Mzdová nerovnost se snižuje

VYDÁNÍ: 06/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Data strukturální mzdové statistiky za rok 2016 potvrzují akcelerující mzdový růst a zároveň ukazují, že výdělky se rychleji zvyšují zejména v dolní polovině mzdového rozdělení, tedy u hůře placených zaměstnanců. Naopak nejvyšší výdělky rostly vloni nejpomaleji, čímž se snižuje úroveň nerovnosti v odměňování. To představuje výrazný zlom v dlouhodobém trendu na trhu práce.
Jestliže ještě v roce 2015 vydělávalo hrubou mzdu pod 18 tis. Kč celých 28 % zaměstnanců, vloni jejich podíl poklesl na 24,5 %. Desetina si vydělala v roce 2016 méně než 13 tis. Kč, avšak rok předtím to bylo 12 %. Na druhé straně se meziročně zvýšil podíl zaměstnanců vydělávajících více než 40 tis. Kč z 13 na 14,7 %. Asi 1,3 % zaměstnanců si vloni vydělalo více než 100 tis. Kč měsíčně a jejich podíl se zvýšil zanedbatelně.
Tyto proměny mzdové distribuce jsou svázány s růstem minimální mzdy a zaručených mezd v kombinaci s růstem vyjednaných mezd a zvyšující se poptávkou právě po pracovních silách na níže- a středně kvalifikovaných pozicích. Podle statistik Úřadu práce ČR jsou nabízená volná pracovní místa klasifikována nejčastěji právě na pozice řemeslníků, řidičů, prodavačů apod.
Uzavírání mzdové distribuce odpovídá i fakt, že nejméně za poslední rok vzrostly mzdy u nejlépe placených manažerských profesí (+2,3 %), zatímco ve všech ostatních skupinách zaměstnání byl nárůst více než 4%. Nejvíce vzrostly platy zaměstnancům v ozbrojených silách (+11,5 %), když za předchozí období spíše stagnovaly – v souhrnu se za čtyři roky zvýšily pouze o 9,9 %. Druhý nejvyšší meziroční nárůst najdeme u pomocných dělníků (+6,7 %), výrazně se mzdy zvýšily též u technických profesí (+5,3 %).

Indexy průměrných mezd před a po krizovém roce 2008 v sekcích CZ-NACE*) (v %)

Indexy průměrných mezd před a po krizovém roce 2008 v sekcích CZ-NACE*) (v %)

V letech 2008–2016 došlo ke zpomalení růstu mezd

Úrovně mezd se velmi liší v jednotlivých odvětvích, proměny dlouhodobých trendů se však projevily i tam. Jestliže od začátku tisíciletí byl ve všech odvětvích patrný rychlý pokles mzdového růstu, pak nejvýrazněji se to projevilo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. V předkrizových letech 2000 až 2008 zde vzrostla průměrná mzda celkem o 92 %, ale v osmiletém období 2008 až 2016 již jen o 17 %. Obdobně v profesních, vědeckých a technických činnostech: před krizí se průměrná mzda zvýšila o 89 % a potom pouze o 13 %. Na třetím místě je peněžnictví a pojišťovnictví s 82% růstem před krizí a pak jen 10% navýšením. Všechna tato odvětví jsou charakteristická nadprůměrnými mzdami, které však výrazně zpomalují právě v posledním období. V energetice lze od roku 2010 hovořit již o stagnaci.

Podíl zaměstnanců pobírajících méně než 16 tis. Kč a více než 50 tis. Kč podle CZ-NACE (v %)

 

Podíl zaměstnanců pobírajících méně než 16 tis. Kč a více než 50 tis. Kč podle CZ-NACE (v %)

Méně se zpomalování růstu mezd dotýká informačních a komunikačních činností, které osm let před krizí vzrostly o 89 % a po ní o 20 %. Tak se toto odvětví takřka dotáhlo na peněžnictví a pojišťovnictví, pro které jsou typické vysoké mzdy. Vůbec nejméně se zpomalení dotklo ubytování, stravování a pohostinství, kde předkrizový nárůst o 66 % je jen o 40 p. b. nižší, než bylo pokrizových 26 %, přičemž nejvíce rostlo v posledních dvou letech. Toto odvětví má však stabilně nejnižší úroveň průměrné mzdy. Druhé odvětví s nejnižšími mzdami jsou administrativní a podpůrné činnosti, v nichž dominují zaměstnanci agentur práce – tam před krizí vzrostla průměrná mzda o minimálních 48 a po ní o 17 %.
Ve vývoji po roce 2008 najdeme nejrychlejší růst platů ve zdravotní a sociální péči, o 32 %, zatímco celkové mzdy vzrostly jen o 22 %, a naopak nejméně v těžbě a dobývání, o pouhých 7 %. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje zdaleka nejvíce zaměstnanců ze všech odvětví, stouply mzdy o nadprůměrných 28 %.
Přes různorodost indexů se pořadí odvětví mění jen velmi málo, v peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech jsou průměrné mzdy zhruba dvojnásobné než ve zbylých odvětvích. To se projevuje i v mzdových distribucích. V ubytování, stravování a pohostinství, kde jsou mzdy nejnižší, braly dvě třetiny zaměstnanců méně než 16 tis. Kč a v administrativních a podpůrných činnostech to byla téměř polovina (48 %). Na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech a v peněžnictví a pojišťovnictví pobírala více jak třetina zaměstnanců mzdy nad 50 tis. Kč.

