Za bydlení platíme pořád více

VYDÁNÍ: 09/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Z celkového počtu 4,2 mil. obydlí je 55 % bytů, rodinných domů je pak 1,9 mil. Zhruba dvě třetiny bytového fondu jsou v osobním vlastnictví. Výlučné postavení ČR má Praha, kde jsou nájmy o 37 % vyšší, než je průměr ČR.

V roce 1995 byla z bytů v bytových domech asi čtvrtina v osobním vlastnictví domácností, v roce 2005 to bylo již 42 % a v současnosti je to již skoro 64 %. Asi každý sedmý byt v osobním vlastnictví je pronajímán a ve zbývajících bydlí jejich vlastníci či rodinní příslušníci. Po započtení rodinných domů je v osobním vlastnictví už 80 % všech obydlí, přičemž u samotných rodinných domů jich má pouze asi 1 % jiného vlastníka nežli domácnost.
Privatizací, tedy převodem družstevního nebo obecního majetku do soukromého vlastnictví, se počet družstevních a obecních bytů snížil mezi lety 1995–2015 zhruba na polovinu za 1,5 mil. bytů v první polovině devadesátých let na asi 720 tis. ke konci sledovaného období. Ačkoli počet každoročně převáděných bytů postupně klesá, zdaleka ještě není privatizacím konec a i v následujících letech se dá předpokládat další pokles podílu družstevního a obecního bydlení.

Struktura bytového fondu podle vlastnictví (byty v bytových domech) v letech 1995, 2005 a 2015 (v %)

Struktura bytového fondu podle vlastnictví (byty v bytových domech) v letech 1995, 2005 a 2015 (v %)

Obecné nájemné byla jen třetina tržního

Nájemné v bytových domech je placeno ve 45 % bytů, ve zbytku je „placeno“ hypotetické imputované nájemné, které je pro lepší mezinárodní srovnatelnost odhadováno z důvodu omezení vlivu různé vlastnické struktury bytového fondu.
Výše placeného nájemného se výrazně liší podle druhu vlastnictví nájemního bytu. Průměrné tržní nájemné bylo v roce 2015 pod 8 tis. Kč. Platba za byt, jejíž výše nebyla určena trhem, nýbrž rozhodnutím obcí či bytových družstev, byla mnohem nižší, v případě obcí činila 2,8 tis. Kč, resp. 2,3 tis. Kč u bytových družstev.
Mezi lety 1995 a 2015 se nájemné v bytových družstvech zvýšilo 4,7krát, v obecních bytech 6,1krát a v tržně pronajímaných bytech 4,2krát, což bylo nejméně, ale z mnohem vyšší základny. Ve stejné době se celková cenová hladina zvýšila jen 1,9krát. Z toho vyplývá, že podíl plateb za bydlení ve výdajích domácností výrazně narostl.
Ke konci roku 2012 skončil proces deregulace nájemného a od 1. ledna 2013 bylo zavedeno tzv. smluvní nájemné, jehož výše závisela na domluvě obou stran, tedy nájemce a pronajímatele. Nicméně u obecních nájmů se to nijak výrazně neprojevilo a nájemné v obecních bytech nadále rostlo a roste jen zvolna. Nutno ovšem vzít v úvahu v té době probíhající ekonomickou recesi a fakt, že tržní nájmy v tomto období po deregulaci, klesaly a pravděpodobně to tak mělo protichůdný efekt, jak ukazuje vývoj nabídkových cen nájmů.

Co je to imputované nájemné?

Je to hypotetické nájemné, jež by majitelé obydlí, ve kterých bydlí, inkasovali, kdyby je pronajímali. Anebo naopak, je to hypotetické nájemné, které by museli platit, kdyby tato obydlí nevlastnili, ale měli je v pronájmu.

