Narozených i sňatků opět přibývá

VYDÁNÍ: 04/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2016 třetím rokem v řadě meziročně přibylo narozených dětí i uzavřených sňatků. Do manželství vstoupilo nejvíce obyvatel za posledních osm let, v případě narozených šlo o nejvyšší číslo za posledních šest let. Podíl dětí narozených mimo manželství však nadále rostl.

Rok 2016 přinesl příznivé výsledky nejen v oblasti ekonomické, ale i demografické. Ve srovnání s rokem 2015 bylo více narozených dětí, více sňatků, více přistěhovalých, naopak méně zemřelých, rozvodů a vystěhovalých do zahraničí. Počet obyvatel vzrostl o 25 tis. na 10 578,8 tis. (k 31. prosinci 2016).
Jako v předcházejících letech, tak i v roce 2016, růst populace „táhlo“ zahraniční stěhování. Do Česka se ze zahraničí přistěhovalo o 20,1 tis. osob více, než se naopak vystěhovalo. Nejvíce přibylo občanů Slovenska (5,3 tis.) a Ukrajiny (3,3 tis.). Příznivá však byla také bilance tzv. přirozené měny – živě se narodilo o 4 913 nových obyvatel Česka více, než jich zemřelo.

Pohyb obyvatelstva, 2011–2016

Pohyb obyvatelstva, 2011–2016

Bilance přirozené měny je v posledních letech jako na houpačce

Poté, co se mezi lety 2010 a 2012 kladné saldo přirozené měny výrazně snížilo z 10 tis. na necelé 0,4 tis., přesouvá se rok od roku od záporných do kladných čísel a zpět. Shodou okolností jsou si právě nyní roční úhrny živě narozených a zemřelých poměrně blízké. To však neznamená, že spolu v dimenzi jednoho sledovaného kalendářního roku blízce souvisí. Počet narozených dětí závisí na počtu žen v reprodukčním věku (obvykle 15–49 let) a jejich intenzitě plodnosti, zatímco počet zemřelých odráží intenzitu úmrtnosti obyvatel napříč věkovým spektrem, a zvláště pak intenzitu úmrtnosti a počet osob ve věku nejvyšší úmrtnosti, tedy zhruba ve věku kolem 80 let. Intenzitu úmrtnosti pak ovlivňuje mj. i to, zda v daném roce byla zaznamenána větší chřipková epidemie či nebyla (jako například v roce 2014).

Míry plodnosti podle věku ženy a pořadí dítěte, 2011 a 2016

Míry plodnosti podle věku ženy a pořadí dítěte, 2011 a 2016

Více dětí i při nižším počtu žen v reprodukčním věku

V průběhu roku 2016 se živě narodilo 112 663 dětí, obyvatel ČR. Bylo to nejvíce za posledních šest let. Vyšší počet narozených je o to pozitivnější, že od roku 2010 každoročně ubývá žen v reprodukčním věku, resp. ve všech pětiletých skupinách do 35 let věku. Více narozených dětí je tak odrazem rostoucí intenzity plodnosti žen. Při zachování měr plodnosti (počet dětí v přepočtu na počet žen v daném věku) na úrovni roku 2016 by na jednu ženu v průběhu jejího reprodukčního období připadlo v průměru 1,63 dítěte (tzv. úhrnná plodnost). V porovnání s obdobím let 1995–2005, kdy se úhrnná plodnost pohybovala v pásmu velmi nízké plodnosti (pod úrovní 1,3) i ve srovnání s rokem 2011, kdy poklesla na 1,43, jde o poměrně významný nárůst. Avšak je zřejmé, že jde stále o úroveň, která nezajišťuje prostou reprodukci (dvě děti na jednu ženu) naší populace.
Nejvíce dětí (v přepočtu na počet žen) se od roku 2010 každoročně rodí ženám ve věku 30 let. V roce 2016 se stalo matkou 124 z tisíce žen tohoto věku. Minimálně každá desátá žena porodila také ve věku 27–29 a 31–33 let. Rozložení plodnosti kolem vrcholu tedy bylo poměrně symetrické. Z hlediska pětiletých skupin se plodnost žen mezi roky 2011 a 2016 zvýšila ve všech věkových skupinách reprodukčního věku. Nelze tedy tvrdit, že by počet narozených stoupal pouze díky starším ženám, které „dohánějí“ dříve odkládané rodičovství. Vrchol plodnosti se nachází ve věkové skupině 30–34 let, vysoká zůstává také plodnost žen ve věku 25–29 let. Počet dětí připadajících na tisíc žen ve věku 20–24 je nyní obdobný jako ve věkové skupině 35–39 let.

