ČSÚ přinese aktuální údaje o dalším vzdělávání

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

O statistice vzdělávání se ČSÚ dělí zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zatímco MŠMT se věnuje statistikám školství, ČSÚ se zaměřuje především na statistiky dosaženého vzdělání populace a statistiky dalšího vzdělávání (takového, kterého se lidé účastní v pozdějším než obvyklém školním věku).

Vzdělanostní strukturu populace, tj. počet lidí se základní, středoškolskou, vysokoškolskou či dalšími úrovněmi vzdělání, zjišťuje ČSÚ prostřednictvím Sčítání lidu, domů a bytů, v častějších intervalech poté prostřednictvím Výběrového šetření pracovních sil. K tvorbě komplexního statistického přehledu o dalším vzdělávání na národní, ale i evropské úrovni pak slouží zejména dvě výběrová šetření, realizovaná v pětiletých intervalech: Šetření o vzdělávání dospělých (Adult Education Survey – AES) a Šetření o vzdělávání zaměstnanců (Continuing Vocational Training Survey – CVTS). Obě šetření, která jsou koordinována Eurostatem a realizována ve všech státech EU, se vzájemně doplňují, když na stejné téma nahlížejí z různých úhlů pohledu. V AES se školení tazatelé ČSÚ dotazují vybraných jednotlivců, zda a jakým způsobem se v předchozích dvanácti měsících vzdělávali. Respondenti tak referují o tom, zda navštěvovali nějaké kurzy, účastnili se školení, platili si soukromé lekce nebo například chodili (znovu) do školy. Pokud ano, zjišťuje se účel tohoto vzdělávání, jeho zaměření, poskytovatel, průběh, využitelnost či to, jak s ním byl respondent spokojen nebo zda bylo podporováno zaměstnavatelem. U těch, kteří se vzdělávání neúčastnili, jsou zjišťovány bariéry v přístupu k dalšímu vzdělávání nebo zda svou neúčast v institucionalizovaných formách vzdělávání kompenzují například samostudiem. Doplňkově je zjišťována také znalost cizích jazyků či četba knih a tisku. Šetření CVTS se oproti tomu zaměřuje na ekonomické subjekty, resp. vybrané podniky, u kterých zjišťuje, zda v daném referenčním období vzdělávaly své zaměstnance, a pokud ano jak. Zjišťuje se například i spolupráce podniků se školami (poskytování praxe studentům, přednášky odborníků ve školách) či obtíže spojené s obsazováním volných míst. Aktuální výstupy z obou šetření zveřejní ČSÚ na konci tohoto roku.

Autor: ,

oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Počet studentů vysokých škol klesá. O které obory je největší zájem?

Ilustrační obrázek

V posledních deseti letech se počet vysokoškoláků dynamicky vyvíjel. Zatímco do roku 2010 jich každoročně po tisících přibývalo, od roku 2010, kdy počet vysokoškolských studentů dosáhl téměř 400 tis., klesl jejich počet o více než pětinu.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Čtyři z pěti Čechů se domluví cizí řečí

ilustrativní fotka

Ve druhé polovině roku 2016 zjišťoval ČSÚ při evropském šetření o vzdělávání dospělých úroveň znalosti cizích jazyků v české populaci. Ze šetření vyplynulo, že alespoň minimální znalost nějakého cizího jazyka mají necelé čtyři pětiny (79 %) Čechů ve věku 18–69 let.

Soukromých školek přibylo, hlavně v Praze

ilustrativní fotka

Díky silným populačním ročníkům posledních deseti let zažívaly instituce předškolního vzdělávání, zejména mateřské školy, každoroční příliv dětí. Nárůst počtu dětí znamenal tlak na kapacitu stávajících zařízení a podnítil vznik nových, často soukromých zařízení.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Ať děti skládají stavebnice

prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D. Eng. h. c., FEng.

Profesora Petra Zunu trápí pohled společnosti na techniky. Měli by mít respekt stejně jako právníci nebo lékaři. „Už to nejsou chlapíci ve špinavých montérkách,“ říká. Podle jeho názoru by rodiče měli vést děti k technickému myšlení. Jak? Například skládáním stavebnic, podotýká zakladatel Inženýrské akademie ČR.