Hladovějících lidí ve světě opět přibylo

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Po letech, kdy se ve světě počet lidí trpících hladem snižoval, došlo v roce 2016 k obratu. Zpráva OSN uvádí, že v loňském roce nemělo dostatek jídla 815 mil. osob. Přitom v roce 2015 to bylo 777 mil.

Nejvíce hladovějících lidí žilo v uplynulém roce v Asii (520 mil.). Z pohledu relativních čísel je na tom nejhůře Afrika, kde hladem trpí pětina tamní populace (243 mil.). Ve státech východní Afriky má hlad dokonce každý třetí obyvatel. Na světě bylo v loňském roce 155 mil. dětí, které jsou v důsledku nedostatečné výživy na svůj věk příliš malého vzrůstu, a 52 mil. dětí, které jsou kvůli množství a skladbě potravy příliš hubené. Na druhou stranu na světě žilo 41 mil. dětí s nadváhou. Mezi staršími 18 let bylo za obézní označeno 641 mil. osob, tj. 13 % dospělé světové populace. Jako znepokojující byla ve studii označena skutečnost, že 613 mil. žen v plodném věku, tedy zhruba třetina z celkového počtu, trpí chudokrevností nebo nedostatkem železa, což představuje zdravotní ohrožení nejen pro ně, ale i pro jejich potomky.
Zatím není zřejmé, zda současné zvýšení počtu hladovějících představuje jen mimořádný výkyv, nebo jestli jde o začátek nového trendu. I tak to ale podle autorů zprávy znamená podstatnou výzvu z hlediska mezinárodního závazku zemí OSN skoncovat s hladem do roku 2030.

Za hlad mohou války i klimatické změny

Jednou z příčin hladu jsou podle autorů studie násilné konflikty ve světě. Z 815 mil. hladovějících osob jich 489 mil. žije v oblastech, kde se válčí. Druhým faktorem, který významně ovlivňuje lokální produkci potravin, jsou nepředvídatelné výkyvy počasí související se změnami klimatu. Například klimatický jev El Niňo, vyvolávaný vzájemným působením mezi Tichým oceánem a atmosférou, zásadním způsobem ovlivňuje klimatické podmínky nejen v Tichomoří. Kromě zhoršování dostupnosti potravin v jihovýchodní Asii je El Niňo také příčinou menší úrody v západní Asii a v subsaharské Africe.

Lidstvo sní jen asi polovinu vypěstovaných potravin

V současné době je (více na ZDE) zhruba polovina z celosvětové produkce potravin rostlinného původu použita na přímou spotřebu lidmi, třetina slouží jako krmivo hospodářských zvířat a zhruba jedna desetina se využívá k výrobě biopaliv. Z každých 100 kalorií (cal) biologického původu, které slouží jako krmivo pro užitková zvířata, se vrátí 40 cal ve formě mléka, 22 cal v podobě vajec, 12 cal z kuřecího masa, 10 cal z vepřového a pouhé 3 cal z masa hovězího. V západní i východní Evropě využijí lidé k přímé konzumaci zhruba polovinu vypěstovaných potravin, druhá polovina je použita na výkrm zvířat nebo přeměněna na biopaliva. V Latinské Americe je to dokonce většina, přičemž rostlinná produkce zde slouží častěji jako krmivo než jako surovina pro výrobu biopaliv. Na druhou stranu v subsaharské Africe, Indii či Japonsku je většina vypěstovaných potravin rovnou použita na obživu obyvatelstva. Přitom hladem právě nejčastěji trpí ti, kteří se sami snaží potraviny vyrobit. Řeč je o drobných zemědělcích v méně rozvinutých zemích.

Kde hledat další údaje

Další informace o tomto tématu naleznete ve studii, na které se kromě OSN podílely i další organizace: Světová zdravotnická organizace (WHO), Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství a Světový potravinový program. Více na ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Světová populace konzumuje stále více masa

ilustrativní fotka

V roce 1990 snědl průměrný obyvatel Země 33 kg masa za rok. Od té doby se toto množství zvýšilo téměř o třetinu. Spotřeba masa vzrostla celosvětově za posledních 50 let pětinásobně.