Evropská unie si posvítila na energetiku

VYDÁNÍ: 09/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Eurostat vydal průvodce statistikou energetiky, který mapuje toky energie v zemích EU. Jak je na tom s energetickou závislostí ČR, uvádí následující analýza ČSÚ.

Nejen státy Evropské unie produkují energii z různých zdrojů. Převládající zdroj energie v každé zemi je určen mnoha faktory, zejména disponibilitou přírodními zdroji, politikou a polohou země. Podle Eurostatu pocházelo v roce 2015 nejvíce primární energie z jaderného paliva (28,9 %) a z obnovitelných zdrojů (26,7 %), méně pak bylo obsaženo v tuhých palivech (18,9 %), zemním plynu (14,1 %) a ropě (9,8 %). Zbytek energie (1,7 %) byl vyroben z jiných zdrojů, například energetickým využitím odpadu. V České republice, která těží hnědé i černé uhlí, bylo nejvíce vyprodukované energie obsaženo v tuhých palivech (58,6 %). Následovala jaderná energie (24,2 %) a energie z obnovitelných zdrojů (14,9 %).

Energetická závislost Česka je relativně nízká

Evropská unie je závislá na dovozu paliv, především ropy a zemního plynu. V roce 2015 její energetická závislost činila 54 % (tj. podíl salda zahraničního obchodu se státy mimo EU na celkové spotřebě a skladování). Česká republika je s 32 % šestou nejméně závislou zemí Evropské unie. Nejméně závislé jsou Estonsko, Dánsko a Rumunsko, naopak nejzávislejší na dovozu (přes 95 % spotřeby energie) jsou Kypr, Malta a Lucembursko.
Ještě před deseti lety se celková spotřeba energie zemí Evropské unie blížila 55 tis. petajoulů (PJ). Ke skokovému poklesu spotřeby došlo v roce 2009, a to kvůli snížení průmyslové produkce v důsledku globální ekonomické krize. Meziroční propad tehdy činil 5,9 %, v Česku byl propad jen o málo nižší.
V posledních letech pokračoval pokles spotřeby energií jak v Evropské unii, tak v České republice. Mezi hlavní příčiny snížené spotřeby patřily přesun energeticky náročných odvětví (například výroby oceli) mimo Evropskou unii a opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
V letech 2014 a 2015 dosáhla spotřeba energií na tak nízkou úroveň, na které byla osmadvacítka naposledy před dvaceti lety.
V roce 2015 činila spotřeba energie v Evropské unii 49,4 tis. PJ. Podobný vývoj je patrný i v Česku, kde dosáhla 1,1 tis. PJ, což bylo 2,3 % spotřeby Unie.

Šetření o spotřebě energií v domácnostech v ČR

První šetření se uskutečnilo v roce 1997, druhé v roce 2004 a poslední – ENERGO2015 skončilo 15. ledna 2016. Jeho cílem bylo získat aktuální údaje o spotřebě paliv a energií v domácnostech podle účelu použití na konkrétní činnost, o energetické účinnosti vybraných spotřebičů a o spotřebě obnovitelných druhů energie. Více ZDE.

Ropné produkty tvoří většinu spotřeby

Největší podíl na konečné spotřebě energií v Evropské unii mají ropné produkty (nafta, motorový benzin aj.). V roce 2015 tvořily 39,6 % spotřeby. Následoval zemní plyn (21,8 %), elektřina (21,7 %) a přímé využití obnovitelných zdrojů, například palivového dřeva a bioplynu pro výrobu tepla (8,0 %). Skutečné využití obnovitelných zdrojů bylo ještě o trochu vyšší, protože výrobu elektřiny ve vodních, větrných a fotovoltaických elektrárnách zahrnul Eurostat do kolonky výroba elektřiny. Strukturu spotřeby doplnily tuhá fosilní paliva (4,3 %), nakupované teplo (4,2 %) a ostatní zdroje (0,4 %).

Energetická závislost zemí EU v roce 2015 (v %)

Energetická závislost zemí EU v roce 2015 (v %)

