Lidé v regionech soudržnosti se potýkají s více typy ohrožení

VYDÁNÍ: 06/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Dá se chudoba vyčíslit? Ano, například pomocí čtyř indikátorů. V Evropské unii se počítají za všechny členské země i za regiony soudržnosti NUTS2. V České republice se v období 2014 až 2016 potýkalo se dvěma a více typy ohrožení chudobou v průměru 4,9 % osob.

Pro výpočet indikátorů míra nízké pracovní intenzity, míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se využívají data z každoročního výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). Kromě výsledků za Českou republiku se publikují i hodnoty za regiony soudržnosti NUTS2. Ty jsou však vzhledem k menšímu zastoupení populace analyzovaných území v porovnání s celkovou populací náchylnější k nepřesnostem. Za účelem omezení případných výkyvů byly hodnoty každého z ukazatelů vypočítány jako tříletý průměr za období 2014–2016.
Chudoba domácnosti úzce souvisí s pracovní intenzitou jejích členů. Domácnosti pracujících mají vyšší průměrné příjmy než domácnosti nezaměstnaných či nepracujících důchodců.

Nízkou pracovní intenzitu vykazuje průměrně 7 % osob v domácnostech

V České republice žilo v období 2014 až 2016 v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou průměrně 7,0 % osob. Z regionů vykazovaly nejlepší výsledek Střední Čechy, kde pouze 3,8 % osob žilo v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, následovány Prahou (4,0 %) a regionem Jihovýchod (4,6 %).
Také další tři regiony (Severovýchod, Jihozápad a Střední Morava) měly nižší hodnotu ukazatele, než vykazoval průměr Česka. Rozdíly mezi regiony byly minimální – rozdíl mezi prvním a šestým krajem činil pouze dva procentní body.

Indikátory chudoby v regionech Česka v období 2014–2016

Indikátory chudoby v regionech Česka v období 2014–2016

Naopak nejvyšší podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou se vyskytoval v regionu Moravskoslezsko (14,6 %) a Severozápad (15,6 %).
Jiný pohled na vyčíslení chudoby vychází z rozložení příjmů v rámci domácnosti. Na úrovni České republiky se podíl osob ohrožených příjmovou chudobou dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 9,7 %. Celkem pět regionů mělo v období 2014–2016 podíl osob ohrožených příjmovou chudobou nižší, než činil celorepublikový průměr. Nejnižší hodnota míry ohrožení příjmovou chudobou byla zaznamenána ve Středních Čechách (5,8 %) a v Praze (6,0 %). Vyšší podíl osob, než byl průměr Česka, měly tři regiony: Střední Morava (11,3 %), Severozápad (15,0 %) a Moravskoslezsko (16,8 %).

Nízká pracovní intenzita

Pracovní intenzitu lze měřit pomocí ukazatele míra nízké pracovní intenzity, kdy je nejprve každému členu domácnosti (ve věku 18–59 let s výjimkou studujících ve věku 18–24 let) přiřazen podíl počtu měsíců, ve kterých pracoval, k celkovému počtu měsíců, kdy byl členem dané domácnosti. Pokud součet za všechny osoby v domácnosti činí méně než 20 % (tj. celková pracovní kapacita osob 18–59 let je v daném roce využita na méně než 20 %), jedná se o domácnost s nízkou pracovní intenzitou. Všichni její členové mladší 60 let jsou pak započítáni mezi osoby s nízkou pracovní intenzitou.

Nejméně materiálně deprivovaných osob je v regionu Jihozápad

Dalším pohledem na chudobu je hodnocení materiálních podmínek jednotlivých domácností. Lze je porovnávat pomocí indikátoru míra materiální deprivace.
V období 2014–2016 se potýkalo s materiální deprivací průměrně 5,7 % obyvatel ČR. Na regionální úrovni lze pozorovat dvě odlišné skupiny: regiony s nízkou (3,1–5,7 %) a naopak vysokou (Moravskoslezsko a Severozápad) hodnotou (10,4 a 11,8 % osob).
V rámci regionů s nízkou hodnotou ukazatele míra materiální deprivace se ukázalo rozdílné pořadí než v případě předchozích dvou indikátorů: Praha a Střední Čechy byly na předních pozicích vystřídány regiony Jihozápad a Severovýchod. Rozdíly jsou opět minimální, avšak určitou roli mohly sehrát náklady na bydlení či rozdíly ve vnímání materiálních potřeb (nemohou si dovolit vs. nepotřebují).

Míra ohrožení příjmovou chudobou

Za ohrožené příjmovou chudobou se považují osoby žijící v domácnostech s příjmy nižšími než 60 % mediánu příjmů domácností, přičemž se zohledňuje velikost a složení domácnosti.

