Platy zdravotníků stoupají

Od letošního ledna se o 10 % zvýšily tabulkové platy lékařů i sester. Od července náleží sestrám ve směnném provozu příplatek 2 tis. Kč. Analýza ČSÚ představuje, jak rostly jejich výdělky do roku 2016 a jak se liší v zařízeních odměňujících platem nebo mzdou.

Od roku 2012 do roku 2016 vzrostl medián výdělku lékařů-zaměstnanců o 5 tis. Kč. K největšímu nárůstu (o 3 tis. Kč) došlo mezi roky 2014 a 2015. Celkově se jedná o zvýšení o 10,9 %. Z hlediska průměrného nárůstu výdělku je ovšem velký rozdíl, zda jde o lékaře odměňovaného platem nebo mzdou.

Rozdíl mezi mediánem mezd a platů se zvyšuje

Lékaři pracující za plat zaměstnaní většinou v organizacích přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví, jako jsou fakultní nemocnice či specializované ústavy, nebo v příspěvkových organizacích krajů, si mezi roky 2012 a 2016 přilepšili k měsíčnímu platu o více než 12 tis. Kč, tedy o 23,3 %. Naproti tomu medián mzdy lékařů zaměstnaných v soukromých nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, nejčastěji akciových společnostech nebo s. r. o., se v tomto období zvýšil o necelých 1 500 Kč, což představuje nárůst o 3,6 %. Rozdíl mezi mediánem mezd a mediánem platů lékařů se tak neustále zvyšuje. Přitom mezi lékaři-zaměstnanci je jich asi 40 % odměňováno platem a 60 % mzdou. Zde je na místě zmínit, že celkový medián měsíčních mezd a platů zaměstnanců u všech profesí vzrostl do roku 2016 o necelé 3 tis. Kč, což činí nárůst o 13,4 % oproti roku 2012.

Vývoj mediánu mezd a platů lékařů v letech 2012 až 2016 (v Kč)

Vývoj mediánu mezd a platů lékařů v letech 2012 až 2016 (v Kč)

Nejmarkantnější bylo zvýšení výdělků u lékařů ve věku 30 až 34 let, u kterých medián vzrostl o více než 7 tis. Kč. V ostatních věkových skupinách došlo k navýšení mediánu o 4 až 5 tis. Kč. Relativně se nejvíce zvýšily výdělky v mladších věkových skupinách lékařů do 34 let, u nichž je obecně medián mezd a platů nižší. Zatímco u mladších lékařů do 34 let stoupl medián výdělku zaměstnanců jak v platové, tak i v mzdové sféře (přestože v platové sféře téměř dvojnásobně), u lékařů nad 35 let už jde celkový nárůst na vrub pouze zaměstnancům v platové sféře. Pro lékaře ve věkových skupinách nad 35 let zaměstnané ve mzdové sféře se od roku 2012 medián mzdy prakticky nezměnil a ve skupině 45 až 54letých dokonce mírně poklesl.

Medián výdělku lékařů podle pohlaví a věku v roce 2016 (v Kč)

Medián výdělku lékařů podle pohlaví a věku v roce 2016 (v Kč)

Doktorky berou méně než doktoři

České ženy jsou obecně hůře placené než muži a nejinak je tomu mezi lékaři. Zatímco medián výdělku mužů-lékařů se v roce 2016 blížil 60 tis. Kč měsíčně, pro ženy-lékařky to bylo jen něco přes 45 tis. Kč. Oproti situaci z roku 2012 rozdíl mezi mediánovými výdělky lékařů a lékařek mírně vzrostl. K této nerovnosti může přispívat mnoho vlivů jako například vyšší zastoupení mužů mezi přednosty klinik, primáři a vedoucími lékaři, kteří berou více než řadoví lékaři. Je nutné si uvědomit, že výše mediánu zahrnuje celkový hrubý výdělek včetně všech příplatků za přesčasové hodiny, noční a víkendové služby. U mužů-lékařů je možné očekávat, že odpracují v průměru více přesčasových hodin než ženy-lékařky. Častěji také slouží v noci a o svátcích.
Přestože od roku 2012 vzrostl medián výdělku lékařům i lékařkám, u mužů byl tento nárůst výrazně vyšší. U obou pohlaví došlo od roku 2012 k podstatnému nárůstu především v platové sféře (o 25,0 % u mužů a 22,6 % u žen), kdežto růst mediánu výdělku v mzdové sféře byl u mužů-lékařů jen velmi nepatrný (2,5 %). Ženám-lékařkám pracujícím v mzdové sféře mediánová mzda dokonce o 4,7 % klesla.

