Co se dělo v evropských regionech v uplynulých pěti letech

VYDÁNÍ: 05/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.

Kromě údajů za členské země Evropské unie publikuje Eurostat také údaje za nižší územní celky jednotlivých států. Dobře srovnatelné jsou oblasti NUTS2 (dále jen „regiony“ či „oblasti“).

Pohyb obyvatel směrem do metropolitních oblastí

Mezi lety 2011–2015 zaznamenaly růst počtu obyvatel dvě třetiny unijních regionů, u českých oblastí se jednalo o polovinu.
Nejvyššího relativního přírůstku v Unii dosahoval v ročním průměru daného období Luxembourg (+23,4 na 1 000 obyvatel) následován dalšími metropolitními oblastmi (Inner London, Stockholm, Wien, Lazio, Berlín). Mezi českými regiony to byly Střední Čechy (+9,5) s 21. pozicí v celé Unii. Obdobně jako u Středních Čech měla u většiny evropských regionů na kladný pohyb obyvatel vliv migrace, pouze u čtvrtiny z nich převládala přirozená měna.

Kolik regionů sleduje analýza ČSÚ

Do analýzy ČSÚ, která zpravidla sleduje údaje za rok 2015 či vývoj v letech 2011–2015, bylo zařazeno 269 regionů (bez zámořských departmentů a afrických exkláv). Součástí je i srovnání 35 středoevropských regionů čtyř zemí Visegrádské skupiny (16 polských, 8 českých, 7 maďarských a 4 slovenských).

Nejvyšších úbytků v Unii dosahovaly bulharské regiony (–15,9 v Severozapaden), pobaltské země, řecká metropole a také jižní regiony Maďarska a Portugalska. Region Moravskoslezsko, oblast s nejvyšším ročním relativním úbytkem v ČR (–3,5), se pohyboval na 230. pozici. V rámci Visegrádské skupiny přibývalo v relalivním vyjádření více obyvatel jen v Bratislavském kraji (+10,8). Na opačném konci, s šestým největším úbytkem obyvatel v Unii, byl maďarský Észak-Magyarország (–10,1).

Pohyb obyvatel v letech 2011–2015

Pohyb obyvatel v letech 2011–2015

Regiony Evropské unie stárnou

Stárnutí obyvatel evropských regionů dokazuje porovnání věkového mediánu v delší časové řadě. Kromě tří regionů (Bruxelles, anglický West Midlands a stagnující Praha) došlo mezi lety 2001 a 2016 (k počátku daného roku) ve všech regionech ke zvýšení věkového mediánu, nejvíce v průměru o osm let v regionech východního Německa (Mecklenburg-Vorpommern, Brandenburg, Sachsen-Anhalt) a Rumunska. Oblast bývalého východního Německa patří v současnosti také k „nejstarším“ regionům EU, někde (Chemnitz a Sachsen-Anhalt) už přesáhl daný ukazatel hranici 50 let.
Naopak mezi „mladé“ regiony Unie na evropském kontinentu patřily na začátku roku 2016 oblasti britské a belgické metropole s mediánem pohybujícím se okolo 35 let.
V rámci celé Visegrádské skupiny (V4) to je region Východné Slovensko (37 let), naopak nejstarší regiony má Maďarsko (Dél-Dunántúl, 44 let), kde všechny jeho oblasti převyšovaly hranici 41 let věku.
Převažující starší populaci deklaruje ukazatel porovnávající starší (65 a více let) a mladší generační složku (mladší 15 let), tzv. index stáří. V roce 2016 převažovala početně starší generace nad mladší v 85 % regionech Unie. Ze čtyřiceti oblastí, kde měla naopak navrch mladší generace, se jednalo převážně o regiony s převažujícím přirozeným přírůstkem. Jednalo se zpravidla o oblast anglické metropole, irské regiony, ale také tři ze čtyř slovenských regionů.
Oblast s nejmladším obyvatelstvem představují v ČR Střední Čechy, jejichž index stáří se poprvé v daném období dostal přes hranici 100.

