První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

VYDÁNÍ: 09/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrný věk prvorodiček v EU v roce 2015 byl 29 let. V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.

Nejčastěji se ženy v zemích EU stávají matkami mezi 20. a 30. narozeninami. V tomto intervalu se v roce 2015 nacházelo 47 % prvorodiček, 45 % pak jich bylo ve věku 30–39 let. Žen, které se staly matkami před svými 20. narozeninami, bylo 93 tis. a žen, které poprvé rodily až poté, co dosáhly 40 let, bylo 87 tis. V obou posledně zmíněných případech to bylo po 4 % z celkového počtu prvorodiček v EU v roce 2015.
Ve většině členských zemí EU se nejčastěji ženy stávají matkami ve věku 20 až 29 let. Avšak v šesti zemích (Španělsku, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku) převažují ženy, které poprvé porodily ve věku 30–39 let.
Nejvyšší podíl dětí narozených náctiletým matkám byl v roce 2015 zaznamenán v Rumunsku, kde každé osmé (12,3 %) prvorozené dítě mělo matku mladší 20 let. Následovalo Bulharsko (11,9 %) a Maďarsko (9,0 %). Nejmenší podíl náctiletých mezi prvorodičkami byl v Itálii (1,2 %), Nizozemsku a Slovensku (shodně 1,3 %).

Průměrný věk rodiček stále roste

V roce 2015 byla v zemích Evropské unie celková míra plodnosti 1,58 živě narozených na jednu ženu, tj. meziročně nedošlo k žádné změně. Na počátku tisíciletí by při nezměněné struktuře plodnosti připadalo na konci plodivého věku na každou ženu 1,46 dítěte. Kdyby byla struktura plodnosti taková jako v roce 2002, tak na každou tehdy 15letou ženu na konci jejího plodivého období, tedy o 35 let později až oslaví své 50. narozeniny, připadlo průměrné 1,62 dítěte. Průměrný věk žen při narození dítěte bez ohledu na pořadí mezi lety 2001 a 2015 dále rostl, v rámci EU se průměr zvýšil o 1,5 roku z 29,0 na 30,5 roku.

Žen, které poprvé rodily v roce 2015, bylo 40letých a starších nejvíce v Itálii (8,0 % z celkového počtu prvorodiček), Španělsku (7,4 %) a Řecku (5,5 %). Naopak prvorodičky z této věkové skupiny jsou relativně výjimečné v Lotyšsku a na Slovensku (1,5 %), Rumunsku (1,6 %) či na Maltě (1,7 %).
V České republice bylo nejvíce prvorodiček ve věku 25–29 let, více než třetina (36 %, 19 tis. narozených dětí), další třetinu tvořily děti narozené ve věku matky 30–34 let (32 %, resp. 17 tis.). Nezletilým prvorodičkám mladším 15 let se podle nejnovějších údajů narodilo třináct dětí, prvorodičkám nad 50 let v roce 2015 pak tři děti, ve věkové skupině 45–49letých se 32 žen stalo poprvé matkami.

Fenomén bezdětnosti v Německu

Stále více německých žen zůstává bezdětných. V roce 2016 byla bezdětná každá pátá žena ve věku 45–49 let. Naproti tomu u žen ve věkové kategorii
65–69 let to byla pouze každá sedmá žena. Podíl bezdětných žen je v Německu jeden z nejvyšších v Evropě. Jak ale naznačují předběžná čísla pro mladší ročníky, bezdětnost by se neměla v dalších letech dále zvyšovat. Rozdíly v míře bezdětnosti závisí mj. na úrovni vzdělání. Čím mají ženy vyšší vzdělání, tím častěji jsou bezdětné. Ve věku 45–54 let nemělo žádné dítě 16 % žen s nižším vzděláním. Naproti tomu mezi ženami, které pracují v akademické sféře, tedy často mají nejen vysokoškolské, ale i doktorské vzdělání, byla bezdětná téměř každá čtvrtá žena. Vysokoškolsky vzdělané ženy chtějí získaný potenciál využít v adekvátním zaměstnání. S ohledem na nutnost volby mezi prací a rodinou se pak častěji rozhodnou pro povolání a kariéru. Situace je ovlivňována také tím, že ženy s vysokoškolským titulem obtížněji hledají životního partnera pro založení rodiny.
Více na ZDE, ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Z webu ČSÚ doporučujeme: Obyvatelstvo
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá

V roce 2014 bylo vdaných 53,3 % rodiček. Přitom ještě v roce 2001 to bylo 76,5 %. V revolučním roce 1989 bylo vdaných dokonce 92,1 % rodiček. Roste úroveň plodnosti svobodných žen.

Nejdříve studia, pak mateřství

Nejdříve studia, pak mateřství

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně

Individuální versus demografické stárnutí

V jakém věku je člověk považován za starého? Věk označovaný jako počátek stáří závisí nejen na kulturních normách jednotlivých populací, ale i na specifických charakteristikách osob – pohlaví, věku, vzdělání apod. Pojetí počátku stáří je rovněž dynamické v čase.

Délku našeho života určuje vzdělání

Délku našeho života určuje vzdělání

Demografka a vysokoškolská profesorka Jitka Rychtaříková, jejíž jméno je spojeno s katedrou demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK, se právě vrátila z 12. evropské populační konference v Budapešti. Zorganizovala ji Evropská asociace pro populační studia, takže bylo o čem povídat.

Děti až po svatbě?

Děti až po svatbě?

Zhruba v polovině 90. let 20. století se v České republice vztah mezi sňatkem a narozením dítěte rozvolnil. Společností začalo být běžně přijímáno, že rodiče dítěte spolu žijí a nejsou sezdáni.

Kde ty všechny děti jsou?

Kde ty všechny děti jsou?

Je rodičovství v dnešní době jen formou určitého altruismu, anebo způsobem, jak uspokojit emocionální potřeby? Nad složitými demografickými otázkami přemýšlí sociolog Ladislav Rabušic, profesor brněnské Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu populačních studií.

Stárnutí se nevyhneme

Stárnutí se nevyhneme

Po celou druhou polovinu 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace ani o něco vyšší úroveň plodnosti.