Růst HDP v Evropské unii zrychlil

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

České hospodářství patří mezi nejrychleji rostoucí v zemích EU. Dařilo se však většině ekonomik Unie.

Počátek září je tradičně věnován zveřejnění zpřesněných údajů o růstu hrubého domácího produktu (HDP) za druhé čtvrtletí roku. Údaje za Lucembursko ještě nejsou dostupné. Přesto lze poměrně jednoznačně říct, že evropské ekonomice se daří.
Podobně jako v Česku i hospodářský růst v EU v porovnání s předchozím rokem i čtvrtletím zrychlil. Ve 2. čtvrtletí 2017 se hrubý domácí produkt evropské osmadvacítky meziročně zvýšil o 2,4 %, čímž se jeho růst zrychlil oproti 1. čtvrtletí o 0,3 p. b. a v porovnání s celým rokem 2016 o 0,5 p. b. Růst byl poháněn rostoucí spotřebou i výdaji na tvorbu hrubého fixního kapitálu, tedy investicemi.
Výší svého mezičtvrtletního tempa růstu (2,5 %) se Česko dostalo do čela EU. Za ním se umístilo Švédsko (1,7 %) a Rumunsko (1,6 %). V meziročním pohledu jej překonala Malta (6,2 %), Irsko (5,8 %), Rumunsko (5,7 %), Estonsko (5,2 %), Slovinsko (5,2 %) a Lotyšsko (4,8 %). Výrazné zrychlení meziročního tempa růstu v porovnání s rokem 2016 posunulo mezi nejrychleji rostoucí země zmíněné Estonsko, Slovinsko, Lotyšsko i Českou republiku. Ve 2. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně vzrostly ekonomiky všech členů EU. Alespoň 0,8% meziročního růstu dosáhlo Řecko, italská ekonomika vzrostla o 1,5 % (nejvíce od 1. čtvrtletí roku 2011) a stejného meziročního přírůstku dosáhla i Belgie.

Meziroční růst hrubého domácího produktu, 2. čtvrtletí 2017

Meziroční růst hrubého domácího produktu, 2. čtvrtletí 2017

Autor: ,

oddělení svodných analýz

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

Ilustrační foto

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Co se dělo v evropských regionech v uplynulých pěti letech

ilustrační foto

Regionální rozdíly nalezneme ve většině zemí Evropské unie. Silné oblasti metropolí zpravidla dominují v socio-ekonomických i demografických statistikách nad ostatními evropskými regiony. Například v Praze je šestý nejvyšší HDP na obyvatele v EU.

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

ilustrativní obrázek

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Růst sociálních výdajů zaostává za růstem HDP

ilustrační foto

Na konci roku ČSÚ vydal údaje o struktuře výdajů vládních institucí podle jejich účelu (klasifikace COFOG) v roce 2015. Výdaje státu meziročně vzrostly o 90 mld. Kč. V poměru k HDP však poklesly o 0,26 procentního bodu na 42 % HDP.

Rychlý přechod k tržní ekonomice si vybral svou daň

Ilustrační foto

Od pádu berlínské zdi uplynulo už více než čtvrt století. Přesto se s následky z uskutečněných reforem v souvislosti přechodu od socialistického k tržnímu modelu ekonomiky dodnes potýkají všechny tzv. tranzitní země. Jaké jsou sociální podmínky dětí a rodin v těchto 28 státech, monitoruje Fond dětí a mládeže OSN (UNICEF) už od počátku 90. let.

Brexitem se Unie oslabí

ilustrativní foto

Zatímco czexitem by Unie asi příliš nestrádala, odchod Velké Británie ji poznamená. Přijde o téměř 13 % obyvatel, a to z velké části velmi vzdělaných a ekonomicky velmi aktivních, a 17,6 % HDP. Jen pro srovnání: Czexitem by byla ochuzena o 2 % obyvatel a 1,1 % HDP. S Velkou Británií ztratí EU silnou ekonomiku s minimální mírou nezaměstnanosti, která dodává Evropské unii váhu i ve světě.

Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny

Ilustrační foto

Přestože maastrichtské kritérium porušuje 14 z 19 zemí eurozóny, míra zadlužení vládních institucí pod 60 % HDP v ČR stále přetrvává.

Změna přístupu k sezónnímu očištění HDP

Ilustrační foto

V dubnovém čísle časopisu Statistika&My jsme v článku Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP upozornili na to, že při zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2016 dojde ke změně přístupu k sezónnímu očištění HDP. A spolu s tím budou zrevidovány sezónně očištěné údaje čtvrtletních národních účtů za jednotlivá čtvrtletí roků 2014 a 2015. Tento článek je zaměřen na podrobnější vysvětlení příčin i dopadů změn, ke kterým došlo.

Sezónní očištění a vypovídací schopnost mezičtvrtletních indexů HDP

Ilustrační foto

Hrubý domácí produkt (HDP) jako ukazatel souhrnné výkonosti ekonomiky je velmi podrobně sledován celou řadou uživatelů. Z hlediska nejen odborné veřejnosti je samozřejmě nejzajímavější jeho vývoj ve srovnatelných cenách oproti jinému čtvrtletí. K tomu se používají především dva tzv. indexy fyzického objemu. Jde o meziroční index a mezičtvrtletní index. Použití každého z indexů má své pro a proti.