Regionální HDP v roce 2015

Regionální HDP v roce 2015

V Praze je šestý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele

Na výši unijního průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v jednotkách parity kupní síly (28 800 eur v PPS) dosahovala v roce 2015 jen stovka regionů.
V České republice to byla pouze Praha, která se 178% průměrem Unie obsadila, v pořadí od nejvyšší, šestou pozici. Ostatní české regiony se pohybovaly mezi 65 až 81 % průměru.
Mezi ekonomicky nejsilnější oblasti Unie patřily především metropolitní regiony vyspělých zemí: s téměř šestinásobkem unijního průměru to byla jedna z centrálních oblastí Londýna (Inner London-West), nad dvojnásobek unijního průměru dosáhly ještě druhý Luxembourg, třetí Hamburg a čtvrtý Bruxelles. S 188% unijním průměrem se před Prahu, na pátý post v Unii a na první ve Visegrádské skupině, dostal Bratislavský kraj. Mezi nejslabší oblasti Unie, které nedosáhly ani poloviny průměru, patřilo celkem 18 regionů, a to převážně z Rumunska, Maďarska, Polska a hlavně Bulharska, jehož region Severozapaden svou produkcí jako jediný nepřesáhl třicetiprocentní hranici unijního průměru. Rozdíly v dosažené hodnotě regionálního domácího produktu na obyvatele byly v rámci Visegrádské skupiny poměrně velké, nad unijní průměr dosáhl v každé ze čtyř zemí pouze region hlavní metropole (Praha, Bratislavský kraj, Mazowieckie a Közép-Magyarország).

Rozptyl věkového mediánu v regionech (NUTS2) podle zemí EU v roce 2016

Rozptyl věkového mediánu v regionech (NUTS2) podle zemí EU v roce 2016

České regiony se vyznačují nízkou nezaměstnaností

Zaměstnanost obyvatel ve věku 15 a více let se v evropských regionech Unie pohybovala mezi 30 až 71 %, nad unijní průměr (52 %) dosáhly všechny české regiony.
Nejvyšší zaměstnaností disponovaly švédské regiony, ta v oblasti švédské metropole navíc jako jediná překročila sedmdesátiprocentní hranici. Opakem byl jih Evropy, a to především jihoitalské (Calabria, Sicilia, Campania, Puglia) a řecké regiony (Dytiki Makedonia), které v některých případech nedosahovaly ani třetinové zaměstnanosti. Společně s regiony jihu a jihovýchodu Španělska (Andalucía, Murcia) sužovala tuto oblast zároveň vysoká nezaměstnanost. V případě španělského regionu Andalucía a řeckého Dytiki Makedonia převyšovala dokonce třicetiprocentní hranici.
Nejvyšší disparitu regionální nezaměstnanosti mezi členskými státy Unie dlouhodobě vykazuje Itálie s ekonomicky silným severem (Bolzano pod 4 %) a ekonomicky velmi slabým jihem země (Sicilia, Calabria přes 20 %).

Na Východním Slovensku je vysoká nezaměstnost

V rámci Visegrádské skupiny se mediánová hodnota podílu nezaměstnaných pohybovala okolo sedmi procent, přičemž z českých regionů ji převyšovaly jen dvě oblasti (Severozápad a Moravskoslezsko). Nejhorší situace byla ve Východním Slovensku (15 %), naopak nejnižší nezaměstnanost zaznamenaly české centrální oblasti: region Prahy následovaný Středními Čechami. V rámci Unie zaznamenali Středočeši osmnáctou a Pražané dokonce pátou nejnižší nezaměstnanost. Nižšího podílu nezaměstnaných dosáhly už jen čtyři jihoněmecké regiony z Bavorska a Baden-Württembergska.
Ještě lepší unijní bilanci zaznamenaly naše regiony u nezaměstnaných mužů, kde Střední Čechy dosáhly devátého a Praha dokonce úplně nejnižšího podílu. U žen, kde dominovaly kromě jihoněmeckých regionů také některé středoanglické oblasti (North Yorkshire), se z českých regionů pod čtyřprocentní hranici dostala jen sedmnáctá Praha.
Velmi příznivých, tedy nízkých podílů, dosahovaly české regiony ve srovnání dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. uchazeči o zaměstnání v evidenci delší než 1 rok). V podílu k nezaměstnaným se oblasti v České republice pohybovaly mezi 28 až 58 %, přičemž unijní průměr (48 %) přesahovaly jen tři regiony. V podílu dlouhodobě nezaměstnaných na ekonomicky aktivní populaci, kde unijní průměr představoval 4,5 %, dosahovaly české regiony maxima (Moravskoslezko).

