Soukromých školek přibylo, hlavně v Praze

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Díky silným populačním ročníkům posledních deseti let zažívaly instituce předškolního vzdělávání, zejména mateřské školy, každoroční příliv dětí. Nárůst počtu dětí znamenal tlak na kapacitu stávajících zařízení a podnítil vznik nových, často soukromých zařízení.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) docházelo ve školním roce 2016/2017 do zařízení předškolního vzdělávání 367,5 tis. dětí, z toho naprostá většina, 362,7 tis., do mateřských škol. Zbylé děti navštěvovaly přípravné třídy a přípravný stupeň základních škol. Mateřských škol ve stejném období existovalo v České republice 5 209, přičemž většina z nich (92,5 %) byla veřejná. Jejich zřizovatelem byly nejčastěji obce (90,8 %), kraje (1,6 %) a MŠMT (0,1 %). Celkem 6,5 % mateřských škol bylo zřízeno subjekty privátního sektoru (soukromé školky) a zbylé necelé procento připadalo na mateřské školy zřízené církví.
Přestože soukromé mateřské školy tvoří stále relativně malou část předškolních zařízení, jejich počet se kaž­doročně zvyšuje. Mezi školními lety 2011/2012 a 2014/2015 přibývalo každý rok kolem padesáti nových soukromých školek. Ve školním roce 2016/2017 jich bylo již téměř pětkrát více než před deseti lety.
Počet veřejných mateřských škol oproti tomu vzrostl ve stejném období, i přes narůstající počet dětí ve školkách, pouze nepatrně (+2 %). Zvyšující se kapacitní nároky se tak ve veřejných školkách projevily zejména zřizováním nových tříd (nárůst o 23 %) a přijímáním nových učitelů, resp. učitelek, kterých za posledních deset le přibylo o 28 %. Muži stále tvoří méně než 1 % pedagogických sborů mateřských škol. Ve školním roce 2016/2017 jich učilo pouze 181,
resp. 166 po přepočtení na plné úvazky.

Počet mateřských škol podle zřizovatele a počet dětí na 1 školu, třídu a učitele ve školních letech 2006/2007–2016/2017

Počet mateřských škol podle zřizovatele a počet dětí na 1 školu, třídu a učitele ve školních letech 2006/2007–2016/2017

Narůstající počet zájemců o předškolní vzdělávání a s ním spojené navyšování kapacit veřejných mateřských škol se projevilo prohloubením rozdílu mezi průměrným počtem dětí připadajících na jedno veřejné a soukromé zařízení. Ve školním roce 2016/2017 měla jedna veřejná školka průměrně na starost více než dvakrát tolik dětí (72) co jedno soukromé zařízení (33). Rozdíly v počtu dětí na jednu třídu a jednoho učitele (což jsou patrně ukazatele, které lépe vystihují situaci běžného pobytu dítěte ve školce) nejsou mezi veřejnými a soukromými zařízeními natolik zásadní, přesto jsou však dobře patrné.
V soukromých školkách připadá na jednu třídu i jednoho učitele méně dětí než ve školkách veřejných. Například ve školním roce 2016/2017 bylo v jedné třídě veřejné školky průměrně 23 dětí (tento podíl je v čase relativně konstantní a blíží se možné horní hranici 24 dětí). V soukromých školkách byla třída tvořena průměrně 16 dětmi. S nárůstem počtu soukromých zařízení v posledních letech se počet dětí v nich připadajících na jednu třídu snižoval. Přestože počet učitelek na jednu třídu mateřské školy se dlouhodobě drží na statistické hodnotě 1,8–1,9 bez ohledu na zřizovatele zařízení, díky nižšímu počtu dětí ve třídách soukromých školek tam má jedna učitelka na starost „pouhých“ 9 dětí oproti 12 (či v předešlých letech i 13) dětem ve školkách s veřejným zřizovatelem.

