Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.

Za posledních deset let bylo v Česku ze strany tuzemských subjektů podáno u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV ČR) celkem 8,3 tis. přihlášek vynálezu. Nejvíce přihlášek (40 %, tj. 3,4 tis.) podaly firmy (v roce 2016 nejvíce Zentiva Group a Škoda Auto, a. s.). Počet podaných přihlášek ale rostl u všech typů sledovaných subjektů (veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, firmy) kromě fyzických osob. Nejvýraznější byl nárůst u veřejných vysokých škol, jejichž patentová aktivita vzrostla téměř 10krát, ze 191 podaných přihlášek mezi lety 1997 až 2006 na 1 837 přihlášek v letech 2007 až 2016.

Ochrana průmyslového vlastnictví tuzemských subjektů v ČR v letech 1997 až 2016

Ochrana průmyslového vlastnictví tuzemských subjektů v ČR v letech 1997 až 2016

Neroste však jen počet podaných přihlášek, ale také počet udělených patentů. V roce 2016 bylo v České republice uděleno ÚPV ČR tuzemským subjektům celkem 675 patentů, tj. o 12 % více než v roce předchozím, a dokonce 2,5krát více než před 10 lety. Obecně ale získá patent „jen“ asi každá druhá přihláška. Ze 4 111 přihlášek podaných mezi roky 2000 až 2006 českými přihlašovateli u ÚPV ČR byl do konce roku 2016 patent udělen necelé polovině z nich (47 %). Průměrná doba od podání patentové přihlášky po udělení patentu byla u ÚPV ČR u českých přihlašovatelů ve výše uvedeném období 3 roky a 155 dní. Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, kde byl patent udělen u 85 %, resp. 82 % podaných patentových přihlášek. U podniků to bylo v 61 % případů a u fyzických osob pouze u 29 % podaných patentových přihlášek.

Od roku 2006 bylo zahraničním přihlašovatelům uděleno 50 tis. patentů

Nejsou to ovšem jen české subjekty, které si chtějí chránit své vynálezy pro území České republiky. V posledních letech téměř 90 % z udělených patentů pro území České republiky patří zahraničním přihlašovatelům. Mezi roky 2006 až 2016 byl zahraničním přihlašovatelům udělen či validován patent pro území České republiky v 50 tis. případech.
Udržování patentu v platnosti s sebou přináší stále se zvyšující poplatky. Zdaleka ne každý patent je z tohoto či jiných důvodů udržován v platnosti celých 20 let od svého podání. Za posledních 20 let bylo sice Úřadem průmyslového vlastnictví uděleno nebo validováno pro území České republiky celkem 69 736 patentů, ale zhruba polovina z nich (37 792) jich k 31. 12. 2016 byla stále evidována jako platných. Zahraniční přihlašovatelé pak udržují ve většině případů své patenty v platnosti déle než ti tuzemští.

Patenty platné pro území České republiky k 31. 12. 2016 podle zemí

Patenty platné pro území České republiky k 31. 12. 2016 podle zemí

Dlouhodobě je nejvíce patentů uděleno přihlašovatelům z Německa, nejčastěji pro firmy BASF, Bayer, Siemens a Robert Bosch. Úzké propojení české ekonomiky s naším největším sousedem se tak projevuje i v oblasti patentové ochrany. Na konci roku 2016 patřila německým subjektům téměř třetina (28 %; 10 693) z platných patentů pro území ČR. Za naším západním sousedem následovaly americké firmy, kterým patřil každý sedmý patent (5 111), a až pak se umístili tuzemští přihlašovatelé s 3 231 patenty. Z českých subjektů nejvíce platných patentů k 31. 12. 2016 patřilo z firem Škodě Auto, a. s. (68 patentů), z veřejných vysokých škol ČVUT (239) a z veřejných výzkumných institucí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (32).

