Deficity se snižují

VYDÁNÍ: 05/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP je ostře sledovanou statistikou, která leccos vypovídá o stavu země a stabilitě její ekonomiky. V Evropské unii je jeho hodnota jedním z kritérií podmiňujících vstup do měnové unie. Země, které chtějí zavést euro, musejí dosáhnout deficitu státního rozpočtu menšího než 3 % HDP. V roce 2016 tuto podmínku splňovaly všechny státy EU s výjimkou Španělska (–4,5 %), Francie (–3,4 %), Rumunska (–3,0 %) a Velké Británie (–3,0 %).
Situace v roce 2016 je nejlepší od roku 2007, kdy se nad 3% rozpočtový deficit dostaly jen tři evropské státy. Od finanční krize dochází v zemích EU ke snižování deficitů. Napomáhá tomu i pozitivní ekonomický vývoj, díky jemuž HDP roste. Zvětšuje se i počet zemí, které zaznamenaly rozpočtový přebytek. V roce 2016 největších přebytků dosáhlo Lucembursko (1,6 %), Malta (1,0 %) a Švédsko (0,9 %). Česká republika docílila přebytku rozpočtu poprvé od roku 1995 (0,6 %) a zařadila se za Řecko (0,7 %) a Německo (0,8 %).
Země evropského jihu, které se často objevovaly ve zprávách o finanční krizi, se stále pohybují v dolní části žebříčku, ale i pro ně byl minulý rok poměrně úspěšným. Portugalsku se podařilo snížit deficit z –4,4 % HDP v roce 2015 na –2,0 % v roce 2016. Totéž se povedlo Itálii, která měla v roce 2016 deficit ve výši –2,4 % HDP. Výjimkou je výše zmíněné Řecko, které snižuje rozpočtový schodek výměnou za finanční pomoc MMF a EU, a proto v roce 2016 dosáhlo přebytku.

Rozpočtový deficit/přebytek v zemích EU v roce 2016 jako procento HDP

Rozpočtový deficit/přebytek v zemích EU v roce 2016 jako procento HDP

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Nejdráž si dnes půjčuje Řecko

ilustrační foto

Řecké dluhopisy považují investoři za rizikové. České jsou z jejich pohledu bezpečné.

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

Aleš Michl

„Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když jsi pod šedesátkou HDP, jsi dobrý,“ tvrdí Aleš Michl v rozhovoru ve Statistice&My. Ekonom, analytik, novinář, poradce vlád, zkrátka člověk, který jde často proti proudu, by maastrichtská kritéria rád vyměnil za nová.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Deficit nad kritérii

Ilustrační foto

V roce 2012 se hospodaření vládního sektoru v zemích EU27 meziročně zlepšilo.

Revize napříč Evropou

Ilustrační foto

Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.

Vývoj ekonomiky: jen optický klam?

Ilustrační foto

Když mezikvartální změna HDP za letošní 2. čtvrtletí byla poprvé po roce a půl se znaménkem plus, tučné titulky v novinách hlásily konec recese. Ale žádný seriozní rozbor by v té chvíli takto bezpodmínečný závěr nepotvrdil. Číslo bylo totiž dobré nikoli proto, že se ekonomika výrazně vzchopila, ale proto, že srovnávací základna byla velmi slabá.