Spotřeba domácností zůstává stabilním tahounem růstu

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zrychlení růstu české ekonomiky podpořila rostoucí spotřeba domácností i bilance zahraničního obchodu. Ve 2. čtvrtletí 2017 se ke kladně působícím faktorům přidala i investiční aktivita. Růst reálných výdělků, který byl podpořen příznivým ekonomickým vývojem i nedostatkem pracovní síly, byl v 1. pololetí tlumen růstem spotřebitelských cen.

Dynamika hospodářského růstu v roce 2016 naznačovala, že česká ekonomika možná narazila na limity svého potenciálu a další výrazné zvyšování hrubého domácího produktu (HDP) bude v nejbližších letech obtížné. To do jisté míry popřel vývoj v první polovině roku 2017. Meziroční růst HDP se v 1. čtvrtletí zrychlil na 3,0 % (přitom ve 4. čtvrtletí roku 2016 vzrostl HDP o 1,8 % a za celý rok 2016 o 2,6 %). Ještě rychleji rostl HDP ve 2. čtvrtletí – meziroční navýšení dosáhlo 4,7 %. Výrazná meziroční dynamika přitom není jen výsledkem nižší srovnávací základny minulého roku. Zrychlení je patrné i na mezičtvrtletním růstu. Během 1. čtvrtletí se HDP zvýšil o 1,5 % a ve 2. čtvrtletí o 2,5 %.

Domácnosti se nebály utrácet

Hospodářský růst byl v 1. pololetí 2017 podobně jako v předchozích dvou letech podpořen silně a stabilně rostoucími výdaji na konečnou spotřebu. Těm dominuje především spotřeba domácností, kterou povzbuzovaly rostoucí výdělky i vysoká důvěra v ekonomický vývoj. V 1. čtvrtletí tak vzrostla spotřeba domácností o 3,0 % a v následujícím kvartálu zrychlila na 4,4 %. Domácnosti si podobně jako v předchozím roce ve zvýšené míře pořizovaly trvanlivé statky (například motorová vozidla, nábytek, domácí spotřebiče, oděvy či sportovní vybavení). V prvním pololetí však zrychlovala i spotřeba netrvanlivého zboží a služeb, jejíž růst je obvykle mírný.
Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které v pojetí národních účtů reprezentují investiční aktivitu, byly jedinou složkou HDP, která v roce 2016 působila proti růstu. Investiční aktivita se ještě v 1. čtvrtletí meziročně propadla, již ve 2. čtvrtletí však ekonomický růst podpořila 0,7 p. b. Růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu měly na svědomí především sektor nefinančních podniků a domácnosti. Zrychlil meziroční růst výdajů ve váhově nejvýznamnější kategorii – ICT, ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy. Více se investovalo i do produktů duševního vlastnictví zahrnujících mimo jiné softwarové vybavení. Pokračoval silný růst výdajů na obydlí, které reprezentuje hlavní investiční záměr domácností.
K uvedeným výsledkům přispělo i mírné oživení investic do ostatních staveb. Součástí této investiční kategorie jsou stavební projekty, na jejichž realizaci se podepsalo nerovnoměrné čerpání evropských fondů. Důležitým investorem v této oblasti je vládní sektor. I přes nynější oživení této oblasti zůstala investiční aktivita sektoru vládních institucí slabá.

