Univerzalita našich tazatelů se zvyšuje

VYDÁNÍ: 04/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

I když se v posledních dvou letech v krajských správách obměnila polovina ředitelů, k žádným zásadním personálním změnám v souvislosti se služebním zákonem nedošlo, hodnotí situaci místopředseda Roman Bechtold, pod jehož gesci kraje náleží. Reforma statistiky rodinných účtů způsobila změny v tazatelské síti.

Jakou roli hrají krajská pracoviště v rámci organizační struktury ČSÚ v současné době?

Celkem 14 krajských správ zajišťuje prostřednictvím svých útvarů terénních zjišťování, statistických zpracování a informačních služeb především sběr a zpracování dat od respondentů. Poskytuje informační služby veřejnosti, institucím, podnikatelským subjektům, studentům, vysokým školám a dalším zájemcům. Význam krajských správ na činnosti ČSÚ je zřejmý i z počtu zaměstnanců. Jejich počet zejména vzhledem k pokroku v oblasti výpočetní techniky oproti stavu před dvaceti a více lety výrazně klesl, ale stále dosahuje těsně nadpoloviční podíl. Z 1 390 systemizovaných míst v ČSÚ jich 703 je na krajských správách.

Také v roce 2016 zajišťovala krajská pracoviště ČSÚ pravidelná šetření. Jaká konkrétně?

Kromě pravidelných statistických zjišťování u právnických a fyzických osob krajské správy zajišťují také šetření v domácnostech. Mezi ta pravidelná patří Integrované šetření v domácnostech, které zahrnuje Výběrové šetření pracovních sil, Výběrové šetření cestovního ruchu, Výběrové šetření informačních technologií a ad hoc modul, jehož náplň se pravidelně mění. V roce 2016 se týkal problematiky mladých lidí na trhu práce, letos jsou to sebezaměstnaní. Pravidelným šetřením v domácnostech s nejdelší tradicí je Statistika rodinných účtů, které probíhá každoročně již od roku 1956. Naopak nejkratší dobu trvání, od roku 2005, má Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností.

V roce 2016 se po třech letech uskutečnilo největší zemědělské šetření – Strukturální šetření v zemědělství. Co bylo jeho cílem?

Jeho účelem bylo získání podrobných dlouhodobě srovnatelných údajů o struktuře a činnosti zemědělských subjektů ve všech členských státech Evropské unie.

 

Ing. Roman BechtoldIng. Roman Bechtold

Do funkce místopředsedy ČSÚ byl uveden 1. září 2016 na základě jmenovacího dekretu předsedkyně Úřadu Ivy Ritschelové. Od té doby zodpovídá za činnost 14 krajských správ.
Místopředseda Roman Bechtold vystudoval obor Ekonomická statistika na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Celý svůj profesní život od roku 1983 pracoval v Českém statistickém úřadě. Ve vedoucích funkcích útvarů informačních služeb a terénního zjišťování působil od roku 1994, stejně jako ve funkci zástupce ředitele. Před tím pracoval dva roky v krajské statistické správě jako programátor a osm let v různých funkcích a oborech statistiky v Okresním oddělení ČSÚ v Ústí nad Labem. Před působením na pozici místopředsedy zde pracoval jako ředitel Krajské správy ČSÚ.

V polovině ledna 2016 byl ukončen sběr dat mimořádného šetření Energo 2015. Jak náročné bylo toto šetření pro kraje?

Šetření probíhalo převážně ve druhém pololetí roku 2015 a osloveno bylo dvacet tisíc domácností. Polovina byla šetřena zaměstnanci ve služebním poměru u domácností, které s námi již spolupracovali na předcházejícím Integrovaném šetření v domácnostech. Druhou polovinu šetřili tazatelé na dohody o provedení práce u nově vybraných domácností náhodným výběrem. Náročná pro tazatele byla zejména metodika šetření vzhledem k tomu, že poslední zjišťování na toto téma se uskutečnilo o jedenáct let dříve. Vyšetřenost byla velmi dobrá, dosáhla 73 %, plně vyšetřeno bylo 14 328 domácností. Velmi děkujeme respondentům, že nám v tomto i v ostatních šetřeních ochotně poskytli požadované informace.

Spolupracujete s nějakými zahraničními partnery?

