Šetření Životní podmínky domácností

VYDÁNÍ: 06/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy.

Národní verzi evropského výběrového šetření Životní podmínky domácností každoročně provádí národní statistický úřad ve většině zemí Evropy. V ČR je kaž­dý rok osloveno okolo 11 tis. domácností napříč všemi kraji. Harmonizované zjišťování je z hlediska metodologie mezinárodně srovnatelné. Nesmíme však opomenout, že je tato srovnatelnost limitovaná jak různými sociálními a daňovými systémy, tak odlišným vnímáním standardů životní úrovně obyvateli v jednotlivých zemích. Snad i proto by měly být vybrané indikátory životních podmínek posuzovány především v kontextu dané společnosti. Jedná se především o míru ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. ČR si dlouhodobě udržuje pozici mezi zeměmi s nejnižší hodnotou tohoto souhrnného indikátoru, což vyvolává dohady o příčinách. Důvod, proč je zde takto malý podíl osob vystavených alespoň jednomu ze tří sledovaných typů ohrožení, můžeme hledat v jednotlivých základních ukazatelích, jejichž hodnoty jsou taktéž jedny z nižších v rámci Evropy.
Na jedné straně stojí ukazatele materiální deprivace a nízké pracovní intenzity, které mají jednotné absolutní hranice pro všechny země. Hranice materiální deprivace je pro domácnost stanovena jako čtyři chybějící položky ze sledovaných devíti a limit pro nízkou pracovní intenzitu je odpracovat 20 % celkové kapacity času členů domácnosti v produktivním věku. Tyto ukazatele jsou pak díky totožné hranici jednoduše mezinárodně srovnatelné. Avšak i zde se může projevit určité zkreslení právě kvůli odlišné představě o životním standardu a kvůli vyšším nárokům na jednotlivé položky materiální deprivace v některých zemích.
Vedle toho stojí míra ohrožení příjmovou chudobou, která udává podíl osob, které žijí v domácnostech, jež svými příjmy nedosahují stanovené národní hranice. Tato hranice se pro každou zemi vypočítá zvlášť jako 60 % jejího mediánu ekvivalizovaných disponibilních příjmů domácností. Mezinárodní srovnání je pak ovlivněno národní relativizací této hranice. Dlouhodobě nízká úroveň této míry v ČR odráží skutečnost, že je zde malý rozdíl mezi osobami s nejnižšími příjmy a osobami s mediánovým příjmem, tedy takovým, na který nedosahuje právě polovina populace. To dokazují i nízké hodnoty ukazatelů měřících nerovnost příjmů českých domácností.
Běžně užívané mezinárodní srovnání míry ohrožení příjmovou chudobou ve skutečnosti srovnává příjmovou diferenciaci uvnitř jednotlivých zemí, nikoliv příjmovou diferenciaci mezi jednotlivými zeměmi. Pokud bychom uvažovali jednotnou evropskou hranici i pro tento ukazatel, potom by mezinárodní srovnání odráželo situaci domácností v kontextu celoevropského standardu. Ten by byl pro většinu zemí výrazně odlišný. Proto by tento koncept nebyl vypovídající pro sledování blahobytu v rámci jednotlivých zemí. Obecně tedy mezinárodní srovnání u všech uvedených národních statistik přináší vedle jedinečné možnosti porovnání také řadu požadavků na správnou interpretaci jednotlivých srovnávaných ukazatelů.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak české domácnosti vnímají svou finanční situaci?

ilustrativní fotka

Speciální modul posledního šetření Životní podmínky byl zaměřen na finanční situaci domácností. ČSÚ zjišťoval, zda má některý člen bankovní účet či jak domácnosti pravidelně spoří. Zkoumal i zadlužení a schopnost splácet včas půjčky.

Mezinárodní workshop o šetření v domácnostech

Mezinárodní workshop

Ve dnech 14. a 15. září se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil mezinárodní seminář o statistickém šetření v domácnostech EU-SILC, který pořádal Český statistický úřad ve spolupráci s Eurostatem a Fakultou informatiky a statistiky VŠE. Zúčastnili se ho odborníci z 37 evropských zemí, zástupci Eurostatu, zástupce Světové banky a odborníci z ČSÚ.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.

Lidé v regionech soudržnosti se potýkají s více typy ohrožení

Ilustrační foto

Dá se chudoba vyčíslit? Ano, například pomocí čtyř indikátorů. V Evropské unii se počítají za všechny členské země i za regiony soudržnosti NUTS2. V České republice se v období 2014 až 2016 potýkalo se dvěma a více typy ohrožení chudobou v průměru 4,9 % osob.

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Příjem domácnosti

ilustrativní fotka

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Šetření v domácnostech

ilustrační foto

Český statistický úřad provádí několik výběrových šetření v domácnostech, přičemž většina z nich je dána evropskou legislativou, a jedná se tedy o povinně zjišťované statistické ukazatele. Přesto je účast v těchto šetřeních pro české domácnosti dobrovolná.

Platí, co řekne respondent

Kateřina Vichová, DiS

Sešly jsme se na Velký pátek v jídelně Ústředí ČSÚ v Praze na Skalce. Děti měly prázdniny, proto Kateřina Vichová, tazatelka ČSÚ, přišla i se svou sedmiletou dcerkou. Zatímco jsme si spolu povídaly o její práci, dcera souhlasně pokyvovala hlavou.

Jak se měří materiální deprivace

ilustrativní fotka

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.

Sama s dětmi

ilustrativní fotka

Samoživitelkám v České republice se lehce nežije a ani nežilo. I když ve srovnání s relacemi v Evropské unii se zdá být jejich situace o něco příznivější.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.