Mateřské školy ve školním roce 2016/2017 – krajské srovnání

Mateřské školy ve školním roce 2016/2017 – krajské srovnání

Nejméně soukromých školek je v Pardubickém kraji

Jak v počtu soukromých zařízení předškolního vzdělávání, tak v počtu dětí, které je navštěvují, existují významné regionální rozdíly. Nejvíce soukromých mateřských škol se nachází v Praze, kde tvoří až 21,5 % všech pražských školek, dochází do nich však pouze necelých 7 % dětí. Více než 93 % pražských „školkových“ dětí navštěvuje školky veřejné.
Druhým krajem s nejvyšším podílem soukromých mateřských škol je Středočeský kraj, ve kterém je soukromých necelých 9 % mateřských škol, do kterých dochází 4,6 % dětí, následuje Moravskoslezský kraj s 6,9% podílem soukromých školek a 3,2 % dětí. Naopak nejméně je soukromých školek v Pardubickém kraji, ve kterém více než 99 % dětí chodí do veřejných mateřských škol.

Počet dětí v MŠ a počet odmítnutých žádostí o přijetí, 2006/2007–2016/2017

Počet dětí v MŠ a počet odmítnutých žádostí o přijetí, 2006/2007–2016/2017

Největší problémy s nedostatkem míst byly v letech 2012 až 2014

Zájem o docházku do mateřských škol v posledních deseti letech díky velkému počtu nově narozených dětí převyšoval nabídku danou dostupnými kapacitami. Největší nápor zažívaly školky patrně v letech 2012 až 2014. Počet odmítnutých žádostí se pohyboval kolem 60 tis. Tento ukazatel však nevypovídá o skutečném počtu neumístěných dětí. Naznačuje spíše obecný vývojový trend. Rodiče mají totiž možnost podat ve stejném roce více přihlášek do různých mateřských škol a přihlášky podává i řada rodičů dětí dvouletých. Studie Demografického informačního centra a společnosti Tady a teď odhadla počet dětí, které se i přes podání přihlášky nedostaly do žádné obecní mateřské školy, v rozmezí 39 až 45 % z neuspokojených žádostí evidovaných MŠMT. V posledních letech však počet odmítnutých žádostí významně klesá. Hlavní nápor na kapacity mateřských škol prozatím polevil, o čemž svědčí průměrná naplněnost existujících zařízení. Ta od roku 2012 poklesla u veřejných mateřských škol z téměř 94 na méně než 90 %. Zatímco v roce 2012 převýšilo svou cílovou kapacitu 118 veřejných školek, v roce 2016 jich bylo již „jen“ 16.

Autor: ,

oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kde žijí vysokoškoláci

ilustrační foto

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

ČSÚ přinese aktuální údaje o dalším vzdělávání

Mgr. Božena Půbalová

O statistice vzdělávání se ČSÚ dělí zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zatímco MŠMT se věnuje statistikám školství, ČSÚ se zaměřuje především na statistiky dosaženého vzdělání populace a statistiky dalšího vzdělávání (takového, kterého se lidé účastní v pozdějším než obvyklém školním věku).

Čtyři z pěti Čechů se domluví cizí řečí

ilustrativní fotka

Ve druhé polovině roku 2016 zjišťoval ČSÚ při evropském šetření o vzdělávání dospělých úroveň znalosti cizích jazyků v české populaci. Ze šetření vyplynulo, že alespoň minimální znalost nějakého cizího jazyka mají necelé čtyři pětiny (79 %) Čechů ve věku 18–69 let.

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Situace pedagogů v regionech

RNDr. Michaela Kleňhová

Školství je oblast, která je z pohledu zaměstnanosti doménou žen. Běžně publikované statistické údaje se ale zaměřují na učitele jako kategorii zaměstnanců a pokud už se publikují údaje za muže a ženy, tak obvykle v celorepublikovém měřítku.

Oproti zahraničí u nás učí méně mužů

ilustrativní fotka

Školství jako odvětví je tradičně doménou žen. Čím vyšší je ale stupeň školy, tím podíl mužů na pozici učitele i řídícího pracovníka roste. Důvodů feminizace českého školství může být několik.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Ať děti skládají stavebnice

prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D. Eng. h. c., FEng.

Profesora Petra Zunu trápí pohled společnosti na techniky. Měli by mít respekt stejně jako právníci nebo lékaři. „Už to nejsou chlapíci ve špinavých montérkách,“ říká. Podle jeho názoru by rodiče měli vést děti k technickému myšlení. Jak? Například skládáním stavebnic, podotýká zakladatel Inženýrské akademie ČR.