Dynamika hospodářského růstu v roce 2016 naznačovala, že česká ekonomika možná narazila na limity svého potenciálu a další výrazné zvyšování hrubého domácího produktu (HDP) bude v nejbližších letech obtížné. To do jisté míry popřel vývoj v první polovině roku 2017. Meziroční růst HDP se v 1. čtvrtletí zrychlil na 3,0 % (přitom ve 4. čtvrtletí roku 2016 vzrostl HDP o 1,8 % a za celý rok 2016 o 2,6 %). Ještě rychleji rostl HDP ve 2. čtvrtletí – meziroční navýšení dosáhlo 4,7 %. Výrazná meziroční dynamika přitom není jen výsledkem nižší srovnávací základny minulého roku. Zrychlení je patrné i na mezičtvrtletním růstu. Během 1. čtvrtletí se HDP zvýšil o 1,5 % a ve 2. čtvrtletí o 2,5 %.
Domácnosti se nebály utrácet
Hospodářský růst byl v 1. pololetí 2017 podobně jako v předchozích dvou letech podpořen silně a stabilně rostoucími výdaji na konečnou spotřebu. Těm dominuje především spotřeba domácností, kterou povzbuzovaly rostoucí výdělky i vysoká důvěra v ekonomický vývoj. V 1. čtvrtletí tak vzrostla spotřeba domácností o 3,0 % a v následujícím kvartálu zrychlila na 4,4 %. Domácnosti si podobně jako v předchozím roce ve zvýšené míře pořizovaly trvanlivé statky (například motorová vozidla, nábytek, domácí spotřebiče, oděvy či sportovní vybavení). V prvním pololetí však zrychlovala i spotřeba netrvanlivého zboží a služeb, jejíž růst je obvykle mírný.
Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které v pojetí národních účtů reprezentují investiční aktivitu, byly jedinou složkou HDP, která v roce 2016 působila proti růstu. Investiční aktivita se ještě v 1. čtvrtletí meziročně propadla, již ve 2. čtvrtletí však ekonomický růst podpořila 0,7 p. b. Růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu měly na svědomí především sektor nefinančních podniků a domácnosti. Zrychlil meziroční růst výdajů ve váhově nejvýznamnější kategorii – ICT, ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy. Více se investovalo i do produktů duševního vlastnictví zahrnujících mimo jiné softwarové vybavení. Pokračoval silný růst výdajů na obydlí, které reprezentuje hlavní investiční záměr domácností.
K uvedeným výsledkům přispělo i mírné oživení investic do ostatních staveb. Součástí této investiční kategorie jsou stavební projekty, na jejichž realizaci se podepsalo nerovnoměrné čerpání evropských fondů. Důležitým investorem v této oblasti je vládní sektor. I přes nynější oživení této oblasti zůstala investiční aktivita sektoru vládních institucí slabá.
Dařilo se většině odvětví
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) dosáhl ve 2. čtvrtletí 4,7 % a v porovnání s 1. čtvrtletím se zrychlil o 1,7 p. b. Zrychlení napomohlo především posílení odvětví služeb, které dohromady přispěly k růstu HPH 2,2 p. b. Přední místo mezi odvětvími služeb měly přitom obchod, doprava, ubytování a pohostinství, které přispěly 0,8 p. b. (po třech čtvrtletích záporných příspěvků). Pokračoval i silný růst hrubé přidané hodnoty peněžnictví a pojišťovnictví, které patří k objemově nejmenším odvětvím, přispěly však k růstu 0,3 p. b. Ve 2. čtvrtletí zesílil příspěvek činností v oblasti nemovitostí a dosáhl 0,4 p. b.
Pevným pilířem růstu přidané hodnoty však zůstává zpracovatelský průmysl, jehož HPH se meziročně zvýšila o 7,9 %, což znamenalo příspěvek k celkovému růstu ve výši 2,1 p. b. Po čtyřech čtvrtletích meziročních poklesů přišlo mírné oživení do stavebnictví, jehož příspěvek k celkovému růstu na úrovni 0,2 p. b. byl nejvyšší od 3. čtvrtletí 2015. Stejné výše dosáhl i příspěvek zemědělství, lesnictví a rybářství. Jedinou částí hospodářství, která nepřispěla k růstu HPH a ani ji netlumila, byla ostatní průmyslová odvětví, jejichž součástí je například těžba nebo výroba elektřiny.
Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (stálé ceny, y/y, příspěvky v p.b., HDP v %)
Mzdy i zaměstnanost rostly
Spotřeba domácností je úzce propojena s jejich příjmy. Ty se v 1. pololetí 2017 díky zrychlujícímu růstu mezd zvyšovaly. V prvním pololetí průměrná mzda dosáhla 28 623 Kč. To znamenalo meziroční zvýšení o 6,5 % (1 747 Kč), reálný nárůst mezd v uvedeném období dosáhl 4,1 %. Významný podíl na tom mělo 2. čtvrtletí, ve kterém se mzdy meziročně zvýšily o 7,6 % (reálně o 5,3 %). Důvodem takového růstu mezd je příznivý ekonomický vývoj, který se přelévá i do odměn pracovníků. Druhým důvodem se stal nedostatek osob na pracovním trhu.
Během prvního pololetí výrazně zrychlila tvorba nových pracovních míst, na konci června jich úřady práce evidovaly 183,5 tis. Na jedno volné pracovní místo připadalo 1,6 uchazečů o práci – nejméně od poloviny 90. let. Obecná míra nezaměstnanosti se v červnu podle sezónně očištěných údajů snížila na rekordních 2,9 %. Dobrá finanční situace podniků i sílící obtíže při hledání nových pracovníků tak tlačily na další zvyšování mezd.
K rostoucí zaměstnanosti přispěli zaměstnanci i sebezaměstnaní. Z pohledu odvětví se těžiště růstu zaměstnanosti již od minulého roku posouvá spíše do služeb. Slábnoucí růstová tempa zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu poukazují především na sílící obtíže při hledání kvalifikovaných zaměstnanců. Nové pracovní pozice v terciárním sektoru vytvářely hlavně profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti. V těch v prvním pololetí růst zaměstnanosti zrychlil na 5,1 % (z loňských 3,2 %). V podobném rozsahu přispělo k vyšší zaměstnanosti v celé ekonomice také váhově dominantní odvětví služeb – obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde pracovalo o 1,9 % lidí více. Přetrvávala dlouhodobá poptávka po pracovnících v informačních a komunikačních činnostech (jejich počty se za posledních pět let navýšily o téměř 15 %).
Průměrná hrubá měsíční mzda a mzdový medián (na přepočtené počty zaměstnanců, meziročně v %)
Cenový vývoj se odpoutal od nízké inflace minulých let
Silný nominální růst mezd se na rozdíl od roku 2016 neprojevil plně na růstu reálných příjmů. Důvodem byl meziroční růst spotřebitelských cen, který v prvním pololetí dosáhl 2,3 %. Těžiště cenového růstu se od 1. čtvrtletí, kdy se ještě výrazněji projevoval meziroční nárůst cen ropy, přesunulo do segmentu potravin a nealkoholických nápojů.
Pokračoval velmi silný meziroční růst nabídkových cen nemovitostí v ČR, který v prvním pololetí roku dosáhl 9,5 %. Opět zrychlil růst nabídkových cen v Praze (z 13,6 na 14,6 %). Realizované ceny starších bytů svůj růst ve 2. čtvrtletí zrychlily poměrně výrazně. V celé ČR se meziročně zvýšily o 18,7 %, v Praze o 18,0 %. Zajímavý je v tomto ohledu pohled na objem hypotečních úvěrů poskytnutých domácnostem. Ten se během 2. čtvrtletí zvýšil o 25,7 mld. Kč a navázal na mimořádně silný růst z 1. čtvrtletí (18,9 mld. Kč, což je výjimečné číslo, obvykle je na začátku roku nárůst asi poloviční). Zvýšená poptávka po hypotékách má stále souvislost s rostoucími příjmy domácností. Na druhé straně lze však vidět i snahu koupit nemovitost, dokud je ještě relativně cenově dostupná. Více ZDE.
