Jak se bydlí v Unii

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V některých evropských státech mají lidé ve věku 65 a více let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech, výhodu. Bydlí totiž ve svém. Kterých zemí se to v roce 2015 týkalo a jak na tom byli senioři v ČR, ukazují data Eurostatu a ČSÚ.

Čím bohatší stát, tím méně obyvatel bydlí ve vlastním obydlí. V roce 2015 celkem žilo ve „svém“ nejvíce obyvatel v Rumunsku (96,4 %), v Makedonii (90,6 %) a v Chorvatsku (90,3 %). V ČR to bylo 78,0 % a ve Švýcarsku jen 43,4 % obyvatel.
Zatímco tržní nájemné platilo ve Švýcarsku 49, 2 % obyvatel, v ČR to bylo jen 16,4 % a v Makedonii, Rumunsku, Litvě a Chorvatsku méně než 2,0 %. Redukované nájemné je rozšířeno hlavně ve Slovinsku, kde ho v roce 2015 platilo 19,0 % obyvatel, dále ve Velké Británii (18,3 %), na Maltě (16,8 %) a ve Francii (16,1 %). V ČR to bylo jen 5,6 %. Mezi státy, kde redukované nájemné téměř neexistuje nebo se vyskytuje v nízké míře, patří především Dánsko (0,1 %), Švédsko (0,3 %), Nizozemsko (0,5 %), Slovensko (1,5 %) a Rumunsko (2,4 %).

Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let*) v jednočlenných domácnostech podle typu bydlení, rok 2015 (v %)

Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let*) v jednočlenných domácnostech podle typu bydlení, rok 2015 (v %)

*) Pozn.: Data se týkají pouze lidí, kteří bydlí v domácnostech. Nezahrnují bydlení seniorů v domovech důchodců ani v jiných zařízeních.

A jak to vypadalo v roce 2015 s bydlením v případě obyvatel ve věku 65 a více let, kteří v roce 2015 žili sami ve svém bytě? Největší podíl jich byl v Rumunsku (98,4 %). Velmi vysoký mělo také Chorvatsko (94,3 %), Litva (94,2 %) a Slovensko (90,7 %). Více než 80 % jednočlenných seniorských domácností, které vlastnily svůj byt, se vyskytovalo v Maďarsku, ve Španělsku, v Makedonii, v Bulharsku, na Islandu, v Srbsku, v Irsku a v Řecku. V ČR tento podíl dosáhl 69,0 %, přičemž průměr v EU28 činil 65,6 %. Nejméně těchto osob žilo samo ve vlastním bytě v Nizozemsku (36,4 %) a ve Švýcarsku (37,3 %). V roce 2015 platilo tržní nájemné v Nizozemsku celkem 63,6 % takto žijících seniorů. To byl nejvyšší podíl v Evropské unii. Vysoký, avšak podstatně nižší podíl byl také v Dánsku (49,3 %), ve Švýcarsku (47,5 %), v Německu (47,1 %) a ve Švédsku (43,4 %). V ČR platilo v roce 2015 tržní nájemné 15,5 % obyvatel ve věku 65 a více let, kteří žili v jednočlenných domácnostech. Průměr EU28 byl o něco vyšší, činil 19,7 %. V Makedonii, v Chorvatsku, v Estonsku, v Maďarsku, v Bulharsku, v Rumunsku a v Litvě tito lidé tržní nájemné neplatili nebo byl jejich podíl minimální.
V roce 2015 redukované nájemné nejvíce využívali kyperští senioři ve věku 65 a více let bydlící v jednočlenných domácnostech ve vlastním (50 %). Přes 30 % to bylo na Maltě a v Rakousku, 28,8 % ve Velké Británii, přes 20 % v Estonsku a Finsku. Česko se s hodnotou 15,5 % ocitlo mírně před evropským průměrem (14,8 %). K zemím, kde redukované nájemné pro tyto občany není k dispozici nebo jen ve velmi omezené míře, patřilo především Dánsko a Nizozemsko (0,0 %), Švédsko (1,3 %) a Rumunsko (1,6 %). V ostatních státech to bylo 4,7 a více procent, což je úroveň, které dosáhlo Slovensko.

Autor: ,

oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí


1 Pings/Trackbacks pro "Jak se bydlí v Unii"

Související články

 

Mezinárodní workshop o šetření v domácnostech

Mezinárodní workshop

Ve dnech 14. a 15. září se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze uskutečnil mezinárodní seminář o statistickém šetření v domácnostech EU-SILC, který pořádal Český statistický úřad ve spolupráci s Eurostatem a Fakultou informatiky a statistiky VŠE. Zúčastnili se ho odborníci z 37 evropských zemí, zástupci Eurostatu, zástupce Světové banky a odborníci z ČSÚ.

Výdaje českých domácností vzrostly

ilustrativní fotka

Průměrná roční spotřební vydání české domácnosti vloni činila 125 947 Kč na osobu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 2,8 % více.

Lidé v regionech soudržnosti se potýkají s více typy ohrožení

Ilustrační foto

Dá se chudoba vyčíslit? Ano, například pomocí čtyř indikátorů. V Evropské unii se počítají za všechny členské země i za regiony soudržnosti NUTS2. V České republice se v období 2014 až 2016 potýkalo se dvěma a více typy ohrožení chudobou v průměru 4,9 % osob.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

ČSÚ od ledna 2017 chystá novinky ve Statistice rodinných účtů

ilustrativní fotka

Šetření Statistiky rodinných účtů bude od nového roku navazovat na šetření Životní podmínky (EU-SILC). Nedílnou součástí této reformy je i významná restrukturalizace tazatelské sítě ČSÚ.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Bytová otázka stále aktuální

Ing. Josef Vlášek

Poslední Sčítání lidu v roce 2011 vyčíslilo počet neobydlených bytů na více než 650 tis. I když toto číslo očistíme o byty používané k rekreaci, stále v České republice zůstávají statisíce neobydlených bytů.

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

doc. Ing. Jiří Večerník, CSc.

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Domácnosti seniorů

ilustrativní fotka

Podle výsledků SLDB 2011 je v Česku 2 667 867 hospodařících domácností tvořených jednou rodinou. Pětinu z nich představují domácnosti seniorů.