Naděje dožití při narození není ve všech krajích stejná

VYDÁNÍ: 07-08/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ačkoli se může zdát, že velkoměsto neprospívá zdraví svých obyvatel, opak je pravdou. Ze všech krajů České republiky byla v uplynulých dvou letech nejvyšší naděje dožití při narození mužů i žen právě v hlavním městě Praze.

Nejvyšší naděje dožití při narození v letech 2015–2016 byla patrná v případě mužů v hl. m. Praze (78,02 roku). Pak následovaly Kraj Vysočina (77,18 roku) a Královéhradecký kraj (76,96 roku). Na opačné straně žebříčku se nacházely kraje Ústecký (73,98 roku), Moravskoslezský (74,41 roku) a Karlovarský (74,42 roku). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší hodnotou naděje dožití tak v letech 2015–2016 dosáhl v případě mužů 4,04 roků. O něco menší rozdíl byl patrný u žen, dosáhl 3,22 roku. Nejvyšší naděje dožití byla zaznamenána u žen žijících v Praze (82,69 roku), za nimiž následovaly ženy z kraje Jihomoravského (82,64 roku) a z Kraje Vysočina (82,44 roku). Na opačné straně se umístily kraje Ústecký (79,47 roku), Karlovarský (80,72 roku) a Moravskoslezský (81,17 roku).

Mezi ženami a muži jsou nejmenší rozdíly v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji

Mezikrajské rozdíly jsou patrné také při porovnání naděje dožití při narození u mužů a u žen. V důsledku biologických odlišností je ve vyspělých společnostech střední délka života žen oproti mužům vždy vyšší. Největší rozdíl ve prospěch žen byl zaznamenán v krajích Moravskoslezském (6,76 roku) a Zlínském (6,71 roku), naopak nejmenší v hl. m. Praze (4,67 roku) a Středočeském kraji (5,10 roku).

Naděje dožití žen při narození v krajích ČR v letech 2015–2016

Naděje dožití žen při narození v krajích ČR v letech 2015–2016

Zajímavý je hlubší pohled do minulosti. Celkově se za období mezi lety 2000–2001 a 2015–2016 rozdíly v naději dožití mužů a žen ve všech krajích, s výjimkou Pardubického (o 0,02 roku), snížily, a to nejvíce ve Středočeském kraji (o 1,27 roku). Přitom ještě v letech 2000–2001 se pohybovaly v rozmezí 5,49 roku (v hl. m. Praze) a 7,55 roku (v Moravskoslezském kraji).
Zatímco v celé ČR se mezi lety 2000–2001 a 2015–2016 naděje dožití při narození u mužů v průměru zvýšila o 4,16 roku, z mezikrajského pohledu se nejednalo o rovnoměrný jev. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u krajů Libereckého a Středočeského (v obou případech o 4,93 roku) a hl. m. Prahy (o 4,56 roku), nejnižší pak byl v krajích Jihočeském (o 3,69 roku), Pardubickém (o 3,77 roku) a Karlovarském (o 3,82 roku).

Naděje dožití mužů při narození v krajích ČR v letech 2015–2016

Naděje dožití mužů při narození v krajích ČR v letech 2015–2016

 

V případě žen byl v porovnání s muži nárůst naděje dožití při narození mezi roky 2000–2001 a 2015–2016 nepatrně nižší. Během tohoto období se v celé republice zvýšila střední délka života v průměru o 3,37 roku. Nejvyšší nárůst byl zachycen v krajích Libereckém (o 3,96 roku) a Karlovarském (o 3,82 roku) a v Kraji Vysočina (o 3,80 roku). Na druhém konci se umístily kraje Ústecký (2,97 roku), Olomoucký (3,00 roku) a Jihočeský (3,23 roku).

Pořadí krajů není neměnné

Z pohledu pořadí jednotlivých krajů si během sledovaného období 2000–2001 a 2015–2016 v případě naděje dožití při narození u mužů udrželo hl. m. Praha po celé období nejlepší pozici. K výraznému zlepšení došlo u krajů Středočeského (o čtyři místa) a Libereckého (o tři místa). Nejcitelnější propad byl naopak zaznamenán u krajů Jihočeského a Pardubického. Oba kraje se propadly o čtyři pozice.
U žen došlo k nejcitelnějšímu zlepšení v krajích Libereckém (posun o čtyři místa) a Pardubickém (o tři místa). Největší propad je patrný naopak u krajů Olomouckého a Královéhradeckého (v obou krajích o tři pozice). Na posledních pozicích mezikrajského žebříčku se po celé období umísťovaly kraje Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský.

Z webu ČSÚ doporučujeme: Zdravotnictví, pracovní neschopnost
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Světový den mozku

Světový den mozku

Neurologická onemocnění jsou často podceňována. Skutečnost, že péče o pacienty s těmito onemocněními je nedostatečně financována, je komunikována při příležitosti Světového dne mozku.

Kuřáci žijí o 10 let méně

Kuřáci žijí o 10 let méně

Od 31. května platí v České republice tzv. protikuřácký zákon. Kolika lidí se dotýká, vypočítává Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Kromě Skandinávie se dobrému zdraví ve vyšším věku těší také obyvatelé Středomoří. V členských státech EU mají muži ve věku nad 65 let naději strávit ve zdraví průměrně dalších 14,4 roku, ženy dokonce 15,8 roku. V ČR je tento průměr o něco nižší.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Pětina nákladů je za léky

Pětina nákladů je za léky

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Diagnózy a pohlaví ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny vydaly v roce 2015 na zdravotní péči 234,7 mld. Kč, tedy 65,6 % z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR. Na léčbu nemocí oběhové soustavy šlo celkem 27,1 mld. Kč. Léčba onkologických onemocnění stála téměř 24 mld. Kč, což je zatím historicky nejvyšší částka.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Jak se Češi objednávají k lékaři

Jak se Češi objednávají k lékaři

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Muži více kouří, mají nadváhu a umírají dříve

Na nikotinu jsou v ČR závislí více muži než ženy. Muži jsou také více ohroženi nadváhou z důvodu špatné životosprávy. Jejich naděje dožití je o 6 let nižší než u žen.

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

Jak často obyvatelé EU navštěvují lékaře

Ve většině států Unie navštívili obyvatelé lékaře 4krát až 9krát ročně. V roce 2014 zašli k lékaři obyvatelé Kypru či Švédska v průměru méně než třikrát, zatímco na Slovensku či v Maďarsku šel každý k lékaři více než 11krát za rok.