Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

VYDÁNÍ: 06/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Za čtvrt století vzrostla střední délka života průměrného obyvatele Evropské unie bez ohledu na pohlaví ze 74,2 na 80,9 roku. V roce 2014 činila naděje dožití mužů 78,1 a žen 83,6 roku.

Největší nárůst naděje dožití bez rozdílu pohlaví byl od roku 1990 zaznamenán v Estonsku (+7,5 roku), následovala Česká republika (+7,4 roku), zatímco v Lotyšsku a v Bulharsku se ve stejném období zvýšila střední délka života pouze o tři roky.

Přečtěte si titul o zdraví obyvatel EU

Publikace s názvem Health at a Glance: Europe 2016 (Stručný pohled na zdraví: Evropa 2016) přináší nejnovější informace o zdraví obyvatel 28 členských států Evropské unie, pěti kandidátských zemí a třech zemí Evropského sdružení volného obchodu.

Většinu nárůstu lze připsat snížení úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, a to zejména u osob ve věku 50–64 let. Ne ve všech zemích ale naděje dožití stále meziročně roste. Například mezi roky 2014 a 2015 došlo ve Francii a v Itálii k jejímu mírnému zkrácení. Na vině byly „cyklické faktory“: mimořádně dlouhá a intenzivní chřipková epidemie a také extrémní změny počasí. Tyto okolnosti se promítly do zdravotního stavu především u osob starších 75 let, které již trpěly vícero chronickými onemocněními, a chřipka tak pro ně měla fatální následky.

Rozdíly jsou mezi regiony téže země

Nejen mezi jednotlivými zeměmi ale i mezi různými regiony v téže zemi lze pozorovat velké rozdíly, a to nejen v naději dožití jako celku, ale také v naději dožití ve zdraví. Jistý vliv na střední délku života má i úroveň vzdělání a příjmu. To je způsobeno zejména rozdílnou mírou vystavování se okolnostem, které mají vliv na zdraví, a také rozdílům v přístupu (ve smyslu možnosti i rychlosti) k vysoce kvalitní péči.
K dalšímu nárůstu naděje dožití by mohlo přispět snížení úmrtnosti na tzv. odvratitelné příčiny smrti. V důsledku nemocí a úrazů, kterým bylo možné předejít, zemře ročně v zemích Evropské unie celkem 1,2 mil. osob.
Před třemi lety uvedla více než pětina dospělých v členských zemích EU, že se alespoň jednou za měsíc opije. Více než pětina starších 18 let denně kouří. Každý šestý obyvatel Evropské unie je obézní. Přitom na přelomu tisíciletí to byl pouze každý devátý.

Ženy žijí déle, ale zdravější nejsou

Důležitý však není jen počet let, která má osoba narozená v daném roce šanci prožít, pokud by struktura a úroveň úmrtnosti byla stejná jako v roce jejího narození. Svou roli hraje také počet let, která člověk prožije ve zdraví. Ženy mají před sebou v průměru 61,8 roku bez zdravotních omezení, muži jsou na tom podobně – 61,4 roku. Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Z webu ČSÚ doporučujeme: Zdravotnictví, pracovní neschopnost
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Světový den mozku

Světový den mozku

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Kromě Skandinávie se dobrému zdraví ve vyšším věku těší také obyvatelé Středomoří. V členských státech EU mají muži ve věku nad 65 let naději strávit ve zdraví průměrně dalších 14,4 roku, ženy dokonce 15,8 roku. V ČR je tento průměr o něco nižší.

Pětina nákladů je za léky

Pětina nákladů je za léky

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Na nikotinu jsou v ČR závislí více muži než ženy. Muži jsou také více ohroženi nadváhou z důvodu špatné životosprávy. Jejich naděje dožití je o 6 let nižší než u žen.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

Čechy trápí hypertenze i bolesti zad

Hypertenze a nemoci v oblasti bederní a krční páteře byly podle výsledků Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2014 nejčastější chronickou nemocí u mužů i u žen v České republice. Nějaké předepsané léky užívala více než polovina respondentů.

Zaostřeno na ženy, na muže

Zaostřeno na ženy, na muže

Již pošestnácté v řadě vydává ČSÚ publikaci zaměřenou na porovnání rozdílů mezi ženami a muži v nejrůznějších oblastech života moderní společnosti. Statistické zkoumání informací tříděných podle pohlaví slouží k naplnění řady cílů. Rozdíly mezi muži a ženami jsou záležitostí nejen fyzickou, ale i kulturní a sociální. Spočívají v odlišných životních rolích a preferencích. Tyto odlišnosti se mění v prostoru a čase a mnohé z nich mohou ženám či mužům komplikovat život nebo dokonce znamenat jejich diskriminaci.

Vliv znečištěného životního prostředí na zdravotní stav

Vliv znečištěného životního prostředí na zdravotní stav

Přední a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti genetické toxikologie a molekulární epidemiologie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR přednášel v Českém statistickém úřadu. Dne 25. června představil výsledky své mnohaleté vědecké práce.

Jak hodnotíme své zdraví

Jak hodnotíme své zdraví

Podle výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC), které každoročně provádí ČSÚ, hodnotí většina obyvatel České republiky svůj zdravotní stav spíše pozitivně. Starší lidé však vnímají své zdraví hůře než mladší osoby. Náctiletí k lékaři vyrazí zhruba jednou ročně. Lidé nad 75 let devětkrát častěji.

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Žijeme déle a zdravěji?

Od roku 2005 se v ČR zvýšila střední délka života při narození u žen o 1,6 roku, u mužů o 1,8 roku. Délka života ve zdraví vzrostla u žen o 3,6 a u mužů dokonce o 4,2 roku. Stále větší část života tedy prožíváme bez zdravotních omezení.