Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2016 vzrostl o 2,3 %. V porovnání s předchozím rokem tak růst HDP zpomalil, přesto lze považovat uplynulý rok za ekonomicky úspěšný. Hospodářský růst byl podpořen především výdaji na spotřebu domácností a pozitivními výsledky zahraničního obchodu. V druhé polovině roku k růstu výrazněji přispívala změna zásob, ve které jsou obsaženy nedokončené zakázky. Skokový nárůst investiční aktivity, který výrazně stimuloval růst ekonomiky v roce 2015, se nezopakoval. Právě propad ve tvorbě hrubého fixního kapitálu je důvodem zpomalení dynamiky hospodářského růstu.
Klíčová pozice zpracovatelského průmyslu v české ekonomice se upevnila. V roce 2016 přispěl k růstu hrubé přidané hodnoty více než polovinou.
Hodnota vývozu z České republiky v roce 2016 dosáhla 3 312 mld. Kč a rostla sedmý rok v řadě. Meziroční nárůst hodnoty exportu činil 1,5 % a v porovnání s předchozím rokem se zmírnil. Přesto znovu vzrostl přebytek bilance zahraničního obchodu a dosáhl 167 mld. Kč. Klíčovým odvětvovým oddílem českého průmyslu a vývozu zůstává výroba motorových vozidel. V roce 2016 tvořila 27,8 % celkového exportu a přebytek obchodu s nimi činil 416 mld. Kč. Jejich podíl na vývozu dlouhodobě roste.

Příspěvky jednotlivých složek (v p. b.) k meziročnímu růstu HDP (v %, po vyloučení dovozů pro konečné užití)

Příspěvky jednotlivých složek (v p. b.) k meziročnímu růstu HDP (v %, po vyloučení dovozů pro konečné užití)

Ceny potravin po dvou letech poklesu vzrostly

V prvních třech čtvrtletích roku 2016 meziroční růst spotřebitelských cen nepřekročil 0,6 % a pokračoval tak v dynamice předchozích dvou let. Změna nastala až v závěru roku. Spotřebitelské ceny vzrostly nejprve o 0,8 % v říjnu, pak o 1,5 % v listopadu a v prosinci o 2,0 %, čímž se dotkly inflačního cíle, pod kterým setrvávaly od ledna 2013. Zrychlování růstu pokračovalo i v letošním lednu a únoru.
Třemi nejdůležitějšími složkami spotřebního koše jsou bydlení a energie, potraviny a nealkoholické nápoje a doprava. Společně tvoří více než polovinu položek ve spotřebním koši, jejich vývoj tedy významně ovlivňuje celkový pohyb spotřebitelských cen. Od prosince 2014 až do října 2016 ceny potravin a dopravy klesaly. Kombinace těchto dvou složek spotřebního koše tak brzdila celkový růst cen. Deflaci bránil jen mírný růst cen bydlení a energií a poměrně výrazné zdražování alkoholických nápojů.
V listopadu došlo u cen potravin ke skokovému nárůstu o 1,6 % (v říjnu činil pokles 1,2 %) a v následujících měsících se tempo ještě zrychlilo až na únorová 4,6 %. Tento vývoj zapadá do celoevropského kontextu. Ceny potravin v EU neklesaly tak výrazně jako v Česku. V předchozích dvou letech se pohybovaly mezi mírným poklesem a stagnací, ale listopad 2016 lze považovat za bod zlomu, ve kterém se obnovil růst cen potravin.
Ceny dopravy byly samozřejmě ovlivněny vývojem cen ropy. Náklady domácností na dopravu klesaly od prosince 2014, kdy se průměrná cena ropy Brent dostala na hranici 62 dolarů za barel (po více než třech letech cen překonávajících 100 dolarů). V lednu 2016 cena ropy klesla na 31 dolarů. Až ve druhé polovině roku 2016 se cena ropy dostala na úroveň předchozího roku. Uvolnil se tím tlak na další pokles cen dopravy i konečných výrobků.
Ropa významně ovlivňovala i ceny průmyslových výrobců. Ty během roku 2016 meziročně klesaly, podobně jako v předchozích dvou letech. Jejich propad se ale zpomaloval podobně jako pokles cen koksu a rafinovaných ropných výrobků, které v závěru roku začaly růst a tím tlumit vliv klesajících cen těžby a dobývání. První meziroční nárůst od prosince 2013 zaznamenal index cen průmyslových výrobců až letos v lednu (o 2,1 %), čímž Česko s mírným zpožděním navázalo na vývoj v EU.