V České republice tvořily ropné produkty jen 27,6 % konečné spotřeby (4. nejnižší podíl v EU). Na Kypru, který v tomto směru Unii „vévodí“ tvořily přes 70 %. Zemní plyn je doménou Nizozemska (přes 35 %), zatímco Česko patří k evropskému průměru (22,4 %). Průměrný je i podíl elektrické energie v ČR (19,4 %). Zde má primát Švédsko, kde podíl elektrické energie tvoří téměř 34 % spotřeby.
Ostře sledované je zejména zastoupení obnovitelných zdrojů energie. Jejich podíl v Česku činil 11,3 %, proto se zatím nemůže rovnat zemím, které již přesáhly hranici 20 %, tj. Lotyšsku, Finsku a Švédsku. Pro střední Evropu je typická vyšší spotřeba tuhých paliv, větší podíl na konečné spotřebě energií než v Česku (9,6 %) mají pouze v Polsku a na Slovensku.
Z pohledu konečné spotřeby energie v EU podle ekonomického sektoru byl energeticky nejnáročnějším sektor dopravy, na který v roce 2015 připadalo 33,1 % energie. Silniční doprava tvořila 82 % spotřeby v dopravě. Na konečné spotřebě se dále podílely domácnosti (25,4 %), průmysl (25,3 %), služby (13,6 %) a zemědělství a lesnictví (2,2 %).
Česká republika je tradičně průmyslovou zemí, což zde bylo znát i na energetické náročnosti. V průmyslu se u nás spotřebovalo 30,9 % energií, v domácnostech 25,1 % a v dopravě pouze 24,3 %. Podprůměrná byla spotřeba v sektoru služeb (10,7 %) a průměrná v zemědělství a lesnictví (2,3 %).

Výroba elektřiny v EU podle zdroje (v %)

Výroba elektřiny v EU podle zdroje (v %)

Třetina elektřiny je z obnovitelných zdrojů

V roce 2015 přesáhla výroba elektrické energie v Evropské unii 3 072 tis. GWh. K výrobě bylo ve většině zemí včetně Česka využito spalování paliv. Celkem bylo takto vyrobeno 48,1 % evropské elektřiny. Jen 6 % z celkové výroby elektřiny pocházelo ze spalování biopaliv. To je typické hlavně pro státy severní Evropy (Finsko, Dánsko, pobaltské státy). Jaderná energie byla zdrojem pro 26,4 % výroby elektřiny. Převažujícím zdrojem se stala v Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku a také ve Francii, kde její podíl činil přes 76 %. Vodní elektrárny jsou v kontextu Evropské unie sice méně významné (11,9 % výroby elektřiny), ale v Rakousku, Chorvatsku, Lucembursku a Švédsku byly převažujícím zdrojem elektřiny. Atypické je Dánsko, v němž polovina produkce pocházela z větrné energie. V EU podíl větrné energie činil 9,7 %, menší význam pak měla už jen solární energie (3,5 %) a ostatní energie (0,4 %). Z obnovitelných zdrojů pocházelo celkově 31 % elektrické energie.
V ČR má hlavní podíl elektřina vyrobená spalováním paliv (59,4 %) a z jaderné energie (32,9 %). Elektřina z vodních, solárních a větrných elektráren tvoří dohromady 7,6 %. Vyššímu podílu brání nevhodné přírodní podmínky. Více ZDE.

Vývoj energetické závislosti 1990 až 2015 (v %)

Vývoj energetické závislosti 1990 až 2015 (v %)

Autor: , oddělení statistiky energetiky
Z webu ČSÚ doporučujeme: Průmysl, energetika
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Energetika toho o domácnostech moc neví

Energetika toho o domácnostech moc neví

Jakub Vít je ředitelem Národního centra energetických úspor. Tato nezisková organizace vznikla z iniciativy Svazu měst a obcí, Hospodářské komory ČR a soukromého sektoru – energetických společností v roce 2016. „Hlavním úkolem bylo napomoci státu plnit poslední závazek energetickoklimatické politiky EU, a to je energetická účinnost,“ říká odborník na energetiku, který již netrpělivě vyhlíží publikování výsledků šetření Energo 2015.

K situaci na energetickém trhu

K situaci na energetickém trhu

Energetický systém v České republice poskytuje v současnosti spolehlivé, stabilní a dostupné služby všem sektorům české ekonomiky. Dnes stojí před řadou otázek. Některá jejich řešení už za sebou mají určitý vývoj. Jiná vyplývají z rychlého technického a technologického vývoje v oboru. Po havárii v japonské Fukušimě a následném

Šetření ENERGO 2015 zahájeno

Šetření ENERGO 2015 zahájeno

Energetika je jedním z průmyslových odvětví. Zabývá se činnostmi spojenými s těžbou energetických surovin a jejich zpracováním, výrobou dalších paliv a energií, jejich distribucí k zákazníkům až po jejich konečnou spotřebu.

Díky jádru svítí každá třetí žárovka

Díky jádru svítí  každá třetí žárovka

Na vysoké škole statistiku upřímně nenáviděla. Jenže jaderné obory, které jsou její doménou, se bez ní neobejdou. „Krok po kroku jsem naznala, jak užitečný nástroj to je. A statistika mne začala i bavit,“ přiznala v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky. Její další odpovědi se už týkají naší energetické soběstačnosti.