Kuřáci žijí o 10 let méně

VYDÁNÍ: 07-08/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od 31. května platí v České republice tzv. protikuřácký zákon. Kolika lidí se dotýká, vypočítává Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Kolik lidí v České republice kouří?

Kolem dvou milionů, z toho je asi 250 tisíc mladších 18 let. Alespoň podle dat Státního zdravotního ústavu byla prevalence v populaci nad 15 let v uplynulých 10 letech stále kolem 30 procent. Od roku 2015 se pak snížila na 25 procent.

Jak vysoké je toto číslo ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie?

Pokud opravdu platí pětadvacetiprocentní prevalence kouření, jsme těsně pod průměrem Unie. Podle Eurobarometru z roku 2017 kouří v členských státech Unie 26 procent obyvatel, přičemž u mužů je to 30 procent a u žen 22 procent. Nejméně kuřáků je ve Velké Británii (17 %) a ve Švédsku (7 %). Mezi evropskými kuřáky převažují ti pravidelní. Nejméně jednou denně kouří 91 procent kuřáků. Poslední dobou však klesá nejenom počet kuřáků, ale i průměrná spotřeba cigaret, která nyní představuje 14 cigaret na osobu a den.

Které věkové a socioekonomické skupiny obyvatel kouří nejvíce?

Věk i socioekonomický status hrají v tomto směru důležitou roli. Ve věkové skupině 15 až 24 let kouří nejvíce osob, a to skoro třetina. Ve skupině osob ve věku 55 a více let kouří osmnáct procent. Více kouří lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním, nezaměstnaní a lidé z vyloučených komunit. Zhruba dvakrát víc než běžná populace kouří lidé, kteří jsou duševně nemocní, zhruba 60 až 80 procent. Kouření jim zkracuje život přibližně o dvacet let. Psychiatrická onemocnění, včetně deprese, kouření zhoršuje, kromě toho snižuje účinnost řady psychofarmak. Zvyšuje se také podíl kuřáků s mentálním onemocněním, ve Spojených státech nebo v Austrálii je to už více než jedna polovina kuřáků.

 

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.

Epidemiologii, prevenci a léčbě závislosti na tabáku se věnuje v České republice i na mezinárodní úrovni více než dvacet let. Vyučuje v Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde také vede Centrum pro závislé na tabáku.

Máte představu, kolik peněz utrácejí Češi za cigarety, tabák a například za alkohol?

Vloni obyvatelé České republiky utratili podle dat ČSÚ za tabák 94 miliard a za alkohol 78 miliard korun. Smutné na této skutečnosti je, že do kouření jsme investovali devětkrát víc než do vzdělávání – za vzdělání sebe a svých dětí to bylo jen něco málo přes 10 miliard.

Může stoupající či klesající počet kuřáků indikovat socioekonomické změny v rodině, případně v celé společnosti?

Nejspíš ano. Přestávají kouřit spíše muži a starší kuřáci, dále pak lidé s vyšším vzděláním i příjmem. Informace o negativním vlivu kouření na zdraví jsou dnes dostupnější. Významnou roli v tom hrají i obrázková varování. Řada kuřáků si například předtím vůbec neuvědomovala, že existuje souvislost mezi kouřením a slepotou. Zákon o nekuřáckých veřejných prostorách znamená nejen nekuřácké restaurace, ale méně se kouří také doma – kuřáci si všimli, že prostředí bez zápachu cigaretového dýmu je příjemné.

Znáte přesné číslo, kolik lidí v České republice zemře za rok na důsledky, a to i pasivního kouření?

U multifaktoriálně způsobených nemocí, jako jsou kardiovaskulární nebo onkologická onemocnění, nelze přesně určit podíl jednotlivých faktorů, neboť jich je celá řada. Proto také trvalo celého půl století, než lidstvo přišlo na to, jaké zničující dopady má kouření na zdraví. Sir Richard Doll, oxfordský profesor lékařské statistiky, v roce 1950 poprvé jasně prokázal, že kouření je opravdu podstatnou příčinou rakoviny plic. Vzrůstající výskyt rakoviny plic u mužů ve 40. letech 20. století – ženy tehdy ještě dostatečně dlouho nekouřily – přičítal výfukovým plynům. Podle něj byli automobily ohroženi právě muži, kteří se kolem nich pohybovali a kteří také asfaltovali silnice. Jeho rozsáhlá popisná studie o pa­cientech s rakovinou plic však souvislost s auty vůbec nepotvrdila. Naopak ukázala, že důvodem smrtelného onemocnění bylo kouření cigaret.

Jaká na to byla reakce veřejnosti?

