Rok 2016 přinesl příznivé výsledky nejen v oblasti ekonomické, ale i demografické. Ve srovnání s rokem 2015 bylo více narozených dětí, více sňatků, více přistěhovalých, naopak méně zemřelých, rozvodů a vystěhovalých do zahraničí. Počet obyvatel vzrostl o 25 tis. na 10 578,8 tis. (k 31. prosinci 2016).
Jako v předcházejících letech, tak i v roce 2016, růst populace „táhlo“ zahraniční stěhování. Do Česka se ze zahraničí přistěhovalo o 20,1 tis. osob více, než se naopak vystěhovalo. Nejvíce přibylo občanů Slovenska (5,3 tis.) a Ukrajiny (3,3 tis.). Příznivá však byla také bilance tzv. přirozené měny – živě se narodilo o 4 913 nových obyvatel Česka více, než jich zemřelo.
Pohyb obyvatelstva, 2011–2016
Bilance přirozené měny je v posledních letech jako na houpačce
Poté, co se mezi lety 2010 a 2012 kladné saldo přirozené měny výrazně snížilo z 10 tis. na necelé 0,4 tis., přesouvá se rok od roku od záporných do kladných čísel a zpět. Shodou okolností jsou si právě nyní roční úhrny živě narozených a zemřelých poměrně blízké. To však neznamená, že spolu v dimenzi jednoho sledovaného kalendářního roku blízce souvisí. Počet narozených dětí závisí na počtu žen v reprodukčním věku (obvykle 15–49 let) a jejich intenzitě plodnosti, zatímco počet zemřelých odráží intenzitu úmrtnosti obyvatel napříč věkovým spektrem, a zvláště pak intenzitu úmrtnosti a počet osob ve věku nejvyšší úmrtnosti, tedy zhruba ve věku kolem 80 let. Intenzitu úmrtnosti pak ovlivňuje mj. i to, zda v daném roce byla zaznamenána větší chřipková epidemie či nebyla (jako například v roce 2014).
Míry plodnosti podle věku ženy a pořadí dítěte, 2011 a 2016
Více dětí i při nižším počtu žen v reprodukčním věku
V průběhu roku 2016 se živě narodilo 112 663 dětí, obyvatel ČR. Bylo to nejvíce za posledních šest let. Vyšší počet narozených je o to pozitivnější, že od roku 2010 každoročně ubývá žen v reprodukčním věku, resp. ve všech pětiletých skupinách do 35 let věku. Více narozených dětí je tak odrazem rostoucí intenzity plodnosti žen. Při zachování měr plodnosti (počet dětí v přepočtu na počet žen v daném věku) na úrovni roku 2016 by na jednu ženu v průběhu jejího reprodukčního období připadlo v průměru 1,63 dítěte (tzv. úhrnná plodnost). V porovnání s obdobím let 1995–2005, kdy se úhrnná plodnost pohybovala v pásmu velmi nízké plodnosti (pod úrovní 1,3) i ve srovnání s rokem 2011, kdy poklesla na 1,43, jde o poměrně významný nárůst. Avšak je zřejmé, že jde stále o úroveň, která nezajišťuje prostou reprodukci (dvě děti na jednu ženu) naší populace.
Nejvíce dětí (v přepočtu na počet žen) se od roku 2010 každoročně rodí ženám ve věku 30 let. V roce 2016 se stalo matkou 124 z tisíce žen tohoto věku. Minimálně každá desátá žena porodila také ve věku 27–29 a 31–33 let. Rozložení plodnosti kolem vrcholu tedy bylo poměrně symetrické. Z hlediska pětiletých skupin se plodnost žen mezi roky 2011 a 2016 zvýšila ve všech věkových skupinách reprodukčního věku. Nelze tedy tvrdit, že by počet narozených stoupal pouze díky starším ženám, které „dohánějí“ dříve odkládané rodičovství. Vrchol plodnosti se nachází ve věkové skupině 30–34 let, vysoká zůstává také plodnost žen ve věku 25–29 let. Počet dětí připadajících na tisíc žen ve věku 20–24 je nyní obdobný jako ve věkové skupině 35–39 let.
Počet sňatků*) na tisíc obyvatel mimo manželství podle věku, 2011–2016
Průměrný věk žen při narození dítěte zůstal pod hranicí 30 let
Poprvé od roku 1992 se v roce 2016 meziročně nezvýšil průměrný věk žen při narození dítěte. Zůstal těsně pod hranicí 30 let věku (29,99 let), stejně jako v roce 2015. Tempo jeho růstu zpomalovalo již v letech předcházejících. U dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí přestal průměrný věk matek pravidelně růst již v roce 2010, nyní byl rostoucí trend přerušen také u prvorozených, u druhorozených byl přírůstek minimální (+0,08). Zdá se, že rozložení plodnosti podle věku ženy při narození dítěte se již stabilizuje.
V posledních dvou letech zpomalilo také tempo růstu podílu dětí narozených mimo manželství. V roce 2016 se nevdaným ženám narodilo celkem 48,6 % dětí, ani ne o 1 p. b. více než v roce 2015. Menší měrou než dosud se zvýšil také podíl dětí narozených mimo manželství u prvorozených (na 58,5 %) a druhorozených (na 38,2 %), kde zůstává v třídění podle pořadí dítěte nejnižší. Podíl dětí narozených mimo manželství se v ČR začal výrazně zvyšovat již na počátku 90. let 20. století. Mezi lety 2001 a 2006 se zvýšil až o 10 p. b., v posledních pěti letech (2011–2016) „jen“ o necelých 7 p. b.
Na grafu si můžeme všimnout, že zpomalení růstu podílu dětí narozených mimo manželství bylo spojeno se zastavením poklesu počtu dětí narozených v manželství. Po sedmi letech se v roce 2016 poprvé počet dětí narozených vdaným ženám meziročně nesnížil, i když přírůstek nebyl nijak výrazný (+142, na 57 930). Podrobnější třídění ukazuje, že šlo pouze o přírůstek dětí prvorozených (+447), které se narodily v manželství, což lze dát do souvislosti s mírným „oživením“ sňatečnosti.
Živě narození podle legitimity, 1986–2016
Do manželství vstupují více jak svobodní, tak rozvedení
Roku 2016 uzavřeli obyvatelé ČR celkem 50 768 sňatků, nejvíce za posledních osm let a téměř o 7,3 tis. (o 17 %) více než v roce 2013, kdy byl počet sňatků v historii naší statistiky minimální. V letech 2014–2016 přibylo jak sňatků dosud svobodných osob, tak také sňatků rozvedených či ovdovělých.
Obdobně jako u narozených byl vyšší počet sňatků odrazem vyšší intenzity sňatečnosti, neboť osob ve věku nejvyšší sňatečnosti (25–35 let) od roku 2008 naopak ubývá. Ve srovnání s rokem 2013 se zvýšila intenzita sňatečnosti ve všech věkových skupinách (sledováno do 60 let věku) s výjimkou 15–19letých, nicméně šlo o přírůstky ne příliš výrazné. Relativně nejvíce uzavírají manželství ženy ve věkové skupině 25–29 let, zatímco u mužů jsou to 30–34letí.
