Dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší od roku 1997

VYDÁNÍ: 04/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Nezaměstnanost je fenomén, který tržní ekonomiku provází zcela nezbytně. Bez volné pracovní síly by podniky nemohly expandovat, nebylo by možné rozšiřovat výrobu či otevírat nové provozy. Z pohledu zaměstnanců však jde o období nejistoty, snížení životní úrovně a často až ohrožení chudobou. Proto je důležité, aby období hledání nového zaměstnání bylo co nejkratší, aby tedy pracovní síla protékala od jednoho zaměstnavatele k druhému co nejrychleji.
Hranice jednoho roku je mezinárodně uznávána jako zlomové období. Od té doby začíná problematická situace nazývaná dlouhodobá nezaměstnanost. Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, může upadat do letargie a ztrácet návyky, které se váží k životu se zaměstnáním, včetně ranního vstávání. Vedle osobního života narušuje dlouhodobá nezaměstnanost soudržnost společnosti. Vede totiž k vytváření ghett a k sociálnímu vyloučení.

Počty nezaměstnaných, dlouhodobě nezaměstnaných a jejich podíl, 1993–2016

Počty nezaměstnaných, dlouhodobě nezaměstnaných a jejich podíl, 1993–2016

Situace v České republice se zlepšuje

V mezinárodním srovnání patřila ČR dlouhou dobu k těm zemím, kde byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce značně vysoký. Toto se naštěstí v poslední době změnilo. Ve 4. čtvrtletí 2016 se snížil počet dlouhodobě nezaměstnaných meziročně o 40 tisíc na 75 tisíc osob, což je nejnižší počet od roku 1997. Podíl k celkovému počtu nezaměstnaných tak klesl na necelých 39 %.
Podle posledních dostupných údajů celoevropského výběrového šetření pracovních sil je v EU osm států, kde je v dlouhodobé nezaměstnanosti nejméně každý druhý člověk hledající zaměstnání. Nejhorší je situace v Řecku. Déle než rok bez práce tu je takřka 74 % nezaměstnaných, navíc je zde i nejvyšší míra celkové nezaměstnanosti. Následuje Bulharsko, Slovensko, Itálie a Portugalsko. Naopak nejlépe se daří problém řešit v Dánsku a Švédsku, kde hranici roční nezaměstnanosti překročí jen pětina lidí bez práce.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných a míra nezaměstanosti v EU28 v roce 2016

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných a míra nezaměstanosti v EU28 v roce 2016

Dvě vlny dlouhodobé nezaměstnanosti

V delším trendu je patrné, že počet dlouhodobě nezaměstnaných v Česku v podstatě kopíruje trend celkového počtu lidí hledajících zaměstnání, ovšem občas s jistým, leč pochopitelným odstupem. Ten je daný tím, že při masovém propouštění náhle přibudou počty krátkodobě nezaměstnaných, čímž se podíl těch dlouhodobých relativně sníží. Pokud se však nepodaří do jednoho roku propuštěné v ekonomice zaměstnat, přelijí se přes danou hranici už do dlouhodobé nezaměstnanosti. K takové situaci došlo v roce 2009, kdy v nastalé recesi došlo k nejrychlejšímu propouštění v novodobé historii ČR. Ke skokovému zvýšení počtu dlouhodobě nezaměstnaných došlo pak v roce 2010.

Registrovaní uchazeči o zaměstnání

Druhým pohledem na problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti je sledování uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na úřadu práce (více na http://bit.ly/2plf7s5). Podle posledních údajů k 28. únoru 2017 bylo 55 % uchazečů v evidenci déle než pět měsíců, tj. ztratily již nárok na podporu v nezaměstnanosti. Celkem 36 % uchazečů bylo v evidenci déle než jeden rok, každý čtvrtý dokonce více než dva roky. Nejméně příznivá čísla najdeme v okresech Karviná, Ostrava-město a Most, tam podíl uchazečů v evidenci déle než jeden rok dosahuje poloviny.

