Děti se z ústavů přesouvají do náhradních rodin

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ke konci roku 2016 bylo v Česku v náhradní rodinné péči umístěno více než 18 tis. dětí. Jejich počet vzrostl během posledních deseti let dvaapůlkrát. Největší počet dětí v náhradní rodinné péči žije v Moravskoslezském kraji, nejméně v Kraji Vysočina.

Zatímco v roce 2016 bylo v Moravskoslezském kraji umístěno v náhradní rodinné péči více než 3 tis. dětí, v Kraji Vysočina to bylo méně než 600 dětí.
Mezi dětmi, které vyrůstají v náhradní rodinné péči v České republice, jsou 3 % dětí se zdravotním postižením. Zatímco v Karlovarském kraji tvoří podíl dětí se zdravotním postižením 1 %, v Pardubickém kraji je podíl 9%.

Děti v náhradní rodinné péči*) podle krajů – tříletý průměr let 2014–2016

Děti v náhradní rodinné péči*) podle krajů – tříletý průměr let 2014–2016

*) Pozn.: Adopce, pěstounská péče, poručenství či opatrovnictví jsou poskytovány dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být vychovávány ve své vlastní rodině. Zařízení ústavní výchovy poskytují preventivně výchovnou péči v zájmu zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělání dítěte. Soud o ní rozhoduje v případě, že je výchova dítěte nebo jeho řádný vývoj ve vážném ohrožení.

Na konci roku 2016 se v České republice soudně nařízená ústavní výchova týkala 6 tis. dětí ve věku do 19 let; během 10 let se jejich počet snížil o jednu třetinu. Nejvíce dětí s nařízenou výchovou žije v Ústeckém kraji (21 % všech dětí s nařízenou ústavní výchovou v ČR) a v Moravskoslezském kraji (13 %), naproti tomu nejméně ve Zlínském kraji (2 % dětí). Uložená ochranná výchova je pak mimořádné opatření soudu, které může být uloženo mladistvému ve věku 15 až 18 let, jenž spáchal trestný čin, či osobě mladší 15 let, jež spáchala čin, který by jinak byl trestným činem. V roce 2016 byla do ochranné výchovy umístěna necelá stovka dětí. Počet dětí, kterým soud uložil ochrannou výchovu, v průběhu let klesá.

Děti a mladiství evidovaní kurátory pro mládež podle krajů, průměr let 2014–2016

Děti a mladiství evidovaní kurátory pro mládež podle krajů, průměr let 2014–2016

Výchovné problémy dětí, jako jsou například zanedbání povinné školní docházky, opakované závažné výchovné problémy ve škole nebo v rodině, požívání alkoholu nebo jiných návykových látek, páchání trestných činů, pomáhají řešit kurátoři pro děti a mládež.
V roce 2016 evidovali tito kurátoři 29 tis. klientů, ze kterých mladiství do 15 let tvořili 46 %. Během deseti let poklesl celkový počet dětí evidovaných kurátory pro mládež o jednu třetinu, podíl mladistvých do 15 let však vlivem změn ve věkové struktuře mladých lidí vzrostl ve sledovaném období o 6 procentních bodů. Nejvíce klientů bylo v roce 2016 evidováno v krajích Moravskoslezském (16 % všech dětí evidovaných kurátory pro děti a mládež v ČR) a Ústeckém (15 %), nejméně v krajích Pardubickém a Zlínském (shodně 3,5 %).

Autor: , oddělení informačních služeb, KS ČSÚ v Pardubicích
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Junioři a internet

ilustrativní fotka

Ve využívání technologií jak z hlediska věku respondentů, tak i z územního pohledu jsou v krajích České republiky značné rozdíly.

Mladé ženy kouří i v těhotenství

ilustrativní fotka

V posledních letech české ženy odkládají mateřství a založení rodiny do pozdějšího věku a k plánovanému mateřství přistupují zodpovědněji.

Videohry hrajeme do 24 let

ilustrativní fotka

Podle ČSÚ nejčastěji hrají či stahují videohry přes internet mladí lidé ve věku 16–24 let, a to necelých 67 % v této kategorii. Poté zájem o videohry prudce klesá. V další věkové kategorii 25–34 let hraje videohry přes internet 30 % lidí.

Mladí na trhu práce

ilustrativní fotka

Ekonomická aktivita mladých lidí se výrazně liší podle věku i pohlaví. Míra ekonomické aktivity byla logicky nejnižší ve věku 15–19 let, kdy se drtivá většina mladých teprve připravuje na své budoucí povolání. Podprůměrná je i ve věkové skupině 20–24 let, kdy ještě významná část juniorů studuje vysokou školu.

Kde žijí vysokoškoláci

ilustrační foto

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Nejvíce mladých se stěhuje do okolí velkých měst

ilustrativní fotka

V Česku dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva. Neustále se přitom snižuje počet a podíl mladých osob. Pracovníci krajských správ ČSÚ shromáždili ucelený soubor statistických údajů o mladé generaci, a to i v územním detailu.

V Evropě patříme mezi nejaktivnější sportovní fanoušky

ilustrativní fotka

V nedávno zveřejněném srovnání návštěvnosti sportovních akcí v jednotlivých zemích EU se Česká republika umístila na pátém místě. Sportovní akci v ČR navštíví alespoň jednou za rok více než 41 % populace starší 16 let.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.