Podle statistik Světové organizace cestovního ruch (UNWTO) tvořil cestovní ruch v roce 2015 ve svém širším pojetí celosvětově deset procent hrubého domácího produktu a zaměstnával každého jedenáctého obyvatele planety. Zároveň generoval výnosy ve výši půldruhého bilionu dolarů. V České republice v tomto roce tvořil 2,8 % hrubého domácího produktu a zaměstnával 228 tis. osob. Celkový objem výdajů za cestovní ruch na našem území dosáhl 250 mld. Kč.
Mezinárodní příjezdy turistů vzrostly v roce 2016 meziročně o 3,9 % na 1 235 mil. UNWTO předpovídá, že do roku 2030 se zvýší až na 1,8 mld.
Ekonomický význam cestovního ruchu v České republice v roce 2015
Nejvíce příjmů z mezinárodního cestovního ruchu dlouhodobě získávají Spojené státy americké. V roce 2015 to bylo téměř 205 mld. dolarů (meziročně o 7 % více). Zároveň jsou USA po Francii druhou nejnavštěvovanější zemí světa (77,5 mil. příjezdů za rok 2015). Výrazně pozitivní saldo cestovního ruchu mají také Španělsko a Francie, které z hlediska příjmů obsadily třetí a čtvrté místo.
Ve výdajích na cestovní ruch (CR) od roku 2012 dominuje světovým žebříčkům Čína, která je zároveň druhá v příjmech. Její náskok se rok od roku výrazně zvyšuje. Porazila oba dřívější dlouhodobé lídry výdajových tabulek – Německo a USA. Není bez zajímavosti, že výdaje čínských turistů rostly v posledních patnácti letech nejrychleji ze všech. Od roku 2000 se téměř dvacetkrát zvýšily na 250 mld. dolarů v roce 2015 a lze očekávat, že ještě porostou.
Klíčové ukazatele mezinárodního cestovního ruchu (příjezdy, příjmy, výdaje)
V roce 2015 činil v České republice podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty 2,7 %. K hrubému domácímu produktu české ekonomiky přispěl podílem 2,8 %. Meziročně se relativní význam odvětví sice neposunul výše, rozhodně to však neznamenalo propad jeho hospodářských agregátů. Hodnota hrubého domácího produktu v cestovním ruchu stoupla předloni o 6,6 % na téměř 110 mld. Kč. Hrubý domácí produkt cestovního ruchu se zvýšil oproti roku 2014 dokonce o 7,2 %. Mírně přitom rostl význam oborů charakteristických pro cestovní ruch na úkor odvětví souvisejících s cestovním ruchem. Tvorba hrubého fixního kapitálu v cestovním ruchu přesáhla 35 mld. Kč.
V roce 2015 zaměstnával cestovní ruch 227,7 tis. osob, což bylo meziročně o 1,2 % více. Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 % a pracoval v něm každý třiadvacátý Čech, což je podobné jako ve Švýcarsku nebo Nizozemsku.
Nejvíce lidí (72 %) našlo uplatnění v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních své služby turistům poskytovalo 67,2 tis. osob, v ubytovacích službách 39,1 tis. či v cestovních kancelářích a agenturách 12,9 tis. osob. Dalších téměř 60 tis. jich bylo zaměstnáno v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem. Patří mezi ně například výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace nebo činnosti v oblasti nemovitostí.
Spotřeba a saldo cestovního ruchu v České republice v letech 2005–2015
Spotřeba českých a zahraničních návštěvníků
Souhrnným ukazatelem poptávky všech návštěvníků České republiky (bez ohledu na to, zda jde o českého rezidenta či návštěvníka ze zahraničí) je spotřeba cestovního ruchu. Jedná se o celkový objem výdajů za cestovní ruch v celém národním hospodářství. V roce 2015 dosáhla tato spotřeba hodnoty 250 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 5,3 % více.
Příjezdový cestovní ruch tvořil 59 % z této částky a generoval příjmy ve výši 148 mld. Kč. Oproti roku 2014 se spotřeba zahraničních návštěvníků zvýšila o 2,9 %, přičemž nejdynamičtější kategorii tvořil tranzit s meziročním růstem 4,8 %. Průměrné výdaje na osobu a den meziročně klesly, nicméně celkový růst spotřeby byl způsoben výrazným zvýšením fyzického počtu nerezidentů, kteří přicestovali do ČR.
Cestovní ruch nelze považovat za čistě ekonomické odvětví
Jedná se spíše o souhrnný multiplikační faktor spojující taková odvětví, která zabezpečují poptávku vyvolanou návštěvníky, případně ji indukují. Cestovní ruch tedy zahrnuje sektor ubytování, stravování, dopravu, činnost cestovních kanceláří a agentur, kulturní, sportovní či rekreační služby atd. Svým rozsahem a progresivním růstem generuje vysoký objem produkce a pracovních příležitostí. Ve většině zemí světa se proto řadí mezi pět odvětví s největším podílem na vývozu zboží a služeb. Pro dvě pětiny států pak představuje největší zdroj devizových příjmů. Z hlediska obratu mezinárodního obchodu se cestovní ruch nachází na třetím místě po obchodu s ropou a obchodu s chemikáliemi.
Výše spotřeby v domácím cestovním ruchu činila 102 mld. Kč. Bylo to o 8,9 % meziročně více a zároveň se jednalo o nejvyšší hodnotu zaznamenanou od roku 2010. Nejrychleji se zvýšily útraty u jednodenních výletů (+11,9 %) následované turistickými cestami s přenocováním (+8,7 %) a služebními cestami (+1,8 %).
Zvýšenou cestovní aktivitu našich rezidentů dokresluje spotřeba výjezdového cestovního ruchu, která se v roce 2015 meziročně zvýšila o 2,4 % především díky služebním cestám (+7,8 %). Právě v jejich případě byl však klesající trend dlouhodobý a zastavil se až po několika letech.
Výdaje turistů se zvýšily o 1,8 %, naopak jednodenní návštěvníci v zahraničí utratili o 7,2 % méně. Celková hodnota spotřeby výjezdového cestovního ruchu činila celkem 64 mld. Kč, nezahrnuje výrobky a služby zakoupené před cestou nebo po cestě v České republice (ty patří do spotřeby v domácím cestovním ruchu).