Několik krajských správ spolupracuje se zahraničními kolegy v rámci mezinárodní spolupráce v euroregionech. Zástupci Krajské správy ČSÚ v Liberci jsou léta aktivním členem pracovní skupiny EUREX Statistika Euroregionu
Neisse – Nisa – Nysa. Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem se účastní jednání pracovní skupiny pro regionální rozvoj Euroregionu Elbe/Labe zaměřené na projekty týkající se česko-saského pohraničí. Statistici z Olomouce a Ostravy spolupracují s kolegy z polské Opole, koncem loňského roku vydali zajímavou publikaci Socioekonomická situace na česko-polském pohraničí. Kolegové z Českých Budějovic, Jihlavy a Brna spolupracují se statistiky z Rakouska, Slovenska a Maďarska v rámci projektu příhraničního regionu Centrope. Krajská správa v Plzni na podzim uspořádala seminář se zástupci čínského regionálního statistického úřadu provincie Zhejiang.

S kým konkrétně spolupracují krajské správy v regionech?

Krajské správy intenzivně spolupracují zejména s regionálními institucemi především s krajskými úřady, městskými a obecními úřady, hospodářskými a agrárními komorami, úřady práce, hasičskými záchrannými sbory, krajskými knihovnami, dále s vysokými školami a médii. Kromě běžné spolupráce krajské správy v loňském roce zorganizovaly 49 prezentací a přednášek pro laickou a odbornou veřejnost, učitele a studenty středních a vysokých škol nebo pracovníky krajských institucí a organizací.

Jak se projevila elektronizace sběru dat v krajích?

Elektronizace sběru dat je již letitou záležitostí, ale rok 2016 byl teprve druhým rokem používání elektronických nástrojů nového Statistického informačního systému. Respondenti tento systém intenzivně využívají. Zasílání výkazů v minulosti standardní papírovou formou je již jen okrajovou záležitostí. Vzhledem k tomu, že v loňském roce velmi výrazně převládalo zasílání statistických výkazů prostřednictvím datových schránek nebo e-mailem ve formátu vyplnitelných PDF formulářů, přikročili jsme v letošním roce k zintenzivnění propagace předávání dat on-line prostřednictvím aplikace DANTE WEB, který má pro respondenty řadu výhod. Jsou to například rychlost vyplnění a odeslání, větší počet kontrol správnosti než u formuláře PDF a s tím související výrazně nižší riziko zpětného dotazu pracovníků krajských správ, okamžitá odezva o doručení na ČSÚ, bezpečnost dat, přehled o odeslaných datech a přístup k nim i v budoucnu jako oprávněnému uživateli.

Kolik tazatelek pracuje pro krajské správy?

Tazatelky na krajských správách sice výrazně převažují, ale šetří i nemálo mužů. Počet tazatelek a tazatelů, kteří pro krajské správy pracují, se v současné době pohybuje okolo šesti set. Celkem 299 tazatelek a tazatelů, kteří jsou ve služebním poměru, zajišťuje celoročně probíhající šetření a spolu s tazateli pracujícími na dohody zajišťuje i pravidelná každoroční šetření, která neprobíhají celoročně. Jsou to Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností nebo zjišťování s víceletou periodicitou, jako je šetření Sady 2017. Obě tato šetření probíhají právě v současné době. V souvislosti se změnami ve způsobu šetření statistiky rodinných účtů, kde se od letošního roku přešlo z kvótního na náhodný výběr, dochází i ke změnám v tazatelské síti. Prohlubuje se univerzalita tazatelů a klesá potřeba tzv. externích tazatelů pracujících na dohody.

Došlo na krajích k výrazným personálním změnám v souvislosti se služebním zákonem?

K zásadním personálním změnám na krajských správách v souvislosti se služebním zákonem a s ním spojenou povinností uskutečnit výběrová řízení na všechna vedoucí místa nedošlo, spíše se jednalo o generační obměnu. Na krajských správách, kde ke změnám došlo, neproběhly vícečetné obměny vedoucích pracovníků. Ke změnám na postech ředitelů došlo v posledních dvou letech v polovině krajských správ.

Kde konkrétně se vyměnilo vedení?

Nové ředitelky krajských správ jsou od letošního roku v Brně a Ostravě, v předchozím období byly nové ředitelky jmenovány v Liberci, Pardubicích, Olomouci a Zlíně. Nový ředitel v Hradci Králové byl v předchozích letech ředitelem Krajské správy ČSÚ v Pardubicích.

Nemají kraje problém s obsazením pracovních míst – hlavně těch odborných?

S nedostatkem zájemců o služební místa krajské správy na rozdíl od zájmu o některé odborné pozice na ústředí problémy nemají, ale vzhledem k relativně vysoké četnosti výběrových řízení, administrativní náročnosti a nezapočítávání praxe před složením úřednických zkoušek je situace velmi náročná.

Zatím zde není žádný komentář.