Institut užitného vzoru je v ČR oblíbenější než patenty

Častěji než patenty ale české firmy využívají k právní ochraně svých technických řešení a vynálezů institut užitného vzoru. Vrcholu „popularity“ dosáhl tento způsob ochrany od svého zavedení před 25 lety v roce 2012, kdy u ÚPV ČR podaly tuzemské subjekty 2krát častěji k zápisu užitný vzor než patentovou přihlášku a bylo jim zapsáno 3,5krát více užitných vzorů než uděleno patentů. V minulosti byl institut užitného vzoru populární díky nižší ceně a rychlejšímu získání zejména mezi přihlašovateli ze strany fyzických osob. V posledních letech začal být hojně využíván i ostatními typy přihlašovatelů, zejména veřejnými vysokými školami, které tento institut před rokem 2007 téměř nepoužívaly. Zatímco v letech 1997 až 2006 podaly vysoké školy k zápisu užitného vzoru jen 91 svých technických řešení – 1 % ze všech zapsaných užitných vzorů v České republice, v následujících deseti letech jim bylo zapsáno již 2 614 užitných vzorů – pětina všech užitných vzorů.

Patentové přihlášky podané u EPO z vybraných zemí EU a světa – roční průměry za období 2011–2015

Patentové přihlášky podané u EPO z vybraných zemí EU a světa – roční průměry za období 2011–2015

Jak si podniky své inovace (ne)chrání

Jen zlomek českých firem využívá k ochraně svých nápadů mezinárodní patentové přihlášky pomocí Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) či podává své vynálezy k přihlášení u Evropského patentového úřadu (EPO). Zatímco firmy patřící českým majitelům podaly u EPO v posledních letech pouze několik desítek patentových přihlášek za rok, firmy z Rakouska jich podaly stovky, a ze Švýcarska dokonce tisíce. Přestože ČR v tomto ohledu stále výrazně zaostává za evropským průměrem, je i zde patrný nárůst a počet patentových přihlášek podaných subjekty z ČR u EPO se za deset let téměř zdvojnásobil. Nízký počet přihlášek v porovnání s evropským průměrem může být ovlivněn jak tím, že v ČR dosud vzniká velmi malý počet technologicky významných poznatků, které by mělo smysl patentově chránit na mezinárodní úrovni, tak také tím, že zatímco v Česku se cena získání patentové ochrany pohybuje v řádech desítek tisíc korun, v zahraničí jde o tisíce či desetitisíce eur nebo dolarů. To může znamenat především pro menší firmy velkou překážku v možnosti nechat si patentovat své vynálezy v zahraničí.

Autor: ,

oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jaká je podpora vědy a výzkumu?

ilustrativní fotka

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

Věda a výzkum z pohledu statistik

ilustrativní obrázek

Dlouhodobým cílem ČSÚ je vytváření komplexního obrazu o rozvoji vědy, technologií a inovací v České republice statistickými nástroji, informacemi a analytickou činností. V posledních letech došlo k zásadnímu rozvoji statistik z této oblasti, a to především na základě již existujících datových zdrojů.

Věda a výzkum ve statistikách a analýzách

ilustrativní fotka

Český statistický úřad společně s Technologickým centrem AV ČR uspořádal
v dubnu již čtvrtý ročník odborného semináře na téma Výzkum, vývoj a inovace
ve statistikách a analýzách.

Vysoké školy už také „objevily“ patenty

ilustrativní fotka

Ještě na začátku tohoto tisíciletí chránily vysoké školy jen zřídka výsledky vlastního výzkumu a vývoje patenty či užitnými vzory. To se však po roce 2004 změnilo. Důvodem bylo mimo jiné i jejich hodnocení.

Patenty jsou v Česku doménou mužů

Ilustrační foto

Od roku 1995 bylo pro území České republiky uděleno nebo validováno téměř 55 tis. patentů. Ke konci roku 2013 jich bylo platných skoro 31 tis. V počtu patentových přihlášek subjekty z ČR za svými evropskými sousedy zaostávají.