Nespojujme nespojitelné

VYDÁNÍ: 09/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.
V principu by se spojnicové grafy měly používat (jak už sám jejich název napovídá) pro takové časové řady ukazatelů, kdy hodnota jednoho měření (v daném okamžiku) bezprostředně souvisí s druhou hodnotou (v následujícím okamžiku). Například průběžné měření teploty vzduchu, vteřinu po vteřině nebo počet obyvatel na daném místě v každém okamžiku. Taková „bodová“ měření v  určitém momentu však nejsou v případě sociálních a ekonomických statistik příliš častá a obvykle se spíše setkáváme s „intervalovým“ měřením/odhadem za určité období. Pro tyto intervalové (tokové) ukazatele jsou sice vhodnější sloupcové grafy, ale řekněme, že lze přimhouřit oči a používat i liniové (jako v grafu 1).
Zcela jinou otázkou je ale používání spojnicových grafů v případě zobrazení tempa růstu/poklesu v čase (například u meziročních indexů). V takových situacích není spojnicový graf příliš vhodný, neboť časová řada temp růstu nebývá spojitá. Proč? Jednotlivá tempa růstu (po sobě jdoucích obdobích) spolu totiž v podstatě nesouvisí. Tato chyba je patrná z grafu 2: Meziroční tempo růstu počtu hostů ve 2. čtvrtletí 2017 (14 %) je výsledkem porovnání počtu hostů ve 2. čtvrtletí 2017 s počtem hostů ve 2. čtvrtletím 2016. Předchozí meziroční tempo růstu, tj. za 1. čtvrtletí 2017 (11 %), ale vychází z porovnání počtu hostů v 1. čtvrtletí 2017 a 1. čtvrtletí 2016. Neexistuje tedy přímá souvislost mezi tempem růstu za 1. čtvrtletí 2017 a za 2. čtvrtletí 2017, neboť se vždy jedná o zcela jiné hosty za zcela jiná období. Proto by ani mezi hodnotami 11 % a 14 % neměla být zobrazena spojnice (tj. čára spojující oba body). Vhodnější je používat sloupcový graf (graf 3).
Velkou chybou je používat spojnicové grafy v případech, kdy se očividně nejedná o časovou řadu nebo když jsou ukazatele nespojité (diskrétní). Liniový graf nelze použít pro hodnoty, které nemají časovou, ani věcnou souvislost. Podívejme se na graf 4. Zobrazuje hustotu obyvatelstva ve vybraných zemích. Jejich hodnoty jsou vzájemně propojeny linkou, přestože spolu nijak nesouvisejí. Těžko si představit, že by hustota obyvatelstva v Bulharsku souvisela s hustotou obyvatelstva v Česku. Liniový graf proto nelze použít. Zde platí jednoduchá rada: pokud můžeme na horizontální ose x libovolně měnit pořadí, pak je spojnicový graf nevhodný. Místo něj použijme grafy bodové (graf  5) nebo sloupcové (graf 6).

Příklady špatného použití liniového grafu

Příklady špatného použití koláčového grafu

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Trable s „koláči“

Trable s „koláči“

Koláčové grafy jsou jedním z nejlepších způsobů, jak znázornit strukturu celku. „Koláče“ se používají jako dobrá pomůcka k vysvětlení polovin, třetin, čtvrtin…, podílů…, procent. Intuitivně každý chápe, že jeden celý koláč je jeden celek. Že představuje 100 % a lze ho rozdělit na různě velké dílky, z nichž lze sestavit zase jen jeden koláč (pokud někdo kousek nesní). Občas se však stává, že se při prezentaci údajů používají koláčové grafy nevhodně, nebo dokonce nesprávně. Uveďme tři příklady.

Měřítko u sloupcových grafů

Měřítko u sloupcových grafů

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Zdánlivé slovíčkaření: odhady, predikce a měření

Zdánlivé slovíčkaření:  odhady, predikce a měření

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Adekvační problém v ekonomické  či sociální statistice

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

Rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient

O tom, že průměrná mzda neznamená, že polovina lidí bere podprůměrnou mzdu a polovina nadprůměrnou, jsme hovořili již dříve.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

Meziroční a průměrná roční míra inflace

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.