Dařilo se většině odvětví

Meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) dosáhl ve 2. čtvrtletí 4,7 % a v porovnání s 1. čtvrtletím se zrychlil o 1,7 p. b. Zrychlení napomohlo především posílení odvětví služeb, které dohromady přispěly k růstu HPH 2,2 p. b. Přední místo mezi odvětvími služeb měly přitom obchod, doprava, ubytování a pohostinství, které přispěly 0,8 p. b. (po třech čtvrtletích záporných příspěvků). Pokračoval i silný růst hrubé přidané hodnoty peněžnictví a pojišťovnictví, které patří k objemově nejmenším odvětvím, přispěly však k růstu 0,3 p. b. Ve 2. čtvrtletí zesílil příspěvek činností v oblasti nemovitostí a dosáhl 0,4 p. b.
Pevným pilířem růstu přidané hodnoty však zůstává zpracovatelský průmysl, jehož HPH se meziročně zvýšila o 7,9 %, což znamenalo příspěvek k celkovému růstu ve výši 2,1 p. b. Po čtyřech čtvrtletích meziročních poklesů přišlo mírné oživení do stavebnictví, jehož příspěvek k celkovému růstu na úrovni 0,2 p. b. byl nejvyšší od 3. čtvrtletí 2015. Stejné výše dosáhl i příspěvek zemědělství, lesnictví a rybářství. Jedinou částí hospodářství, která nepřispěla k růstu HPH a ani ji netlumila, byla ostatní průmyslová odvětví, jejichž součástí je například těžba nebo výroba elektřiny.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (stálé ceny, y/y, příspěvky v p.b., HDP v %)

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (stálé ceny, y/y, příspěvky v p.b., HDP v %)

 Mzdy i zaměstnanost rostly

Spotřeba domácností je úzce propojena s jejich příjmy. Ty se v 1. pololetí 2017 díky zrychlujícímu růstu mezd zvyšovaly. V prvním pololetí průměrná mzda dosáhla 28 623 Kč. To znamenalo meziroční zvýšení o 6,5 % (1 747 Kč), reá­lný nárůst mezd v uvedeném období dosáhl 4,1 %. Významný podíl na tom mělo 2. čtvrtletí, ve kterém se mzdy meziročně zvýšily o 7,6 % (reálně o 5,3 %). Důvodem takového růstu mezd je pří­znivý ekonomický vývoj, který se přelévá i do odměn pracovníků. Druhým důvodem se stal nedostatek osob na pracovním trhu.
Během prvního pololetí výrazně zrychlila tvorba nových pracovních míst, na konci června jich úřady práce evidovaly 183,5 tis. Na jedno volné pracovní místo připadalo 1,6 uchazečů o práci – nejméně od poloviny 90. let. Obecná míra nezaměstnanosti se v červnu podle sezónně očištěných údajů snížila na rekordních 2,9 %. Dobrá finanční situace podniků i sílící obtíže při hledání nových pracovníků tak tlačily na další zvyšování mezd.
K rostoucí zaměstnanosti přispěli zaměstnanci i sebezaměstnaní. Z pohledu odvětví se těžiště růstu zaměstnanosti již od minulého roku posouvá spíše do služeb. Slábnoucí růstová tempa zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu poukazují především na sílící obtíže při hledání kvalifikovaných zaměstnanců. Nové pracovní pozice v terciárním sektoru vytvářely hlavně profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti. V těch v prvním pololetí růst zaměstnanosti zrychlil na 5,1 % (z loňských 3,2 %). V podobném rozsahu přispělo k vyšší zaměstnanosti v celé ekonomice také váhově dominantní odvětví služeb – obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde pracovalo o 1,9 % lidí více. Přetrvávala dlouhodobá poptávka po pracovnících v informačních a komunikačních činnostech (jejich počty se za posledních pět let navýšily o téměř 15 %).

Průměrná hrubá měsíční mzda a mzdový medián (na přepočtené počty zaměstnanců, meziročně v %)

Průměrná hrubá měsíční mzda a mzdový medián (na přepočtené počty zaměstnanců, meziročně v %)

