Senioři hledají na internetu praktické informace

VYDÁNÍ: 04/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Prudký nástup informačních technologií a zejména internetu v posledních 20 letech přinesl i fenomén, který nazýváme digitální propastí. Jedná se o zvyšování rozdílů mezi lidmi s přístupem a bez přístupu na internet. Jednou ze skupin obyvatelstva, která je touto propastí nejvíce zasažena, jsou senioři. Jak využívají čeští senioři internet?

Lidé starší 65 let tvoří v současné době téměř pětinu obyvatelstva České republiky, a právě ta je na tom v podílu uživatelů internetu zhruba stejně jako zbytek obyvatelstva před téměř třinácti lety. Mezi uživatele internetu, tedy ty, kteří použili internet alespoň jednou za poslední tři měsíce, můžeme totiž počítat pouze třetinu osob starších 65 let (32,5 %). Více než polovina jich dokonce internet nepoužila nikdy. Oproti tomu z populace mezi 16 a 64 lety se k uživatelům internetu v současné době řadí téměř 89 %.
Z celkového počtu 1 625 tis. osob v ČR, které internet nikdy nepoužily, jsou tři čtvrtiny (1 228 tis.) evidováni jako starobní důchodci.
Počet uživatelů internetu od roku 2002, kdy začal ČSÚ tyto ukazatele pravidelně sledovat, trvale roste. Za posledních deset let se jejich podíl v české populaci starší 16 let téměř zdvojnásobil. Paradoxně u nejstarší sledované skupiny (65+) je tento nárůst téměř desetinásobný. To je dáno naprosto jinou výchozí situací. Zatímco z nejmladší skupiny obyvatel ve věku 16–25 let využívalo v roce 2006 internet téměř 78 % a v posledních letech se tato hodnota blíží 100 %, mezi seniory staršími 65 let se v roce 2006 našla pouhá tři procenta uživatelů. Dnes je to již zmíněných 32,5 %. I do budoucna lze očekávat, že počty uživatelů internetu z řad seniorů se budou stále rychleji zvyšovat. Do důchodového věku se totiž již dnes dostávají lidé, kteří jsou zvyklí využívat internetové technologie automaticky jak v pracovním, tak v osobním životě.

Uživatelé internetu v ČR napříč věkovými skupinami v letech 2006–2016 (v %)

Uživatelé internetu v ČR napříč věkovými skupinami v letech 2006–2016 (v %)

Pro současné seniory starší 65 let totiž využívání informačních technologií většinou není nutností, ale spíše koníčkem a dobrovolnou aktivitou. Ačkoli tedy existuje nespočet iniciativ, které se snaží starší lidi v oblasti počítačové a internetové gramotnosti vzdělávat a jakkoli by mohl být internet pro seniory užitečným pomocníkem, pro dvě třetiny z nich je využívání internetu pravděpodobně již zbytečnou zátěží. Seznamovat se s ním a překonávat přirozenou nedůvěru, kterou k technologiím cítí, je pro ně těžké.

V přístupu převládá stolní počítač

Ze čtyř hlavních zařízení, která jsou pro přístup k internetu populací využívána nejvíce, tedy stolního počítače, notebooku, mobilního telefonu a tabletu, využívají uživatelé internetu v seniorském věku jednoznačně nejvíce právě stolní počítače. Zatímco využívání notebooku a mobilního telefonu pro přístup k internetu s věkem rapidně klesá, u stolního počítače je tomu právě naopak.
Starší lidé také nemají potřebu využívat několik zařízení najednou, stačí jim pouze jedno konkrétní zařízení, se kterým se naučí pracovat. Je to pro ně nejjednodušší, protože nemusejí řešit složitější operace, jako jsou synchronizace dat na různých zařízeních, případně nutnost si dokumenty přenášet přes externí zařízení.
Když už senioři používají internet, tak u něj v porovnání se svými mladšími spoluobčany většinou netráví příliš mnoho času.

Využívání různých zařízení pro přístup k internetu napříč věkovými skupinami (v %)

Využívání různých zařízení pro přístup k internetu napříč věkovými skupinami (v %)

I z činností, které u starších uživatelů internetu převládají, je pak znát, že jej využívají více k praktickým záležitostem než pro zábavu. Nejčastější činností na internetu napříč věkovými skupinami je posílání e-mailů. Poměrně vysoké zastoupení pak má i vyhledávání informací o zboží a službách a čtení on-line zpráv (internetových novin a časopisů). Více než 70 % z uživatelů internetu ve věku nad 65 let ovšem vyhledává informace o zdraví. Průměr v celé populaci uživatelů internetu nad 16 let činí u této činnosti 56 % a ze zkoumaných socio-demografických skupin vyhledávají takové informace více než senioři už jen ženy v domácnosti (včetně těch na mateřské či rodičovské dovolené). Více než třetina seniorů starších 65 let, kteří v posledních 3 měsících před dotazováním použili internet, také vyhledává informace o cestování, používá internetové bankovnictví a telefonuje přes internet. 37 % z nich dokonce na internetu sleduje filmy a videa a téměř třetina uvedla, že v posledních 12 měsících před dotazováním na internetu nakupovala.
Další činnosti zábavního charakteru, jako je používání sociálních sítí, poslech hudby přes internet, hraní her a nahrávání vlastního obsahu, jsou výsadou pouze 8 až 15 % uživatelů starších 65 let. I mezi seniory se však najdou blogeři a uživatelé s vlastními webovými stránkami. Jedná se asi o 6 tis. osob, což odpovídá jednomu procentu uživatelů internetu starších 65 let.