Žádná, nikdo mu nevěřil. Do té doby se epidemiologie zabývala jen infekčními nemocemi. V rámci dosud nejdelší prospektivní epidemiologické studie na světě Doll v letech 1951–2001 sledoval populaci téměř 40 tisíc britských lékařů. Výsledky potvrdily, že kouření zkracuje lidem život, a to v průměru o 10 let. Na jeho práci pak navázal jeho žák profesor sir Richard Peto. Ten spočítal mortalitu způsobenou kouřením pro většinu zemí, a to včetně České republiky. Podle dat z roku 2010 je u nás kouření příčinou 15,5 tisíce úmrtí ročně, z toho 1,5 až 3 tisíce lidí umírá v důsledku pasivního kouření.

Co to společnost stojí?

To, že se v daném státě prodávají cigarety, není výhodné pro žádnou zemi. Podle odhadů WHO vycházejí náklady v našem regionu na 1,8 procenta hrubého domácího produktu, což je zhruba 118 miliard ročně. Při dvou milionech kuřáků tedy každý z nich přijde stát na 59 tisíc korun ročně. Zdravotní péče přitom tvoří jen část nákladů, něco kolem 40 miliard. Kouření je příčinou asi 30 procent onkologických onemocnění, asi 15 procent kardiovaskulárních a zhruba 80 procent chronických plicních nemocí.

Jaká je reálná cena cigaret v poměru k průměrnému platu?

V porovnání se stavem před 20 lety je u nás zhruba poloviční. Za průměrný plat si dnes koupíte téměř dvakrát tolik krabiček cigaret než tehdy.

Přesto se tvrdí, že cena cigaret je u nás vysoká.

Vysoká cena cigaret daná daní je nejvýznamnější jednotlivé preventivní opatření proti nepřenosným nemocem. Jedná se o nejvýznamnější opatření a nejúčinnější prevenci kouření. Na cenu jsou citliví ti, kdo ještě nejsou závislí, tedy hlavně děti. Však proto je o tabákové daně takový boj. Česká republika má jen minimální daň požadovanou Evropskou unií, navíc jen určenou v procentech prodejní ceny, což v případě laciných cigaret nestačí. Potřebovali bychom pevnou částku, která by rostla rychleji než inflace. A co je také podstatné: za méně prodaných cigaret s vyšší daní by stát vybral více peněz. Tento trend lze vysledovat i zpětně. S rostoucí cenou cigaret klesala jejich spotřeba, ale rostl příjem státu. Aby byly cigarety stejně dostupné jako před dvaceti lety, musela by krabička stát více než sto padesát korun. Skokově se cena jistě zvyšovat nedá, navíc je třeba komplexního přístupu, například podpora léčby závislosti na tabáku. Ale cena kolem 300 korun za krabičku není nic nereálného, v Austrálii za ni zaplatíte v přepočtu na naši měnu přes 400 korun.

Je kouření zlozvyk nebo nemoc?

Nemoc, jmenuje se poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku, diagnóza F17.

Dá se léčit? Jak?

Ano, účinná léčba existuje. Zahrnuje psychobehaviorální intervenci a léky k potlačení abstinenčních příznaků. Každý zdravotník by měl při kontaktu s kuřákem alespoň krátce intervenovat. Intenzivní léčba by měla být dostupná pro všechny, kdo ji potřebují. Kontakty na čtyřicet center pro závislé na tabáku, asi sto padesát lékáren poskytujících poradenství a více než dvě stě vyškolených ambulantních lékařů jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz, kde je umístěn i popis dvouhodinové intervence. Odtud si lze zdarma stáhnout aplikaci QUITNOW!, která je v češtině a pomohla už více než třiceti pěti tisícům kuřáků v České republice.

Kolik kuřáků se ročně vyléčí?

Pokud to kuřáci zkoušejí bez pomoci, po roce nekouří čtyři až pět osob ze sta. Intenzivní léčba je desetkrát účinnější. Pokud pacienti užívají léky šest měsíců, pak je to dokonce kolem sedmdesáti procent.

Máte informace o tom, že vapování, elektronické cigarety a zahřívaný tabák, snížilo zdravotní rizika kouření, a to i pasivního?

Určitě ano. Odhaduje se, že je alespoň o devadesát pět procent méně rizikové než kouření. Kuřáci kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli zplodinám spalování, tabákový kouř obsahuje tisíce chemikálií. Pokud někdo nedokáže přestat užívat nikotin, je pro něj méně rizikové, když ho dostane bez spalování tabáku.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Světový den mozku

Světový den mozku

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Pětina nákladů je za léky

Pětina nákladů je za léky

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Spotřeba cigaret se zvyšuje

Spotřeba cigaret se zvyšuje

Příčinou rostoucí spotřeby cigaret v letech 2014 a 2015 je zlepšující se ekonomická situace obyvatel České republiky.

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.