Dovoz benzinu a nafty

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Z dodávek ropných produktů na trh v ČR jsou nejvýznamnější dodávky motorového benzinu a motorové nafty, které představují v některých letech až tři čtvrtiny množství všech ropných produktů.

Od roku 2009 dochází k poklesu dodávek motorového benzinu na trh v ČR z původního množství 2 098 tis. tun v roce 2007 na 1 605 tis. tun v roce 2016 (+23,5 %). Poslední čtyři roky objem dodávek stagnuje. Naproti tomu u motorové nafty došlo od roku 2007 k postupnému nárůstu dodávek na tuzemský trh ze 4 071 tis. tun v roce 2007 na 4 728 tis. tun v roce 2016 (+16,1 %). Na zvýšení spotřeby nafty působil zejména růst ekonomiky včetně souvisejícího zvýšení kamionové dopravy. Svoji roli sehrála také cenová výhodnost tankování na českých čerpacích stanicích.
V celkové bilanci dodávek na trh kromě výroby a zásob jsou důležitým faktorem dovoz a vývoz. Dovoz motorového benzinu v podstatě stagnuje, zatímco dovoz motorové nafty se postupně zvyšuje. Výrazný je nárůst zejména v posledních třech letech.

Dodávky motorového benzinu a nafty na trh ČR celkem, 2007–2016

Dodávky motorového benzinu a nafty na trh ČR celkem, 2007–2016

Vývoz motorového benzinu a motorové nafty má v podstatě stejný trend – pozvolný růst. Výjimkou je rok 2016, kdy v České rafinérské byla z důvodu mimořádné události na jednotce fluidního katalytického krakování odstavena kralupská rafinérie na více než čtvrt roku. Podobný dopad měla i havárie v litvínovské rafinérii, ke které došlo v srpnu 2015, když na etylenové jednotce unikl etylen a došlo k následnému požáru. Rekonstrukce etylenové jednotky trvala více než 10 měsíců. Tím došlo k výpadku výroby, který musel být nahrazen zvýšenými dovozy motorového benzinu a nafty při současném poklesu vývozů.

Menších dovozů je více

Od roku 2007 do roku 2013 vzrostl počet podniků dovážejících motorový benzin z 58 na 140. V roce 2013 byly podle novely zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, zavedeny kauce pro distributory pohonných hmot. Proto v roce 2014 počet podniků klesl na 64. Od roku 2015 dochází opět k nárůstu počtu dovozců motorového benzinu. V daném případě se však jedná zejména o dovozce do 1 tis. tun za rok. Počet dovozců nad 1 tis. tun je v podstatě stabilní, spíše mírně klesá. V roce 2016 jich bylo jen 12, tj. 11 % z celkového počtu podniků.

Struktura dovozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016

Struktura dovozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016

U dovozců motorové nafty nejsou takové meziroční výkyvy. Celkový počet podniků je v podstatě stabilní – pohybuje se kolem 60, z toho dovozci nad 1 tis. tun činili v roce 2016 podíl 49 %.
Motorový benzin vyváží poslední tři roky asi 26 podniků. Z toho jsou však jen zhruba čtyři vývozci nad 1 tis. tun po celé sledované období. V roce 2016 se jednalo dokonce jen o jednoho vývozce.
Vývozců motorové nafty je mnohem méně. U motorové nafty se počet všech vyvážejících podniků pohybuje v letech 2007 až 2013 mezi 12 až 20, vývozců nad 1 tis. tun bylo v roce 2015 jen sedm a v roce 2016 pouhých pět.

Nejvíce benzinu jde ze Slovenska

Dovozy motorového benzinu v uplynulém období byly realizovány převážně ze Slovenska, Německa a Rakouska. V roce 2016 se do ČR dovezlo ze Slovenska 59,2 % z celkového objemu motorového benzinu. Dovoz z Německa kolísal, a to od 4,2 % v roce 2014 až po největší podíl 21,6 % v roce 2017; v roce 2016 došlo pak k postupnému nárůstu na 15,7 %. Dovoz motorového benzinu z Rakouska postupně klesal od roku 2011 (27,0 %) až po rok 2016 (13,1 %).

