Zdánlivé slovíčkaření: odhady, predikce a měření

VYDÁNÍ:
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Když Český statistický úřad vydává nejnovější údaje o vývoji české ekonomiky měřeném prostřednictvím hrubého domácího produktu (HDP), vždy se hovoří o odhadech HDP. Tím však není myšleno, že se jedná jen o „nějaký“ odhad a „přesně změřená čísla“ budou vydána později. I další zpřesněné údaje budou vždy odhadem. Hrubý domácí produkt, jako jeden z makroekonomických ukazatelů výkonnosti hospodářství, je teoreticky jasně vymezený podle mezinárodních standardů systému národního účetnictví. Ale teprve praktická ekonomická statistika jej může na základě zvolených, v čase konzistentních, metod odhadovat. Hrubý domácí produkt nelze změřit. Nelze vzít váhu nebo metr a vzít mu přesné míry. Jak jsme již zmínili v našich předchozích článcích, statistika není evidence a odhad je základním nástrojem praktické ekonomické i sociální statistiky.
A nejde pouze o odhad HDP. Pravdou je, že i ostatní makroekonomické ukazatele, které jsou publikovány, jsou ve své podstatě odhadem, i když slovo „odhad“ explicitně nezazní. Jde o odhad určitého ekonomického nebo sociálního jevu prostřednictvím teoreticky vymezeného ukazatele, který je odhadnut pomocí statistických metod. Pokud budeme hovořit například o vývozu a dovozu zboží, také se jedná o odhad. Stejně tak je odhadem průměrná mzda v ekonomice, míra nezaměstnanosti nebo třeba spotřeba domácností. Nejedná se o údaje, které by byly „přesně změřeny“ u všech lidí, u všech podniků, ve všech domácnostech. Naopak, jsou na základě jasných statistických metod odhadovány.
Změřit a vypočítat můžeme například průměrnou výšku žáků ve 3. B, pokud vezmeme metr a změříme Macha, Šebestovou, Horáčka, Pažouta, Kropáčka a všechny ostatní (bez Jonatána). Pokud ale změříme jen některé z nich a budeme z toho usuzovat, jaká je průměrná výška žáků ve 3. B, pak se bude jednat o odhad. Rozdíl mezi odhadem a měřením je tedy jasný. Při použití správných metod je odhad praktičtějším a levnějším nástrojem než vyčerpávající (úplné) měření.
Vraťme se však ještě k rozdílu mezi „odhadem“ a „predikcí“, a to opět na příkladu HDP. Český statistický úřad vydává odhad HDP vždy pouze za období, která již proběhla (a lze za ně získat určité údaje). Nikdy nevydává odhady budoucího HDP, tzv. predikce. Například předběžný odhad HDP za 1. čtvrtletí 2017 publikuje až v květnu 2017, tj. zhruba 45 dnů po skončení 1. čtvrtletí. Predikcemi HDP se v České republice zabývají jiné instituce, například Česká národní banka nebo Ministerstvo financí (a také některé soukromé firmy nebo mezinárodní organizace). Jedná se obvykle o výhled (předpověď) na několik let dopředu. Tyto predikce jsou postupně zpřesňovány podle toho, jak se přibližují k současnosti. Z nich jsme se mohli již v roce 2016 dozvědět, jaké jsou výhledy ekonomického vývoje v 1. čtvrtletí 2017 nebo za celý rok 2017.
To, že ČSÚ nevydává predikce, ale vždy odhaduje statistické ukazatele zpětně za období, která jsou již minulostí, neplatí pouze pro HDP, ale ve všech statistikách s výjimkou jednoho jediného případu. A tím je projekce obyvatelstva, která nastiňuje budoucí populační vývoj ČR. Projekce obyvatelstva je jediný produkt ČSÚ, který předvídá budoucnost, a to i na 100 let dopředu. ČSÚ neprovádí ani žádné předvolební průzkumy (je zodpovědný až za zpracování výsledků voleb).
Odhad, predikce, měření. Zdá se, že jde jen o slovíčkaření, ale jasná a hlavně ustálená terminologie jsou důležitým předpokladem správného pochopení statistických ukazatelů a jejich kvalitní interpretace. Pokud chceme číslům porozumět, je třeba o nich hovořit společným jazykem.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Otevřenost české ekonomiky aneb jak interpretovat ekonomická data

Ilustrační foto

V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Ilustrační foto

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

Ukazatele vznikají a zanikají

Ilustrační foto

Svět kolem nás se mění a na to musí reagovat i statistická praxe. To není nic nového. Vznikají nové ukazatele, které popisují jevy, jež dosud neexistovaly.

Očištění od kalendářních vlivů

ilustrační foto

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Nespojujme nespojitelné

Ilustrační foto

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.

Trable s „koláči“

ilustrativní fotka

Koláčové grafy jsou jedním z nejlepších způsobů, jak znázornit strukturu celku. „Koláče“ se používají jako dobrá pomůcka k vysvětlení polovin, třetin, čtvrtin…, podílů…, procent. Intuitivně každý chápe, že jeden celý koláč je jeden celek. Že představuje 100 % a lze ho rozdělit na různě velké dílky, z nichž lze sestavit zase jen jeden koláč (pokud někdo kousek nesní). Občas se však stává, že se při prezentaci údajů používají koláčové grafy nevhodně, nebo dokonce nesprávně. Uveďme tři příklady.

Měřítko u sloupcových grafů

Ilustrační foto

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

ilustrační foto

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Stejné ceny, stejné váhy

Ilustrační foto

Dosud jsme se věnovali tématům reálného růstu, řetězení, konceptu srovnatelných cen a jejich neaditivnosti.

Neaditivnost zřetězených cen

Při vysvětlování termínu neaditivnost časových řad se vraťme k příkladům z posledních dvou článků.

Řetězení a srovnatelné ceny (referenčního roku)

Ilustrační foto

V minulém vydání časopisu Statistika&My jsme se věnovali rozdílu mezi reálným a nominálním vývojem. Spolu s ním souvisí i pojmy řetězení a srovnatelné ceny referenčního roku.