V časových řadách najdeme nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných již na počátku nového století. To se pohyboval kolem poloviny. Tehdy bylo více než čtyři procenta pracovní síly dlouhodobě nevyužité. Prudká ekonomická transformace vytěsnila větší množství lidí z tradičních, avšak zanikajících oborů a činností, neboť v globální konkurenci neobstály. To postihlo především příhraniční části republiky, kde najít nové zaměstnání pak bylo velmi obtížné i při rekvalifikaci.
Dosud jsou největší podíly dlouhodobě nezaměstnaných v těchto strukturálně postižených krajích: v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském. Naopak v hlavním městě Praze nepřekračoval podíl dlouhodobě nezaměstnaných 40 %, neboť zde vždy zůstávalo větší množství pracovních příležitostí.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na počtu nezaměstnaných ve vybraných věkových skupinách, 1993–2016

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na počtu nezaměstnaných ve vybraných věkových skupinách, 1993–2016

Mladší lidé jsou flexibilnější

Již od počátku statistického sledování je nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných u nejmladších osob. Ani v roce 2006 nepřesáhl u lidí ve věku 15–24 let hranici 38 %. Přitom u skupiny středního věku 25–54 let byl 57 % a u nejstarší skupiny 55–64 let se také pohyboval nad polovinou, avšak u ní byla možnost odchodu do (předčasného) důchodu.
Výrazným rysem posledních let – druhé vlny krize a poté oživování na trhu práce – je stále silnější rozevírání nůžek mezi nejmladší a nejstarší generací. Do hry zde nepochybně vstupuje fakt prodlužování věku odchodu do důchodu. Některé skupiny namáhavě pracujících tu již narážejí na své fyzické limity. Při propuštění si s ohledem na svou kvalifikaci jen velmi obtížně nalézají nové zaměstnání, a proto se ocitají v dlouhodobé nezaměstnanosti. Navíc jsou často diskriminačně považováni zaměstnavateli za neperspektivní.
V otázce dlouhodobé nezaměstnanosti hraje velkou roli stupeň dosaženého vzdělání. V celé časové řadě je zjevné, že pravděpodobnost toho, že spadnete do dlouhodobé nezaměstnanosti, je výrazně nejvyšší u lidí se základním vzděláním – v tomto století se jejich podíl pohyboval mezi 50–70 %. U středoškoláků s maturitou je nižší, nyní jen okolo třetiny, a mezi vysokoškoláky překročí hranici jednoho roku jen zhruba čtvrtina nezaměstnaných.
Vyšší je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u žen. Ve všech sledovaných letech byl počet žen hledajících zaměstnání déle než jeden rok vyšší než u mužů. Nejhorším rokem byl pro ně rok 1999, kdy jejich podíl z dlouhodobě nezaměstnaných překročil 59 %. Naopak v roce 2010 a 2011 jich bylo jen 51 %, což bylo dáno tím, že se výrazně navýšily počty mužů v dlouhodobé nezaměstnanosti – těch propuštěných z průmyslových podniků v roce 2009, kteří zůstali nadále bez práce.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Z webu ČSÚ doporučujeme: Mzdy, náklady práce
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Podíl volných míst je v Česku nejvyšší v Unii

Podíl volných míst je v Česku nejvyšší v Unii

Podíl volných pracovních míst se v České republice za poslední tři roky zvýšil o 2 p. b. To je nejvíce v EU.

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

Může za nízkou nezaměstnanost  demografický vývoj?

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

V České republice přibývá pracujících seniorů

V České republice přibývá pracujících seniorů

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Práce není všude stejně

Práce není všude stejně

Zaměstnanost a nezaměstnanost v krajích kopíruje ekonomickou situaci v regionech. V roce 2015 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v hl. městě Praze a v krajích Středočeském a Plzeňském. Nezaměstnanost, a to i dlouhodobá, v průběhu celého loňského roku klesala.

Stěhování se týká všech

Stěhování se týká všech

Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů. Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu. Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007.

Chudoba postihuje i zaměstnané

Chudoba postihuje i zaměstnané

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

Rezervy jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti

Srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti jako ČR mají v EU jen Německo a Malta. V míře dlouhodobé nezaměstnanosti jsme ale až osmí.

Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby

Výroba a zaměstnanost  jako spojité nádoby

Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.

Statistika volných míst

Statistika volných míst

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.