Indexy průměrných mezd podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (v %)

Indexy průměrných mezd podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (v %)

Nejlépe a nejhůře odměňovaní zaměstnanci

Nejvyšší výdělky je třeba hledat ve specifické oblasti letového provozu a pak v manažerských profesích, kde značně záleží na oboru. Rozptyl mezd je však v těchto zaměstnáních velice vysoký, takže i když průměrná mzda nejvyšších představitelů společností přesáhla stotisícovou hranici, polovina jich brala méně než 56 823 Kč. Vysoce jsou ceněni řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací, výzkumu a vývoje, reklamy a styku s veřejností, lidských zdrojů, kde se výdělky většinou pohybovaly nad 55 tis. Kč. Nejhůře byli placeni manažeři v oblastech sociální péče, kultury a vzdělávání, ti měli platy zpravidla do 40 tis. Kč.
Druhou významnou oblastí vysokých výdělků byli odborníci v informačních a komunikačních technologiích. Vývojáři webu a multimédií, softwaru, systémoví analytici a specialisté v oblasti prodeje a nákupu ICT a v oblasti bezpečnosti dat měli mzdové mediány nad hranicí 50 tis. Kč. Jsou tedy odměňováni na úrovni nejvyšších státních úředníků.
Mezi typická nízkovýdělková zaměstnání i v roce 2016 patřily především méně kvalifikované profese: číšníci a servírky, pracovníci ostrahy, uklízeči, pouliční prodejci, pomocníci v kuchyni, dělníci v oblasti výstavby budov a pomocní nekvalifikovaní pracovníci ve službách. Tam nadpoloviční většina zaměstnanců vydělávala méně než 14 tis. Kč hrubého měsíčně.
K dalším méně placeným zaměstnáním však patřily i mnohé řemeslnické profese: švadleny, šičky a vyšívači se mzdovým mediánem 13 596 Kč, pekaři, cukráři a výrobci cukrovinek s 14 968 Kč anebo obsluha čerpacích stanic a mycích linek dopravních prostředků s 15 094 Kč. Obsluha strojů v prádelnách a čistírnách měla medián 15 281 Kč.
Velká část těchto nízkovýdělkových profesí je silně feminizovaná. S výjimkou kuchařů a servírek navíc ženy pobíraly mzdu nižší, než měli na stejném pracovním místě muži.

Autor: , ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Muži se vzdělávají kvůli kariéře, ženy kvůli svým zájmům

Ilustrativní foto

Valná většina žen i mužů se neformálního vzdělávání neúčastní. V případě žen je tato neúčast vyšší, nejmarkantnější je tento rozdíl mezi oběma pohlavími ve věku 25–34 let. Ženy se oproti mužům zapojují do ryze soukromě zaměřeného neformálního vzdělání, jež se netýká zaměstnání, ale jejich koníčků.

Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?

ilustrativní fotka

Průměrné mzdy se v pětiletém období 2012–2017 zvýšily o 17,7 %, reálně (po očištění o vliv inflace) vzrostly o 11,6 %. Přehledy podle socioekonomických kategorií ukazují, že více si polepšili poddůstojníci, řemeslníci a prodavačky, naopak slabý růst najdeme u manažerů všech úrovní, ale také u zaměstnanců ve službách zákazníkům.

V čem podnikají ženy a v čem zase muži

V posledních letech opanovaly podnikání v oblasti vzdělávání ženy. Informační a komunikační činnosti se podobně jako stavebnictví či doprava a skladování staly doménou sebezaměstnaných mužů. V dopravě a skladování podíl podnikajících žen vzrostl, kdežto v oblasti informačních a komunikačních činností vykázal klesající trend.

Platy zdravotníků stoupají

ilustrativní obrázek

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Kolik vydělávají sestry a porodní asistentky

ilustrativní fotka

Sestry a porodní asistentky, které pracují v organizacích za plat, jsou na tom lépe než jejich kolegyně pobírající mzdu. Medián jejich platů byl již v roce 2012 o 7 tis. Kč vyšší než medián v mzdové sféře. Tento rozdíl dosáhl v roce 2015 dokonce 8 tis. Kč.

Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?

Ilustrační foto

Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé. Právě tak jako u specialistů.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Ilustrační foto

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.