Pro potřeby výpočtu placeného a imputovaného nájmu bylo v roce 2011 zavedeno nové statistické šetření nabídkového nájemného, které je založeno na sběru internetové nabídky. Výsledkem je nabídkové nájemné v nezařízených bytech první kategorie bez zúčtovatelných služeb ve 143 obcích. Navíc ve třech největších městech (Praha, Brno, Ostrava) jsou šetřeny i jednotlivé čtvrti. Tak jsou ve čtvrtletní perio­dicitě k dispozici údaje o celkem 250 lokalitách. Jedná se o nabídkové ceny, to znamená, že skutečné realizované nájmy jsou nižší.

Vývoj průměrného měsíčního nájemného podle druhu vlastnictví (byty v bytových domech) v letech 1995, 2005 a 2015

Vývoj průměrného měsíčního nájemného podle druhu vlastnictví (byty v bytových domech) v letech 1995, 2005 a 2015

Protože údaje z doby před rokem 2011 dispozici nejsou, není tudíž možné sledovat vliv ekonomické recese na výši nájmů po roce 2008. Nicméně alespoň částečně je vidět, že i v oblasti nájmů došlo k poklesu a následnému oživení. Zajímavé je, že k obrácení trendu od poklesu k růstu nájmů docházelo v různých oblastech v různou dobu. Nejdříve, přibližně začátkem roku 2013, začaly nájmy růst v Praze, Brně a v jejich zázemí. Postupně se připojovala další města, ale například v Ostravě a v některých dalších městech pokles pokračoval až do poloviny roku 2016 a ke zvýšení nájmů došlo až v několika posledních čtvrtletích. Za pozornost také stojí nejnovější vývoj v Praze, kde v každém z posledních čtyř čtvrtletí nájemné vzrostlo o 2–3 % a tržní nájemné je tak o 11 % vyšší než před rokem.

V Praze jsou nájmy o třetinu vyšší

Jak již bylo zmíněno, imputované nájemné odpovídá tržnímu nájemnému za podobná obydlí, v podobné kvalitě a lokalitě. Cenovou hladinu tržního nájemného v jednotlivých krajích lze tedy aproximovat nájemným imputovaným. To obsahuje realizovaný nájem za veškeré byty obývané vlastníky a zohledňuje velikost obce, velikost bytu a jeho kvalitu apod. V souvislosti s mezinárodní metodikou jsou prováděny další úpravy, například přepočet na realizované ceny, odpočet společných služeb, a tudíž je cenová hladina níže, než je tomu u nabídkových cen z internetu.

Nabídkové ceny nájmů v bytech v bytových domech v letech 2011 až 2017

Nabídkové ceny nájmů v bytech v bytových domech v letech 2011 až 2017

Výlučné postavení v rámci ČR má Praha, kde jsou nájmy o 37 % vyšší, než je průměr ČR. V Praze je přes 20 % všech bytů v bytových domech, ale podíl na nájemném se blíží 30 %. Druhým největším regionem, z hlediska výše nájemného i absolutní velikosti podle počtu bytů, je Jihomoravský kraj s Brnem a následuje Středočeský kraj. Další regiony následují s odstupem, ale potom již rozdíly mezi nimi nejsou velké. V kraji Moravskoslezském je cenová hladina níže, ale přesto je mírně nad půlkou v pořadí. Důvodem je to, že je zde velké město s vyššími nájmy – Ostrava a mnoho dalších větších měst, které průměrné nájemné zvyšují. To samé platí i pro kraj Ústecký. V případě, že by se porovnávaly konkrétní byty se stejnými vlastnostmi a kvalitou a ve velikostně srovnatelných obcích, by byly rozdíly mezi kraji vyšší.

Co je to Price Level Index

Price Level index (PLI) vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve srovnání s jinou zemí (nebo relativně se skupinou zemí, jako je Evropská unie), rozdělením parity kupní síly (PPP) na současný nominální směnný kurz.

Kolik se platí za bydlení jinde v Evropě

O srovnání cenové hladiny mezi zeměmi Evropy se snaží Evropský srovnávací program, který vytváří metodiku.Sbírá data od jednotlivých zemí a publikuje souhrnné výsledky. Při interpretaci výsledků je však třeba opatrnosti. Ačkoli bylo v této oblasti vykonáno již hodně, stále jsou tu rozdíly v přístupu jednotlivých zemí a některé země neposkytují údaje v plné šíři. Česká republika, jako jedna z mála postkomunistických zemí, do srovnávacího programu zasílá veškeré požadované údaje o bydlení a také se aktivně podílí na neustálém zlepšování mezinárodně srovnatelné metodiky.