Příspěvky odvětví (v p. b.) k meziročnímu růstu HPH (v %)

Příspěvky odvětví (v p. b.) k meziročnímu růstu HPH (v %)

Růst cen bytů zrychloval

V kontrastu se slabým růstem spotřebitelských cen a poklesem cen průmyslových výrobců se vyvíjely ceny bytů. Přímým dopadem mimořádně nízkých úrokových sazeb jsou nízké úroky na hypotečních úvěrech, které jsou nyní dostupné širšímu okruhu zájemců. Pozitivní vývoj ekonomiky a růst reálných příjmů motivoval mnohé k pořízení vlastního bydlení. V prostředí nízkých sazeb se navíc nemovitosti staly významným a potenciálně výnosným aktivem. Výsledné zvýšení poptávky se setkalo s poměrně neelastickou nabídkou. Ani nastartování nových stavebních projektů nebylo dostatečné k pokrytí zájmu.
Růst nabídkových cen nemovitostí zrychloval již v průběhu roku 2015 a v roce 2016 dosáhl vrcholu. Po celý rok se meziroční růst pohyboval těsně kolem 10 %, což je nejvíce od hypotečního boomu v letech 2007 a 2008. Pohled na realizované ceny starších bytů ještě výrazněji ilustruje situaci. Jejich meziroční růst v 1. čtvrtletí 2016 činil 8,9 % a po celý rok zrychloval. V závěrečném čtvrtletí se tak starší byty v ČR prodávaly o 14,5 % dráž než v předchozím roce. Realizované ceny nových bytů v Praze loni zaznamenaly ještě turbulentnější vývoj, když meziročně rostly o 3,8 % v prvních třech čtvrtinách roku a ve 4. čtvrtletí jejich růst vyskočil na 9,3 %. I když se hlavní město nejčastěji zmiňuje v souvislosti s překotným zdražováním bytů, statistiky ukazují, že růst cen nemovitostí mimo Prahu nijak nezaostává.
Akcelerace cenového růstu na konci roku souvisela i s ohlášenými regulačními opatřeními, která mají zamezit poskytování hypoték na celou hodnotu nemovitosti. Očekávané omezení stropu na 90 % hodnoty nemovitostí se odrazilo i na rychlejším růstu objemu poskytnutých hypotečních úvěrů.

Meziroční růst spotřebitelských cen a nejvýznamnějších složek spotřebního koše (v %)

Meziroční růst spotřebitelských cen a nejvýznamnějších složek spotřebního koše (v %)

Příznivý vývoj na trhu práce pokračoval

Stabilní ekonomický růst přinášel nová pracovní místa. Zaměstnanost se zvyšovala rychlým tempem po celý rok. Na jeho konci mělo práci rekordních 5,33 mil. osob, což bylo meziročně o 2,1 % více. Míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let se loni v Česku zvyšovala téměř dvojnásobným tempem než v EU, rychleji rostla u žen. U mužů dosáhla tato míra na sklonku roku 85,4 % a byla zároveň nejvyšší mezi státy EU již deváté čtvrtletí v řadě.
Na loňském navýšení počtu pracovníků v ekonomice se poprvé od roku 2007 podíleli jak zaměstnanci, tak i sebezaměstnaní. Z pohledu odvětví přispěl k růstu celkové zaměstnanosti již třetí rok po sobě nejvíce zpracovatelský průmysl, který oproti roku 2015 vstřebal o 40 tis. pracovníků více. Obecná míra nezaměstnanosti se po celý rok dále snižovala a v prosinci 2016 činila 3,6 %. O meziroční pokles (o 0,9 p. b.) se více zasloužily ženy a dále zejména osoby dlouhodobě nezaměstnané.
Dobrá finanční situace podniků i sílící obtíže při hledání nových pracovníků se promítly ve zvyšování nominálních mezd. Ty loni vzrostly o 4,2 %, nejvíce od roku 2008. Navyšování minimální mzdy společně s posílením výdělků v odvětvích s dominancí státu se promítly v silném růstu mzdového mediánu ve 4. čtvrtletí 2016 (o 6,0 %, u žen dokonce o 6,7 %). Tento vývoj přispěl ke snížení mzdové diferenciace zaměstnanců. Navzdory sílící inflaci na konci roku rostly průměrné reálné mzdy za celý rok o 3,5 %, tedy nejvyšším tempem od roku 2007. Více ZDE.