Cenový vývoj se odpoutal od nízké inflace minulých let

Silný nominální růst mezd se na rozdíl od roku 2016 neprojevil plně na růstu reálných příjmů. Důvodem byl meziroční růst spotřebitelských cen, který v prvním pololetí dosáhl 2,3 %. Těžiště cenového růstu se od 1. čtvrtletí, kdy se ještě výrazněji projevoval meziroční nárůst cen ropy, přesunulo do segmentu potravin a nealkoholických nápojů.
Pokračoval velmi silný meziroční růst nabídkových cen nemovitostí v ČR, který v prvním pololetí roku dosáhl 9,5 %. Opět zrychlil růst nabídkových cen v Praze (z 13,6 na 14,6 %). Rea­lizované ceny starších bytů svůj růst ve 2. čtvrtletí zrychlily poměrně výrazně. V celé ČR se meziročně zvýšily o 18,7 %, v Praze o 18,0 %. Zajímavý je v tomto ohledu pohled na objem hypotečních úvěrů poskytnutých domácnostem. Ten se během 2. čtvrtletí zvýšil o 25,7 mld. Kč a navázal na mimořádně silný růst z 1. čtvrtletí (18,9 mld. Kč, což je výjimečné číslo, obvykle je na začátku roku nárůst asi poloviční). Zvýšená poptávka po hypotékách má stále souvislost s rostoucími příjmy domácností. Na druhé straně lze však vidět i snahu koupit nemovitost, dokud je ještě relativně cenově dostupná. Více ZDE.

Autor: ,

oddělení svodných analýz

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Spotřeba domácností táhne růst HDP

Ilustrační foto

Ve většině zemí EU, a to i v Česku, růst spotřeby domácností letos zrychloval i díky rostoucí důvěře spotřebitelů.

Růst HDP v Evropské unii zrychlil

Ilustrační foto

České hospodářství patří mezi nejrychleji rostoucí v zemích EU. Dařilo se však většině ekonomik Unie.

Za zdraví domácích mazlíčků utratíme dvě miliardy ročně

ilustrativní fotka

Podle údajů ČSÚ měla v roce 2015 více než čtvrtina českých domácností (28,3 %) psa a necelá pětina (18,6 %) kočku. Ze statistiky rodinných účtů vedené ČSÚ vyplývá, že výdaje na zvířecí miláčky jsou v ČR přibližně o 73 % vyšší v bezdětných domácnostech oproti domácnostem s dětmi.

Pětina nákladů je za léky

ilustrativní fotka

V České republice bylo v roce 2015 vydáno za léky celkem 76,8 mld. Kč, což představuje stabilně více než pětinu z celkových výdajů na zdravotní péči. Na jednoho obyvatele tak připadlo v průměru 7 284 Kč.

Kolik zaplatí domácnosti za zdravotní péči

ilustrativní fotka

Náklady na zdravotnictví v České republice každoročně stoupají. Výnosy z veřejného pojištění je již nestačí pokrýt, a tak se domácnosti na jejich hrazení podílejí stále vyšší mírou. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč.

Výdaje českých domácností vzrostly

ilustrativní fotka

Průměrná roční spotřební vydání české domácnosti vloni činila 125 947 Kč na osobu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 2,8 % více.

Domácnosti vycházejí se svými příjmy lépe

ilustrativní fotka

Zásadním předpokladem dobrého hospodaření domácnosti je zapojení jejích členů na trhu práce. S tím souvisejí vyšší příjmová úroveň domácnosti a následně nižší riziko materiální deprivace. Tyto rizikové aspekty se v posledních pěti letech v ČR snižují.

Spotřeba domácností táhla růst HDP

ilustrativní obrázek

Hospodářský růst během prvních tří čtvrtletí roku 2016 zpomaloval. Za vysokou ekonomickou dynamikou roku 2015 stála výjimečná kombinace růstových faktorů. Tato situace se však již v loňském roce znovu neopakovala.

Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Ilustrační foto

Na veřejnosti se v nedávné době objevila zpráva, že až 40 % domácností v České republice balancuje na hranici chudoby. Údaje Českého statistického úřadu ale hovoří jinak. Pojďme si tuto problematiku vysvětlit.

Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Ilustrační foto

Ve statistice národních účtů se můžeme setkat s hrubým disponibilním důchodem domácností. V prvních třech čtvrtletích 2015 dosáhl 1 694,7 mld. Kč nominálně a meziročně stoupl o 38,8 mld. O čem tento ukazatel vypovídá?