Počet sňatků*) na tisíc obyvatel mimo manželství podle věku, 2011–2016

Počet sňatků*) na tisíc obyvatel mimo manželství podle věku, 2011–2016

Průměrný věk žen při narození dítěte zůstal pod hranicí 30 let

Poprvé od roku 1992 se v roce 2016 meziročně nezvýšil průměrný věk žen při narození dítěte. Zůstal těsně pod hranicí 30 let věku (29,99 let), stejně jako v roce 2015. Tempo jeho růstu zpomalovalo již v letech předcházejících. U dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí přestal průměrný věk matek pravidelně růst již v roce 2010, nyní byl rostoucí trend přerušen také u prvorozených, u druhorozených byl přírůstek minimální (+0,08). Zdá se, že rozložení plodnosti podle věku ženy při narození dítěte se již stabilizuje.
V posledních dvou letech zpomalilo také tempo růstu podílu dětí narozených mimo manželství. V roce 2016 se nevdaným ženám narodilo celkem 48,6 % dětí, ani ne o 1 p. b. více než v roce 2015. Menší měrou než dosud se zvýšil také podíl dětí narozených mimo manželství u prvorozených (na 58,5 %) a druhorozených (na 38,2 %), kde zůstává v třídění podle pořadí dítěte nejnižší. Podíl dětí narozených mimo manželství se v ČR začal výrazně zvyšovat již na počátku 90. let 20. století. Mezi lety 2001 a 2006 se zvýšil až o 10 p. b., v posledních pěti letech (2011–2016) „jen“ o necelých 7 p. b.
Na grafu si můžeme všimnout, že zpomalení růstu podílu dětí narozených mimo manželství bylo spojeno se zastavením poklesu počtu dětí narozených v manželství. Po sedmi letech se v roce 2016 poprvé počet dětí narozených vdaným ženám meziročně nesnížil, i když přírůstek nebyl nijak výrazný (+142, na 57 930). Podrobnější třídění ukazuje, že šlo pouze o přírůstek dětí prvorozených (+447), které se narodily v manželství, což lze dát do souvislosti s mírným „oživením“ sňatečnosti.

Živě narození podle legitimity, 1986–2016

Živě narození podle legitimity, 1986–2016

Do manželství vstupují více jak svobodní, tak rozvedení

Roku 2016 uzavřeli obyvatelé ČR celkem 50 768 sňatků, nejvíce za posledních osm let a téměř o 7,3 tis. (o 17 %) více než v roce 2013, kdy byl počet sňatků v historii naší statistiky minimální. V letech 2014–2016 přibylo jak sňatků dosud svobodných osob, tak také sňatků rozvedených či ovdovělých.
Obdobně jako u narozených byl vyšší počet sňatků odrazem vyšší intenzity sňatečnosti, neboť osob ve věku nejvyšší sňatečnosti (25–35 let) od roku 2008 naopak ubývá. Ve srovnání s rokem 2013 se zvýšila intenzita sňatečnosti ve všech věkových skupinách (sledováno do 60 let věku) s výjimkou 15–19letých, nicméně šlo o přírůstky ne příliš výrazné. Relativně nejvíce uzavírají manželství ženy ve věkové skupině 25–29 let, zatímco u mužů jsou to 30–34letí.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Z webu ČSÚ doporučujeme: Obyvatelstvo
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu

Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu

Každý den na světě zemře 830 žen v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Počet případů úmrtí matek v jednotlivých částech světa odráží nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a zdůrazňuje rozdíly mezi bohatými a chudými regiony. Ve vyspělých zemích je již úmrtí rodičky vzácností. Pokud k němu však dojde, vyvolá ve společnosti šok.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

S rodiči do Kristových let

S rodiči do Kristových let

Rozdíly mezi věkem, v němž mladí opouští domácnosti rodičů a začínají žít samostatně, jsou mezi evropskými zeměmi obrovské. Průměrně stráví děti v Unii ve společné domácnosti s rodiči 26,1 roku. V České republice zůstávají mladí se svými rodiči průměrně do věku 26,7 roku.

Spolu, s dětmi, ale bez oddacího listu

Spolu, s dětmi, ale bez  oddacího listu

Rodinné chování mladých lidí se proměnilo. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí sobota 7. 7. 2007. Tehdy uzavřelo sňatek 4,4 tis. párů snoubenců, což byla téměř desetina všech sňatků toho roku.

Přibývá mladších ženichů a vzdělanějších nevěst

Přibývá mladších ženichů a vzdělanějších nevěst

Rodinné chování české populace se změnilo. Kromě načasování a formy partnerského života došlo také ke změně ve výběru partnera z hlediska věkové a vzdělanostní podobnosti. Častěji se vyskytují případy, kdy je ženich mladší než nevěsta, která je zase oproti minulosti vzdělanější.