Činnosti na internetu  z pohledu evropských a českých uživatelů internetu mezi 65 a 74 lety (v %)

Činnosti na internetu z pohledu evropských a českých uživatelů internetu mezi 65 a 74 lety (v %)

Čeští senioři jsou v užívání internetu pasivnější a konzervativnější než ti evropští

Pro srovnání českých seniorů s evropským průměrem musíme využívat data poskytovaná Eurostatem, která jsou ovšem ochuzena o věkovou skupinu od 75 let výš. Proto se v mezinárodním srovnání zaměříme na věkovou skupinu 65–74 let. Vzhledem k tomu, že věková skupina 75 let a výše se na internetu pohybuje naprosto minimálně, mohou se data z úvodu článku v porovnání s mezinárodním srovnáním i poměrně značně lišit.
Ještě v roce 2007 se čeští senioři s evropským průměrem v oblasti užívání internetu vůbec nemohli srovnávat. Průměrný počet evropských uživatelů internetu mezi 65 a 74 lety byl totiž více než 2krát vyšší než těch českých. V posledních pár letech však čeští senioři náskok evropských kolegů téměř dotáhli. K uživatelům internetu se tak řadí 49 % evropských, resp. 44 % českých osob mezi 65 až 74 lety.
Zásadní rozdíl ovšem nastává při pohledu na zařízení, pomocí kterých senioři na internet přistupují. Až 23 % evropských seniorů ve věku 65–74 let (48 % z uživatelů internetu v této kategorii) k tomu využívá mobilní telefon, v České republice je to jen 8 % osob v této věkové skupině (18 % z uživatelů internetu).
Při pohledu na srovnání různých činností na internetu lze říci, že čeští senioři jsou v užívání internetu pasivnější a konzervativnější než ti evropští. Zdá se, že internet stále využívají spíše jako starší typy masmédií (televize, rozhlas, tisk), raději tedy konzumují obsah, který na internetu vytvořil někdo jiný, než aby ho sami tvořili. Oproti nim jsou evropští senioři výrazně aktivnější, a to jak na sociálních sítích a při nahrávání vlastního obsahu na internet, tak při používání internetového bankovnictví.

Z webu ČSÚ doporučujeme: Senioři, Informační technologie
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jen čtvrtina klientů domovů pro seniory nemá omezení mobility

Jen čtvrtina klientů domovů pro seniory nemá omezení mobility

Kapacita domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem představuje dvě třetiny celkového počtu lůžek všech pobytových sociálních služeb. Počet jejich klientů v roce 2015 již přesáhl hranici 50 tis. osob. Zhruba čtvrtina klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je trvale upoutána na lůžko.

Stáří je stále delší část života

Stáří je stále delší část života

Stáří chápané jako životní etapa má různé definice a lze na něj pohlížet různými způsoby. Ve většině vyspělých zemí se za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Vzhledem k postupně se zvyšující střední délce života narůstá počet roků, které lidé prožijí právě v tomto období. Stáří se tak stává stále delší a významnější částí života.

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

S vyšším věkem se mnohdy pojí i zhoršení zdravotního stavu. Někteří senioři už nejsou schopni zvládat určité základní činnosti sami a jsou závislí na pomoci jiné osoby. Trvá-li tato situace dlouhodobě, mohou využít příspěvek na péči.

Web ČSÚ je přehlednější a uživatelé spokojenější

Web ČSÚ je přehlednější a uživatelé spokojenější

Stejně jako předloni i v roce 2016 ovlivnil práci informačních služeb ČSÚ v ústředí a ve 14 krajích projekt Redesign statistického informačního systému. Díky jemu byly dokončeny aplikace, které zlepšily komfort využívání webových stránek Úřadu, jednotlivých produktů a služeb.

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Čeští senioři milují laciné cestování

Čeští senioři milují laciné cestování

Podle aktuálních statistik Eurostatu celkem 24 % procestovaných nocí všech Češek a Čechů tvořily v roce 2014 noclehy osob starších 65 let. Tato skutečnost zařadila Českou republiku na začátek žebříčku, na třetí místo těsně za Francii a Kypr.

V České republice přibývá pracujících seniorů

V České republice přibývá pracujících seniorů

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

Výdaje na dlouhodobou péči se zvýšily

Potřeba dlouhodobé péče bude s ohledem na stárnutí populace dále růst. S tím souvisí každoroční pozvolné zvyšování výdajů i na dlouhodobou lůžkovou péči, které v letech 2010–2014 vzrostly o čtvrtinu. U domácí dlouhodobé péče se výdaje zvýšily o pětinu.

Hospice jsou už ve 12 krajích

Hospice jsou už ve 12 krajích

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

Více důchodců pracuje v zázemí velkých měst

Úroveň ekonomické aktivity ve vyšším věku je ovlivňována posouváním věkové hranice odchodu do důchodu. Rozdílnost míry ekonomické aktivity z pohledu jednotlivých regionů České republiky určuje řada faktorů, například životní úroveň, nabídka pracovních míst vhodných pro seniory nebo výše důchodů.

Evropští senioři se stát od státu liší

Evropští senioři se stát od státu liší

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Výstavba bytů pro seniory upadá

Výstavba bytů  pro seniory upadá

Podle předběžných informací za leden až říjen roku 2015 bylo zatím dokončeno pouze 88 bytů v domech pro seniory a domovech-penzionech. To není ani jedno procento z celkového počtu dokončených bytů. Přitom v letech 2002 až 2004 činil tento podíl asi šest procent.