V Evropě patříme mezi nejaktivnější sportovní fanoušky

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V nedávno zveřejněném srovnání návštěvnosti sportovních akcí v jednotlivých zemích EU se Česká republika umístila na pátém místě. Sportovní akci v ČR navštíví alespoň jednou za rok více než 41 % populace starší 16 let.

Eurostat v minulých týdnech ve své veřejné databázi aktualizoval data o sportovní participaci v zemích EU (a dalších vybraných zemích). Ta vycházejí ze šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). V roce 2015 byl do šetření zapojen tzv. kulturní modul, sledující údaje o četnosti návštěv sportovních a kulturních zařízení. Údaje získané ze zjišťování se vztahují k posledním 12 měsícům před datem dotazování, pro zjednodušení je uváděn rok 2015.

Návštěvnost sportovních akcí ve vybraných deseti zemích EU, kde je účast nejvyšší (v %)

Návštěvnost sportovních akcí ve vybraných deseti zemích EU, kde je účast nejvyšší (v %)

V rámci srovnání návštěvnosti sportovních akcí v zemích evropské osmadvacítky byla účast na sportovních akcích nejvyšší v Nizozemsku. Zde navštívila alespoň jednou za rok nějakou sportovní akci více než polovina populace starší 16 let a opakovaně (4krát a vícekrát) pak necelá třetina populace starší 16 let. Česká republika se umístila na pátém místě před Dánskem či Německem.
Detailnější informace o návštěvnosti sportovních akcí v ČR nabízí ČSÚ v již dříve zpracovaných zpracovaných datech ze šetření Životní podmínky ČR. Ta se vztahují taktéž k populaci starší 16 let. Alespoň jednou a ne více než třikrát navštívilo v ČR nějakou sportovní akci 22 % a 4krát a vícekrát 19 % populace. Účast na sportovních událostech pak byla v roce 2015 daleko populárnější u mužů než u žen. Zatímco 30 % mužské populace navštívilo v roce nějakou sportovní akci více než třikrát, z celkového počtu žen navštívila sportovní akci stejně často pouze každá desátá. Alespoň jednou a ne více než třikrát pak navštívilo sportovní událost 28 % mužů a 16 % žen. Pouze 3 % populace uvedla, že důvodem neúčasti na sportovních událostech byl nedostatek financí. Nejčastějším důvodem neúčasti byl prostý nedostatek zájmu (33 % populace).

Sportu se aktivně věnuje třetina populace

Informace o sportovní aktivitě české populace přináší například Evropské výběrové šetření o zdraví (European Health Interview Survey) vycházející taktéž z jednotné evropské metodiky. Nejaktuálnější údaje jsou k dispozici za referenční rok 2014. Šetření se provádí v domácnostech v populaci ve věku 15 a více let. Ze zjištěných údajů vyplývá, že sportu (ve smyslu aerobních fyzických aktivit) se aktivně (alespoň jednou týdně nejméně 10 minut v kuse) věnuje přibližně třetina populace. Nejvíce sportovně aktivní jsou mladí lidé ve věku 15–24 let, přibližně 68 % z nich sportuje. Před dosažením 35 let se sportem zabývá více než polovina populace, poté zapojení do sportovních aktivit s přibývajícím věkem klesá. Nejméně aktivní jsou pak starší lidé ve věku nad 65 let. Ve věkové kategorii 65–74 let se sportu věnuje 12,5 % a v kategorii 75+ pak 5,6 % populace.
Letos v říjnu vychází v ČSÚ nová publikace Statistika sportu: základní ukazatele, kde je více údajů. Publikaci v elektronické verzi najdete na ZDE.

Autor: ,

oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kde žijí vysokoškoláci

ilustrační foto

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.

Děti se z ústavů přesouvají do náhradních rodin

ilustrativní fotka

Ke konci roku 2016 bylo v Česku v náhradní rodinné péči umístěno více než 18 tis. dětí. Jejich počet vzrostl během posledních deseti let dvaapůlkrát. Největší počet dětí v náhradní rodinné péči žije v Moravskoslezském kraji, nejméně v Kraji Vysočina.

Z digitálních stop se číst teprve učíme

ilustrativní obrázek

Díky využívání moderních technologií za sebou lidé nechávají aktivní a pasivní digitální stopy. Zatímco aktivní otisky pocházejí od samotných uživatelů, ty pasivní vyplývají z pouhé interakce s informační a komunikační infrastrukturou. Pro statistiky mohou být zjištěná „big data“ v anonymizované formě doplňujícím zdrojem informací, například v oblasti cestovního ruchu.

Umíme měřit efekty kulturně společenských a sportovních akcí?

Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.

Česká republika byla v letošním roce organizátorem hned několika akcí přesahujících význam národních hranic.

Špotáková bude dál vítězit

ilustrativní obrázek

Statistika v současné době dokáže neuvěřitelné věci. Například spočítat, jak dlouho by se ještě mohla udržet olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková na vrcholu. Odhadnout délku kariéry špičkových atletických sportovců je skutečně možné – díky demografii sportu.