Medián výdělku všeobecných sester a porodních asistentek v krajích ČR v roce 2016 (v Kč)

Medián výdělku všeobecných sester a porodních asistentek v krajích ČR v roce 2016 (v Kč)

Mediánové platy sester stouply skoro o pětinu

Medián mezd a platů všeobecných sester a porodních asistentek se mezi roky 2012 a 2016 zvýšil o necelé 4 tis. Kč, což představuje nárůst o 16,1 %. Také u této profese rostl výdělek rychleji sestrám zaměstnaným v organizacích odměňujících platem, tedy především zaměstnankyním fakultních nemocnic, specializovaných ústavů zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví a příspěvkových organizací krajů. Mediánové platy sester v těchto zařízeních stouply o 5 tis. Kč, tedy o 18,0 %. Jejich kolegyním pracujícím v mzdové sféře (nejčastěji soukromá zařízení, akciové společnosti a s. r. o.) vzrostla mediánová mzda o 3 tis. Kč, čili o 14,6 %. Rozdíl mezi mediánem výdělků sester a porodních asistentek v mzdové a platové sféře, který byl v roce 2012 přes 7 tis. Kč, v roce 2016 převýšil již 9 tis. Kč.
K nárůstu mediánu mezd a platů docházelo ve všech věkových skupinách všeobecných sester a porodních asis­tentek. Zatímco u sester odměňovaných podle platových tabulek (které ve svých stupních zohledňují dobu dosažené praxe) docházelo k největšímu nárůstu mediánového platu o více než 5 tis. Kč u starších sester nad 45 let, medián výdělku v mzdové sféře naopak nejvíce stoupl všeobecným sestrám ve věkové skupině 30 až 34 let, a to o 4 tis. Kč. V této věkové skupině byly obecně výdělky sester pracujících v mzdové sféře nejvyšší a pouze v této jedné věkové skupině přesáhl absolutní nárůst mediánu mzdy výši absolutního nárůstu mediánu platu. Ve všech ostatních věkových skupinách si o více peněz polepšily sestry pracující za plat.

Vývoj mediánu mezd a platů všeobecných sester a porodních asistentek v letech 2012 až 2016 (v Kč)

Vývoj mediánu mezd a platů všeobecných sester a porodních asistentek v letech 2012 až 2016 (v Kč)

Nejlépe placené jsou sestry v Praze a Plzeňském kraji

Kraji, kde si zdravotní sestry a porodní asistentky vydělají nejvíce a medián jejich mezd a platů dosahuje bezmála 32 tis. Kč, jsou hlavní město Praha a Plzeňský kraj. S jistým odstupem pak následují kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Jihomoravský, ve kterých se medián výdělku sester pohybuje mezi 28 a 30 tis. Kč. Naopak výdělky nižší než 25 tis. Kč mají sestry a porodní asistentky ve krajích Zlínském a Pardubickém. Méně než 26 tis. Kč činí mediánová výše výdělku sester také v krajích Karlovarském a Libereckém. Toto rozložení do značné míry souvisí s územní infrastrukturou fakultních nemocnic, specializovaných ústavů a dalších zdravotnických zařízení přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví či příspěvkových organizací krajů, které své zaměstnance odměňují platem.

Více informací na www.czso.cz

Zdravotnictví, pracovní neschopnost