Kde žijí vysokoškoláci

VYDÁNÍ: 11-12/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Kolik vysokoškoláků studuje v kraji svého trvalého bydliště? Z kterého kraje jich nejvíce vyjíždí? Odpovědi nejen na tyto otázky o studentech veřejných a soukromých vysokých škol lze nalézt v systému Sdružené informace matrik studentů, jehož provozovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Od roku 2010, kdy studentů s českým státním občanstvím studujících na veřejných a soukromých vysokých školách v ČR bylo nejvíce (358 tis.), jejich počty postupně klesají. Na konci roku 2016 to bylo necelých 268 tis. studentů. Není žádným překvapením, že nejvíce vysokoškoláků dochází na školy sídlící v hl. m. Praze (97,5 tis.) a v Jihomoravském kraji (53,4 tis.), tedy v krajích s nejširší nabídkou jak „tradičních“, tak soukromých vysokých škol. Naopak nejméně jich studuje v Karlovarském kraji (0,6 tis.), dále v Kraji Vysočina (2,2 tis.) a Středočeském kraji (2,9 tis.), neboť v nich nabízí vysokoškolské instituce nejméně studijních možností.

Studenti soukromých a veřejných VŠ (státní občanství ČR) podle krajů k 31. 12. 2016

Studenti soukromých a veřejných VŠ (státní občanství ČR) podle krajů k 31. 12. 2016

Nejvíce studentů má trvalé bydliště v hl. m. Praze

Trochu jiný žebříček vznikne porovnáním počtu studentů podle místa trvalého bydliště. I v tomto případě je pořadí krajů víceméně předvídatelné, neboť koreluje s počtem obyvatel ve věku 20 až 29 let, tedy osob podílejících se na celkovém počtu vysokoškoláků bezmála z 80 %. Nejvíce studentů má trvalé byd­liště v hl. m. Praze (36,1 tis.), následují kraje Moravskoslezský (33,2 tis.), Středočeský (31,0 tis.) a Jihomoravský (29,8 tis.). Nejnižší počty vysokoškolských studentů bydlí v krajích Karlovarském (5,4 tis.) a Libereckém (9,4 tis.).
Vzájemnou kombinací obou pohledů zjistíme mj. to, že pouze ve třech krajích, v hl. m. Praze, Jihomoravském a Olomouckém, převažuje počet studentů s místem výuky v kraji nad počtem vysokoškoláků bydlících v příslušném kraji. S tím souvisí i relativně nízký republikový podíl (44 %) vysokoškoláků studujících v kraji svého bydliště. Nejvyššího podílu shody trvalého bydliště a místa studia bylo dosaženo opět v Praze, když přes 87 % vysokoškoláků bydlících v hlavním městě v něm zároveň studovalo. V Jihomoravském kraji činila hodnota tohoto ukazatele 76 %. Naopak nejvíce studentů muselo vyjíždět za vysokoškolským vzděláním za hranice svého kraje ze středních Čech (97 %), Kraje Vysočina (91 %) a Karlovarského kraje (90 %).

Studenti veřejných a soukromých vysokých škol (státní občanství ČR) podle kraje místa bydliště a místa výuky k 31. 12. 2016

Autor:
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Ohlédnutí za juniory

Na krajských správách Českého statistického úřadu se v analytické a publikační činnosti již řadu let každoročně věnujeme jednomu společnému tématu, například udržitelnému rozvoji, venkovu, lidským zdrojům, demografickému vývoji nebo seniorům.

Nezletilí a mladiství páchají méně trestných činů

ilustrativní fotka

Kriminalita mladistvých je ve Středočeském kraji v porovnání s kraji Moravskoslezským a Ústeckým poloviční. Dokládají to data Policejního prezidia ČR.

Junioři a internet

ilustrativní fotka

Ve využívání technologií jak z hlediska věku respondentů, tak i z územního pohledu jsou v krajích České republiky značné rozdíly.

Praha přitahuje vzdělané. Berou tu více

Ilustrační foto

Vysoké průměrné mzdy v Praze jsou dány především velkým podílem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří zároveň dostávají výrazně vyšší mzdy, než je běžné v ostatních krajích. Naopak zaměstnanců bez maturity je v Praze málo a jejich výplata je ve srovnání s ostatními kraji zcela průměrná. Vyplývá to z regionální analýzy strukturální mzdové statistiky za rok 2016, která vysvětluje jednak vysokou mzdovou úroveň a zároveň ekonomickou výkonnost Prahy, jež je nad dvojnásobkem národního průměru.

Mladí na trhu práce

ilustrativní fotka

Ekonomická aktivita mladých lidí se výrazně liší podle věku i pohlaví. Míra ekonomické aktivity byla logicky nejnižší ve věku 15–19 let, kdy se drtivá většina mladých teprve připravuje na své budoucí povolání. Podprůměrná je i ve věkové skupině 20–24 let, kdy ještě významná část juniorů studuje vysokou školu.

Děti se z ústavů přesouvají do náhradních rodin

ilustrativní fotka

Ke konci roku 2016 bylo v Česku v náhradní rodinné péči umístěno více než 18 tis. dětí. Jejich počet vzrostl během posledních deseti let dvaapůlkrát. Největší počet dětí v náhradní rodinné péči žije v Moravskoslezském kraji, nejméně v Kraji Vysočina.

Nejvíce mladých se stěhuje do okolí velkých měst

ilustrativní fotka

V Česku dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva. Neustále se přitom snižuje počet a podíl mladých osob. Pracovníci krajských správ ČSÚ shromáždili ucelený soubor statistických údajů o mladé generaci, a to i v územním detailu.

V Evropě patříme mezi nejaktivnější sportovní fanoušky

ilustrativní fotka

V nedávno zveřejněném srovnání návštěvnosti sportovních akcí v jednotlivých zemích EU se Česká republika umístila na pátém místě. Sportovní akci v ČR navštíví alespoň jednou za rok více než 41 % populace starší 16 let.

Soukromých školek přibylo, hlavně v Praze

ilustrativní fotka

Díky silným populačním ročníkům posledních deseti let zažívaly instituce předškolního vzdělávání, zejména mateřské školy, každoroční příliv dětí. Nárůst počtu dětí znamenal tlak na kapacitu stávajících zařízení a podnítil vznik nových, často soukromých zařízení.

První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

ilustrativní fotka

Průměrný věk prvorodiček v EU v roce 2015 byl 29 let. V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.