Souhrnný ukazatel: míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením

Kombinací všech tří uvedených indikátorů je míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. Tento indikátor zahrnuje osoby, které byly ohroženy podle alespoň jednoho z indikátorů.
Ve sledovaném období bylo průměrně v Česku ohroženo příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením 14,0 % osob. Ukázalo se, že prostorový vzorec regionů se nezměnil, prvních pět regionů mělo hodnotu indikátoru nižší než průměr Česka, opět s nevýraznými rozdíly (2,2 p. b. mezi prvním a pátým v pořadí). Region Střední Morava ležel lehce nad průměrem (15,5 %), výrazněji nad průměrem se nacházely regiony Severozápad (21,0 %) a Moravskoslezsko (22,1 %).
Přestože každý z ukazatelů (míra nízké pracovní intenzity, míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením) sleduje chudobu z odlišné perspektivy, pořadí regionů v rámci jednotlivých indikátorů je podobné. To poukazuje na souvislosti mezi sledovanými aspekty chudoby. V regionech, kde je vyšší podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, je také vyšší podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a naopak.

Materiální deprivace

Indikátor míra materiální deprivace je konstruován na základě odpovědí domácností, zda si mohou dovolit: 1. zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tis. Kč (konkrétně 9 900 Kč v roce 2016); 2. jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den; 3. dostatečně vytápět byt; 4. zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov; 5. mít pračku; 6. vlastnit barevnou televizi; 7. mít telefon; 8. vlastnit osobní automobil; 9. hradit včas náklady spojené s bydlením – nájemné, splátky hypotéky, platby za energie (elektřinu, teplo, plyn a vodu) a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu. Osoby žijící v domácnosti, která si nemůže z finančních důvodů pořídit čtyři a více položek, jsou označeny za materiálně deprivované. Indikátor měří jejich podíl ve společnosti.

Podobně v regionech, ve kterých se potýkají s vysokým ohrožením příjmovou chudobou, žije také nejvyšší podíl materiálně deprivovaných osob. Avšak u posledně jmenovaného vztahu je nutné si uvědomit, že příjmy se zjišťují za předchozí kalendářní rok a tedy posuzují aktuální situaci, zatímco materiální deprivace odráží dlouhodobější stav. Ta se totiž nemusí projevit okamžitě po snížení příjmů domácnosti, ale až v případě delšího období s nedostatečnými příjmy. To platí zpravidla i opačně – při zlepšování finanční situace chudé domácnosti.
V případě souhrnného ukazatele míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením odpovídá prostorové rozložení regionů situaci, kterou vyjadřují zbylé tři indikátory. Jelikož jeho hodnota je v jednotlivých regionech nižší, než činí prostý součet hodnot dalších indikátorů chudoby, je zřejmé, že dotčení lidé se zpravidla potýkají s více než jedním typem ohrožení.

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak české domácnosti vnímají svou finanční situaci?

ilustrativní fotka

Speciální modul posledního šetření Životní podmínky byl zaměřen na finanční situaci domácností. ČSÚ zjišťoval, zda má některý člen bankovní účet či jak domácnosti pravidelně spoří. Zkoumal i zadlužení a schopnost splácet včas půjčky.

Evropské domácnosti snižují své závazky

ilustrativní fotka

Aktiva českých domácností mají v nadprůměrné míře podobu hotovosti a vkladů. V únoru Eurostat zveřejnil podrobné údaje o finanční rozvaze jednotlivých sektorů evropské ekonomiky za rok 2016. V následujícím textu se zaměříme na domácnosti.

Jak se bydlí v Unii

ilustrativní fotka

V některých evropských státech mají lidé ve věku 65 a více let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, výhodu. Bydlí totiž ve svém. Kterých zemí se to v roce 2015 týkalo a jak na tom byli senioři v ČR, ukazují data Eurostatu a ČSÚ.

Šetření Životní podmínky domácností

Ing. Michaela Brázdilová

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

ilustrativní fotka

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Čtyři pětiny domácností jsou zatepleny

ilustrativní fotka

Nejčastěji s úsporou tepla pomáhají domácnostem nová okna. Energeticky méně náročné jsou domy postavené po roce 1991.

Energetika toho o domácnostech moc neví

Mgr. Jakub Vít

Jakub Vít je ředitelem Národního centra energetických úspor. Tato nezisková organizace vznikla z iniciativy Svazu měst a obcí, Hospodářské komory ČR a soukromého sektoru – energetických společností v roce 2016. „Hlavním úkolem bylo napomoci státu plnit poslední závazek energetickoklimatické politiky EU, a to je energetická účinnost,“ říká odborník na energetiku, který již netrpělivě vyhlíží publikování výsledků šetření Energo 2015.

Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností

ilustrativní fotka

Od roku 1995 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v českých domácnostech roste. V roce 2004 poprvé převýšila spotřebu energie z tuhých paliv.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.