Rozptyl nezaměstnanosti v regionech (NUTS2) podle zemí EU v roce 2015

Rozptyl nezaměstnanosti v regionech (NUTS2) podle zemí EU v roce 2015

Pokles regionální nezaměstnanosti v celé V4

Mezi roky 2011–2015 došlo u šesti z deseti regionů ke snížení nezaměstnanosti. Nejradikálněji se to projevilo v maďarských, pobaltských, irských a britských regionech.
Situace na trhu práce v regionech zemí Visegrádské skupiny byla ve srovnání s rokem 2011 velmi pozitivní. Ve všech oblastech došlo k poklesu podílu nezaměstnaných, především v maďarských (Észak-Magyarország, Közép-Dunántúl) a polských regionech (Zachodniopomorskie). Mimo to došlo k poklesu nezaměstnanosti ještě ve všech oblastech Bulharska, Dánska a Německa. Nárůst regionální nezaměstnanosti naopak zaznamenaly všechny belgické a překvapivě také nizozemské regiony, které před rokem 2011 patřily k těm s nejnižší nezaměstnaností v Unii.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Srovnávat odvětví bylo vždy atraktivní

ilustrativní fotka

Po roce 1993 se stalo téměř zvykem porovnávat výkony odvětví České a Slovenské republiky. Přitom porovnání absolutních hodnot může být mírně zavádějící, protože na Slovensku žije zhruba o polovinu obyvatel méně a jeho rozloha je o třetinu menší než rozloha Česka.

OSVČ v národních účtech

V roce 2017 přispěli sebezaměstnaní svou činností téměř 12 % k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Nejvíce to bylo ve službách a vybraných činnostech ve stavebnictví.

Růst HDP v Evropské unii zrychlil

Ilustrační foto

České hospodářství patří mezi nejrychleji rostoucí v zemích EU. Dařilo se však většině ekonomik Unie.

Ceny nemovitostí v EU rostou

ilustrativní obrázek

Česko zažívá nejrychlejší růst cen nemovitostí v Unii, zdražování se však týká většiny členů. 

Evropský rozpočet bude mít vždy přerozdělovací funkci

Ing. Jan Gregor

Evropský účetní dvůr je kolektivní orgán složený z 28 členů. Každý členský stát v něm zastupuje jeden člověk. Rada Evropské unie jmenovala vloni v dubnu pět nových členů na šestileté funkční období, mezi nimi i Jana Gregora.

Program současného „tria“ o evropské statistice

ilustrativní fotka

Koncem roku 2015 schválila Rada Evropské unie text společného programu tří po sobě jdoucích předsednictví v Radě EU, států Nizozemska, Slovenska a Malty, tzv. tria.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

ilustrativní fotka

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Slovenské sčítání bude v roce 2021 integrované

Ing. Alexander Ballek

Letos v lednu navštívil ČSÚ nový předseda Štatistického úradu Slovenskej republiky Alexander Ballek. Jednalo se o jeho první zahraniční návštěvu. Při té příležitosti poskytl časopisu Statistika&My rozhovor.

Příjmová nerovnost Prahy a regionů

ilustrativní obrázek

Kvalita života má mnoho vrstev. Je vnímaná a odvislá od životních hodnot, jež lidé vyznávají, a možnosti jejich naplnění, které jsou diferencované. Vznikají tak různé typy nerovností, dané významnou měrou hmotnými podmínkami. Jak je to například s příjmy lidí v regionech České republiky?

Každý pátý pracující v Praze bydlí v jiném kraji

ilustrativní obrázek

V roce 2013 vyjíždělo přes hranice kraje svého bydliště za prací téměř 300 tis. osob. Intenzita mezikrajské dojížďky je vysoká především mezi Prahou a velkou částí Středočeského kraje. Do Prahy dojíždělo loni téměř 170 tis. pracujících.

O čem skutečně vypovídá regionální HDP?

Ilustrační foto

Regionální hrubý domácí produkt (HDP) vypovídá o ekonomické výkonnosti na daném území. Veřejností i médii bývá často chybně chápán a interpretován. S životní úrovní obyvatelstva řady regionů má totiž máloco společného.