Průměrné měsíční imputované nájemné v krajích ČR v roce 2015

Průměrné měsíční imputované nájemné v krajích ČR v roce 2015

Podle indexu PLI dosahovalo v roce 2015 placené nájemné v ČR ve srovnání s Německem zhruba třetinové úrovně a je na 40 % úrovně Rakouska.
Skutečnost, že v ČR existují tři základní druhy placených nájmů: tržní, dále o mnoho nižší družstevní a obecní, snižuje cenovou hladinu průměrného placeného nájemného. Pokud by se v Česku uvažovalo pouze o tržním nájemném, tedy s vyloučením nájemného obecního a družstevního, pak by se rozdíly mezi ČR a našimi západními sousedy snížily – Německo je asi o 62 % výše než Česko a Rakousko je výše o 28 %. Naopak tržní nájemné je u nás dvojnásobné oproti Slovensku a trojnásobné oproti Polsku, které patří v Evropě vůbec k nejlevnějším. U imputovaného nájemného jsou rozdíly obdobné. Ačkoli použitá metoda má své limity, určitou základní informaci je schopná poskytnout a ČR se tak v úrovni cen nájemného nachází na pomezí mezi dražšími zeměmi západní Evropy a levnějšími postkomunistickými státy.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Statistika stavebnictví veřejnost zajímá

Ing. Petra Cuřínová

Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. ČSÚ ho aproximuje vývojem stavebních prací „ZSV“ a zveřejňuje pouze v indexové podobě. Svým pojetím se blíží přidané hodnotě. Slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, neboť vychází ze stálých cen.

Byty se stavějí, a to hlavně v krajích

Ilustrační foto

V devadesátých letech minulého století došlo k výraznému poklesu bytové výstavby, a to až na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii. Až do roku 2007 se počet dokončených bytů s malými výjimkami postupně zvyšoval.

V Česku je výstavba rodinných domů ze dřeva stále populárnější

ilustrativní fotka

Každý sedmý rodinný dům dokončený v roce 2016 měl dřevěnou nosnou konstrukci. Nejvíce dřevostaveb vzniklo v krajích Moravskoslezském a Libereckém. Největší obytnou plochu mají tyto domy v Libereckém kraji a v hlavním městě Praze.

Ceny nemovitostí v EU rostou

ilustrativní obrázek

Česko zažívá nejrychlejší růst cen nemovitostí v Unii, zdražování se však týká většiny členů. 

Čtyři pětiny domácností jsou zatepleny

ilustrativní fotka

Nejčastěji s úsporou tepla pomáhají domácnostem nová okna. Energeticky méně náročné jsou domy postavené po roce 1991.

Staví se i na horách

ilustrativní fotka

Bytová výstavba se v letech 2000 až 2015 nekoncentrovala pouze k ekonomickým centrům. Byty byly dokončovány také v horských či rekreačních oblastech.

Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

Ilustrační foto

V posledních deseti letech se v ČR postavilo tolik nebytových budov, že by svou podlahovou plochou pokryly zhruba 190 Strahovských stadionů. Jelikož se mezi nebytové budovy nepočítají jen výrobní haly či multifunkční centra, stojí za to rozepsat se o nich detailněji.

Stavebnictví v regionech ČR

Ilustrační foto

Nejvyšší počet i orientační hodnota vydaných stavebních povolení je dlouhodobě ve Středočeském kraji, a to hlavně kvůli nové výstavbě bytových budov.

Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Ilustrační foto

Po pěti letech poklesu se stavební produkce k opětovnému růstu vrátila v letech 2014 a 2015. V letošním roce se výkon stavebnictví opět zhoršil. Pro další vývoj bude klíčová aktivita soukromých investorů a také legislativa.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Co ukazují územní detaily

RNDr. Petr Dědič

Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.