Struktura dovozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016

Struktura dovozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016

U motorové nafty je struktura dovozů jiná – postupně klesá podíl dovozů ze Slovenska (50,4 % v roce 2007 a 29,5 % v roce 2016 na celkovém objemu), i když dovezené množství stagnuje. Přírůstek dovozů je tak převážně ovlivněn nárůstem podílu dovozů z Polska – v roce 2007 činil podíl 1,8 % a v roce 2016 dosáhl již 21,0 %, a z Německa – v roce2007 byl podíl 25,8 % a v roce 2016 již 40,7 %. Podíl dovozů motorové nafty z Rakouska se v průběhu období postupně snižuje, a to z 19,7 % v roce 2007 až na 6,6 % v roce 2016.
Ve vývozech do Německa se od roku 2011 mění trend. Jejich objem se zvyšuje, zatímco v minulosti směřovaly tyto vývozy převážně jen na Slovensko. Přidávají se vývozy do Rakouska a od roku 2013 i do Maďarska. Vývozy na Slovensko představovaly v roce 2007 podíl 49,2 % (v roce 2016 jen 23,8 %). Jak již bylo řečeno, rostou naopak vývozy do Německa – v roce 2007 byl podíl 20,0 %, ale v roce 2016 již 49,6 %. Vývozy do Rakouska činily v roce 2016 podíl 9,1 % a do Maďarska 16,9 %.
Struktura vývozů motorové nafty je v jednotlivých letech více rozkolísaná. Vývozy do Polska tvořily v roce 2007 podíl 19,2 %, a v roce 2008 dokonce 31,6 %. Od roku 2011 dochází k výraznému klesu – v roce 2015 tvoří nulový podíl a v roce 2016 jen 3,4 %.

Struktura vývozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016

Struktura vývozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016

Kolísavý trend je také u podílu vývozů do Rakouska. V roce 2007 činil 22,9 %, kulminoval pak v roce 2012 (39,5 %) a v roce 2016 poklesl až na 14,1 %. Také podíl vývozu na Slovensko byl různorodý. Nejvyšší byl v roce 2007, když dosáhl 48,1 %. V roce 2016 pak poklesl na 35,1 %. Vývozy do Německa od roku 2010 postupně zvyšují svůj podíl – v roce 2016 činily již 28,9 %.
Nejvýznamnějšími partnery při obchodu s ropnými produkty jsou Slovensko a Německo. Poslední tři roky se dostává do popředí i obchod s Maďarskem a Polskem, zatímco obchod s Rakouskem buď stagnuje, nebo se snižuje.

Struktura vývozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016

Struktura vývozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016

Spotřeba motorového benzinu a nafty klesne

Do budoucna lze očekávat snížení spotřeby motorového benzinu a nafty v dopravě v závislosti na zavádění alternativních paliv (zejména zemní plyn, elektřina i vodíkový pohon). K tomu má přispět i Národní akční plán čisté mobility, který vychází z limitů daných EU. Do roku 2030 se má snížit spotřeba fosilních paliv v dopravě o 30 %, a to ve prospěch alternativních pohonných hmot. O tom, že je zavádění alternativních pohonů teprve v počátcích, svědčí například údaje Svazu dovozců automobilů o registraci nových osobních automobilů v loňském roce, kdy jich bylo registrováno 259 693. Z hlediska paliva měly největší zastoupení benzinový pohon (54,56 %), dále naftový pohon (42,57 %), následují CNG (1,09 %), hybridní pohon (0,59 %), LPG (0,19 %) a elektrický pohon (0,07 %).

Autor: , oddělení statistiky energetiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Evropská unie si posvítila na energetiku

ilustrativní fotka

Eurostat vydal průvodce statistikou energetiky, který mapuje toky energie v zemích EU. Jak je na tom s energetickou závislostí ČR, uvádí následující analýza ČSÚ.

Kurzový závazek skončil

ilustrativní fotka

ČNB 6. dubna 2017 přestala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Co to znamená pro ceny zahraničního obchodu? Především to, že na ně opět začaly působit kurzové vlivy.

Závěr roku 2016 přinesl zlom v cenovém vývoji

ilustrativní obrázek

Ekonomický vývoj v roce 2016 byl příznivý. Rostl hrubý domácí produkt a výsledky zahraničního obchodu dosáhly nového maxima, zlepšovala se i situace na trhu práce. Nejvýznamnější bylo oživení cenového růstu v posledním čtvrtletí.

Zahraniční obchod s plynem

ilustrativní fotka

ČSÚ zaktualizoval metodiku k zahraničnímu obchodu se zemním plynem. Vypovídací schopnost statistiky zahraničního obchodu zůstává zachována.

Do České republiky proudí nejvíce ropy z Ruska

ilustrativní fotka

V roce 2015 se do ČR dovezlo přes sedm milionů tun ropy. Výsledky prvního pololetí naznačovaly rekordní roční dovoz, avšak havárie u českého zpracovatele ropy tato očekávání zvrátila. Z dlouhodobého pohledu se jednalo o stagnaci.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Obchod České republiky se Slovenskem

Ilustrační foto

Od roku 2005 se velikost vzájemné zahraniční výměny mezi Českou republikou a Slovenskem zvýšila více než dvojnásobně. Náš východní soused si stále udržuje postavení druhého největšího obchodního partnera.