Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

VYDÁNÍ: 07-08/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.

V mezinárodním srovnání výdaje na zdravotní péči v České republice z povinného zdravotního pojištění vysoce převýšily průměr zemí EU, který činil 42 %. Česká republika se řadí k zemím, jako jsou Nizozemsko, Francie a Německo, kde je systém zdravotnictví založený především na všeobecném zdravotním pojištění. Naopak nejnižších hodnot dosahují Španělsko (5 %), Portugalsko a Kypr (shodně 1 %), kde jsou výdaje na zdravotní péči založeny především na výdajích z veřejných rozpočtů a domácností.

Nemoci srdce a cév dominují

Nejvíce peněz vydávají dlouhodobě zdravotní pojišťovny na léčení nemocí srdce a cév. Sem spadají mimo jiné ischemické choroby srdeční (například infarkt myokardu, angina pectoris aj.) a cévní nemoci mozku (mrtvice), což jsou jak vysoce nákladná, tak relativně častá onemocnění.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR patří kardiovaskulární onemocnění k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku. V roce 2015 byly příčinou 42 % úmrtí mužů a 50 % úmrtí žen, celkem zapříčinily téměř 51 tis. případů úmrtí z celkového počtu 111 tis.
Na léčbu nemocí oběhové soustavy vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2015 celkem 27,1 mld. Kč.

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na jednoho pojištěnce podle věku a pohlaví v roce 2015

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na jednoho pojištěnce podle věku a pohlaví v roce 2015

Už pětina zemřelých umírá na rakovinu

Léčba onkologických onemocnění stála zdravotní pojišťovny téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka. Nárůst výdajů na onkologickou léčbu souvisí s možnostmi nových moderních léčebných i diagnostických metod, přístrojů a léčivých prostředků, a bohužel také se zvyšujícím se počtem nově hlášených onkologických onemocnění v populaci.
Nádorová onemocnění jsou stále druhou nejběžnější příčinou smrti po nemocech oběhové soustavy. Diagnostikována jsou u více než pětiny zemřelých. U mužů se týkají zejména plic, tlustého střeva a prostaty. U žen jsou zaznamenána nejčastější úmrtí v důsledku novotvarů plic, tlustého střeva, prsu a pohlavních orgánů.

Vývoj výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle diagnóz, 2010 a 2015 (v mld. Kč)

Vývoj výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v ČR podle diagnóz, 2010 a 2015 (v mld. Kč)

Nemoci pohybového ústrojí na vzestupu

Třetí nejnákladnější skupinou diagnóz byly nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, na jejichž léčbu bylo v roce 2015 vydáno 16,4 mld. Kč. Tato skupina onemocnění obsahuje přibližně dvě stovky diagnóz, ale nejčastěji se jedná o léčení bolestí zad, páteře, artrózy a zánětů kloubů. Právě výdaje na léčení nemocí pohybového ústrojí od roku 2010 vzrostly o více než polovinu, v absolutních číslech o 5,8 mld. Kč. V obou sledovaných letech tvořily zhruba 18 % všech případů pracovní neschopnosti. Tyto nemoci se vyznačují poměrně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která činila 67 dnů.

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce v ČR v roce  2015 podle pohlaví a diagnóz (v Kč)

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce v ČR v roce 2015 podle pohlaví a diagnóz (v Kč)

Výdaje na jednu pojištěnou ženu jsou vyšší

Pokud se zaměříme na průměrné výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz přepočtených na jednoho pojištěnce daného pohlaví, pak je zřejmá převaha výdajů na zdravotní péči o ženy u nemocí svalové a kosterní soustavy. Na jednu pojištěnou ženu bylo v tomto případě vydáno 1 919 Kč a za jednoho muže 1 224 Kč.
Opačně tomu je u onemocnění oběhového systému, kde na léčbu jednoho pojištěnce muže bylo vydáno 2 972 Kč a na jednu pojištěnou ženu 2 244 Kč.
Výdaje na léčení novotvarů jsou u mužů i žen zhruba stejné a dosahují průměrné výše 2 272 Kč na jednu pojištěnou osobu. Celkové průměrné výdaje na jednoho pojištěnce muže činily v roce 2015 21 677 Kč, v případě pojištěných žen pak dosáhly 23 326 Kč.
Z celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči připadlo v roce 2015 zhruba 47 % na péči o muže a 53 % na péči o ženy. Vyšší výdaje na zdravotní péči o muže, v porovnání s ženami, byly zaznamenány pouze ve věkových skupinách 0–14 a 55–69 let. V ostatních věkových skupinách tomu bylo naopak.
Zdravotní pojišťovny zaplatily nejvíce peněz za léčení mužů ve věkové skupině 65–69 let (14,9 mld. Kč) a žen ve věku 70–74 let (12,5 mld. Kč).

Kde najdete více údajů o výdajích na zdravotní péči

Více podrobnějších informací a dat o výdajích na zdravotní péči v České republice je uvedeno v publikaci Výsledky zdravotnických účtů ČR 2010–2015,
kterou vydal ČSÚ letos koncem května. Výdaje domácností na zdravotní péči vycházejí z předběžných údajů. Více ZDE.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Z webu ČSÚ doporučujeme: Zdravotnictví, pracovní neschopnost
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kuřáci žijí o 10 let méně

Kuřáci žijí o 10 let méně

Od 31. května platí v České republice tzv. protikuřácký zákon. Kolika lidí se dotýká, vypočítává Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Světový den mozku

Světový den mozku

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Kromě Skandinávie se dobrému zdraví ve vyšším věku těší také obyvatelé Středomoří. V členských státech EU mají muži ve věku nad 65 let naději strávit ve zdraví průměrně dalších 14,4 roku, ženy dokonce 15,8 roku. V ČR je tento průměr o něco nižší.

Pětina nákladů je za léky

Pětina nákladů je za léky

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Výdaje českých domácností vzrostly

Výdaje českých domácností vzrostly

Průměrná roční spotřební vydání české domácnosti vloni činila 125 947 Kč na osobu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 2,8 % více.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu

V šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťoval ČSÚ i přístup k službám, jako jsou péče o děti, vzdělávání, zdravotnictví a domácí péče. Představujeme výsledky tohoto šetření.

Jak se Češi objednávají k lékaři

Jak se Češi objednávají k lékaři

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Jen čtvrtina klientů domovů pro seniory nemá omezení mobility

Jen čtvrtina klientů domovů pro seniory nemá omezení mobility

Kapacita domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem představuje dvě třetiny celkového počtu lůžek všech pobytových sociálních služeb. Počet jejich klientů v roce 2015 již přesáhl hranici 50 tis. osob. Zhruba čtvrtina klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je trvale upoutána na lůžko.

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN se od roku 1990 podařilo za 25 let snížit počet zemřelých dětí mladších pěti let díky očkování z 12,6 mil. na polovinu. Přesto stále přibližně 1,5 mil. dětí ročně umírá ještě před dosažením věku jednoho roku na nemoci, kterým je možno zabránit očkováním.

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

S vyšším věkem se mnohdy pojí i zhoršení zdravotního stavu. Někteří senioři už nejsou schopni zvládat určité základní činnosti sami a jsou závislí na pomoci jiné osoby. Trvá-li tato situace dlouhodobě, mohou využít příspěvek na péči.