Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

VYDÁNÍ: 07-08/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

V České republice se v roce 2015 domácnosti podílely na zdravotní péči 14 %. Podobně tomu bylo také v Německu a Nizozemsku. Velmi významně se domácnosti zapojují do financování zdravotní péče na Kypru, kde se jednalo o celou polovinu veškerých výdajů na zdravotní péči. Vysoké spolupodílení mají domácnosti také v Bulharsku (46 %), Lotyšsku (39 %), Řecku (35 %) či v Litvě (31 %). Ze sledovaných zemí se nejméně podílejí na zdravotní péči domácnosti ve Francii (7 %).

Téměř čtvrtina výdajů šla na zubaře

V České republice domácnosti vydaly za zdravotní péči v roce 2015 téměř 50 mld. Kč. Lidé si sami hradili především léky. Ať už se jednalo o doplatky za medikamenty na předpis nebo volně prodejné léky či ostatní léčiva, stálo je to celkem 22,8 mld. Kč.
Z rodinného rozpočtu si připlatili více než 9 mld. Kč na stomatologická ošetření, přesněji řečeno za nestandardní lékařské úkony a materiály. V případě, že zubař nemá uzavřenou smlouvu se zdravotními pojišťovnami, jsou veškeré zákroky hrazené podle ceníku příslušného pracoviště.
Významnou roli ve výdajích domácností hrají výdaje na ambulantní péči. V roce 2015 zaplatily domácnosti 7,1 mld. Kč za léčebnou a rehabilitační péči. Tato kategorie zdravotní péče zahrnuje regulační poplatky za pohotovostní služby, poplatky za různá potvrzení nebo vstupní vyšetření do zaměstnání u praktického lékaře, platby za nadstandardní výkony, materiál a služby a v neposlední řadě kosmetické operace, služby dentálních hygie­nistek, nutričních terapeutů a další služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Výdaje domácností na zdravotní péči v zemích EU a EFTA v roce 2014 (v %)

Výdaje domácností na zdravotní péči v zemích EU a EFTA v roce 2014 (v %)

Regulační poplatky se měnily

V souladu se zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se změnil zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platili pacienti od počátku roku 2008 zdravotnickým zařízením čtyři druhy regulačních poplatků. Ty prošly v průběhu let významnými změnami.
V roce 2015, kdy zůstal v platnosti pouze devadesátikorunový regulační poplatek za využití lékařské a zubní pohotovosti, vydaly české domácnosti za tyto poplatky 192 mil. Kč. Mezi nejčastějšími důvody, proč lidé navštívili pohotovosti, byla poranění, dále pak otravy a popáleniny, nemoci dýchacích cest a onemocnění trávicí soustavy.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Světový den mozku

Světový den mozku

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Pětina nákladů je za léky

Pětina nákladů je za léky

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.

Tržby ve službách zrychlují

Tržby ve službách zrychlují

V 1. čtvrtletí 2017 se růst tržeb v zemích EU zrychlil. Vyšší meziroční tempo růstu bylo naposledy v předkrizovém roce 2008.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Na nikotinu jsou v ČR závislí více muži než ženy. Muži jsou také více ohroženi nadváhou z důvodu špatné životosprávy. Jejich naděje dožití je o 6 let nižší než u žen.

Evropští senioři se stát od státu liší

Evropští senioři se stát od státu liší

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Jak hodnotíme své zdraví

Jak hodnotíme své zdraví

Podle výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC), které každoročně provádí ČSÚ, hodnotí většina obyvatel České republiky svůj zdravotní stav spíše pozitivně. Starší lidé však vnímají své zdraví hůře než mladší osoby. Náctiletí k lékaři vyrazí zhruba jednou ročně. Lidé nad 75 let devětkrát častěji.

Domácnosti seniorů

Domácnosti seniorů

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.