.

Církev dostává nejvíce

Církev dostává nejvíce

Dary od domácností, firem i z veřejných zdrojů používají neziskové instituce na financování svého provozu. Pokud do tohoto balíčku započteme i přijaté členské příspěvky, pak nejvíce příspěvků na provoz dostávají církevní instituce.

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

Podle posledního výběrového šetření kanadského statistického úřadu odpracují v průměru Kanaďané bez nároku na odměnu 154 hodin za rok. To v celkovém součtu znamená, že vykonají práci jednoho milionu osob pracujících na plný úvazek.

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

Přestože převážná část neziskových institucí nemá zaměstnance a práci v nich vykonávají dobrovolníci, podílejí se i ony na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Potvrzují to data ze Satelitního účtu neziskových institucí.